Americký obchodní soud zasadil těžkou ránu hlavnímu pilíři hospodářské politiky Donalda Trumpa, když shodil pod stůl většinu cel, která během jara uvalil na zbytek světa. Soudci vyhověli žalobám podaným 12 americkými státy a skupinou malých podniků, podle nichž Trump neoprávněně využil stavu nouze. Rozhodnutí se týká i desetiprocentního cla, jež platí na veškerý dovoz z Evropské unie, a Trumpovy hrozby, že tuto sazbu od července zvýší na pětinásobek.

Tříčlenný senát soudu pro mezinárodní obchod v New Yorku dal ve středu americké administrativě deset dnů na to, aby zrušila globální plošné clo, které Trump vyhlásil 2. dubna v rámci „nouzového“ boje proti americkému obchodnímu deficitu a později dočasně snížil na deset procent. Rozhodnutí se vztahuje také na 20procentní clo na čínské zboží následně zvýšené kvůli čínským odvetným opatřením a dovozní přirážky na Čínu, Kanadu a Mexiko, jež Trump – podle soudu opět v rozporu se zákonem – zdůvodnil zapojením všech tří zemí do pašování drogy fentanyl do USA.

Soud tak zrušil celní sazby, z nichž Spojené státy v dosavadním průběhu rozpočtového roku 2025 – tedy mezi 1. říjnem 2024 a 30. dubnem 2025 – už vybraly celkem 13 miliard dolarů (286 miliard korun). Ostatní cla včetně 25procentní přirážky na dovoz automobilů, oceli a hliníku nebo cel uvalených na čínské zboží před nástupem Donalda Trumpa zůstávají v platnosti.

Rozhodnutí je pro Trumpa dosud největším neúspěchem v rámci vlny žalob proti jeho exekutivním příkazům, kterými od svého nástupu do úřadu testuje hranice prezidentských pravomocí v rámci dělby moci mezi hlavu státu, Kongres a soudní moc. Další spory se vedou kvůli hromadnému propouštění federálních zaměstnanců, snižování federálních výdajů, omezení občanství dětem cizinců narozeným ve Spojených státech či zásahům do akademických svobod univerzit.

„Zákon hovoří jasně: žádný prezident nemá pravomoc sám od sebe zvyšovat daně, kdykoli se mu zachce,“ komentovala rozsudek newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová, která ve sporu zastupovala stát New York. „Toto rozhodnutí je významným vítězstvím naší snahy o dodržování zákonů a ochranu obyvatel New Yorku před nezákonnou politikou, jež ohrožuje americká pracovní místa a ekonomiku.“

Donald Trump zatím k rozsudku mlčí. Komentoval jej zatím pouze jeden z mluvčích Bílého domu Kush Desai, který jej odmítl jako rozhodnutí „nevolených soudců“, kteří by neměli mít pravomoc „rozhodovat o tom, jak správně řešit stav ohrožení státu“. Podle něj deficity způsobené neférovým postupem druhých zemí vytvořily „národní nouzovou situaci, jež zdecimovala americké komunity, nechala naše pracovníky na holičkách a oslabila naši obrannou průmyslovou základnu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tato fakta soud nezpochybnil“. Tento argument však soud de facto odmítl.

Trump se po svém nástupu rozhodl od základů překopat dosavadní obchodní řád. Mnohdy protichůdnými cíli cel, která zavádí od února, je eliminace obřího amerického obchodního deficitu, zajištění rozpočtových příjmů, jež by kompenzovaly snížení daní, a návrat výroby do Spojených států. Chaotický způsob zavádění obchodních překážek, jejich pozastavování, zvyšování, či naopak odvolávání doléhá na akciový i dluhopisový trh, vrhá firmy do nejistoty a přiživuje obavy z propouštění a inflace v době, kdy od pandemické vlny stále není pod kontrolou. To zvyšuje riziko nástupu recese ve Spojených státech a oslabení globálního růstu.  

Co bude dál

Rozhodnutí je takzvaným souhrnným rozsudkem, což znamená konečné vítězství žalobců, aniž by muselo proběhnout soudní řízení. Rozhodnutí cla blokuje trvale. Jejich obnovení může případně povolit až odvolací soud, ke kterému se ministerstvo spravedlnosti odvolalo. Konečné slovo v případu, v němž jde o obchod, může mít ale nakonec až Nejvyšší soud USA, který by mohl ovlivnit globální obchod v hodnotě bilionů dolarů.

Zablokování většiny Trumpových cel povzbudilo investory. Na středeční rozhodnutí soudu ještě stihly zareagovat americké trhy. Futures kontrakty na akciový index S&P 500 vzrostly o 1,4 procenta, u indexu Nasdaq 100 stouply o 1,8 procenta, když náladu zlepšily i optimistické výsledky technologické společnosti Nvidia. Polepšily si také asijské a evropské akcie. Dolar posílil vůči jenu a švýcarskému franku a obchodoval se na nejvyšší úrovni za poslední týden. Jak ovšem připomíná agentura Reuters, z dalšího vývoje mají investoři obavy, vnímají rizika déletrvající politické a ekonomické nejistoty.

Podle bývalého ekonoma Bank of England Alaina Beattieho se díky verdiktu amerického soudu může Evropská unie Trumpovi postavit. „Rozhodnutí soudu poskytuje EU vynikající příležitost k přeskupení, sebrání odvahy a uvědomění si, že Trump je mnohem zranitelnější, než napovídá jeho chvástání,“ napsal Beattie ve Financial Times. Navrhl, aby se Brusel vyhnul veškerým diskusím o jednostranných ústupcích a usiloval nanejvýš o smysluplné dohody o některých produktech, jako jsou auta.

Zákon o stavu nouze

Soudci odmítli argument vlády, že Trump měl pravomoc jednostranně vydat cla na základě zákona o nouzových situacích. Trump uvedl, že mu bylo povoleno použít mimořádný zákon k zavedení cel, protože „velké a trvalé“ roční obchodní deficity země po celém světě představují „neobvyklou a mimořádnou hrozbu“ pro národní bezpečnost a ekonomiku, a že tím chtěli donutit ostatní státy k přenastavení obchodních vztahů.

„Argument vlády o ,nátlaku‘ fakticky připouští, že přímým účinkem cel pro jednotlivé země je jednoduše zatížit státy, na které jsou zaměřena,“ uvedl v rozhodnutí panel, v němž podle Bloombergu zasedá po jednom soudci jmenovaným Trumpem, Barackem Obamou a Ronaldem Reaganem.

Prezidentský dekret, který zasáhl Mexiko a Kanadu cly kvůli obavám z obchodování s drogami, soud označil za nezákonný, protože tyto odvody se v konečném důsledku nesnaží řešit problém obchodování s drogami.

Analytici Goldman Sachs upozornili, že Trumpovi zůstávají ještě další způsoby k nasazení cel. „Toto rozhodnutí představuje krok zpět pro plány administrativy ohledně cel a zvyšuje nejistotu, ale nemusí změnit konečný výsledek pro většinu hlavních obchodních partnerů USA. Předpokládáme, že Trumpova administrativa najde jiné způsoby, jak cla zavést,“ cituje Bloomberg hlavního ekonoma banky Aleca Phillipse. Mezi alternativy podle něj patří použití paragrafu, který Spojené státy uplatnily u cel na dovoz oceli, hliníku a automobilů z důvodu národní bezpečnosti.

Republikáni v Kongresu už předložili změnu zákona, jež by prezidentovi formálně poskytla široké pravomoci k uvalení takzvaných recipročních cel.