Už vás unavuje opékat se na pláži Středozemního moře, z níž budete muset kvůli nesnesitelné výhni prchnout již před polednem a nevracet se aspoň do šesti večer? Štve vás, že jste vyhodili mnoho desítek tisíc korun, abyste pak většinu dne trávili v klimatizovaném hotelovém pokoji ve strachu, že i jen cesta do místního supermarketu vám přivodí úpal? A co vaše možná ještě malé děti nebo starší rodiče, pokud je berete s sebou? Místo klidné dovolené se všichni stresují, aby v tom vedru někdo nezkolaboval.

Když pak večer zapadne slunce a lze začít aspoň trochu žít, většina turistů hromadně opustí klimatizované hotely a nahrne se do místních barů, které praskají ve švech. Všude zpocené davy a vedro nepolevuje: chodníky sálají teplo, jež nahromadily v denní sluneční výhni, a vydrží takto „topit“ celou noc, dokud je paprsky znovu nedobijí jako baterie.

Na světě je čím dál tepleji a v našich zeměpisných šířkách jsme na tom ještě hůře než lidé v jiných částech světa. Program pro sledování klimatu Copernicus varuje, že Evropa se ohřívá dvakrát rychleji, než je průměr zbytku světa. V porovnání s předindustriální úrovní tu vystoupaly teploty v průměru o 2,5 °C. Vůbec nejrychleji se otepluje právě střední a východní Evropa a evropská arktická oblast.

Panely vědců i vlády po celém světě řeší, jak co nejrychleji snížit emise uhlíku v atmosféře, které tento destruktivní proces urychlují. A nám zatím zbývá jediné: prchnout někam, kde lze léto přežít.

Takže jestli se letos chcete vyhnout vedrům a ulepeným davům, požádejte svého AI chatbota (ale pozor, jen stručně, i on totiž potřebuje chladit!) o tipy na „coolcation“, tedy „cool vacation“. Téměř jistě vám doporučí vydat se tentokrát na sever, kde jsou teploty stále ještě mírné, vzduch svěží a (jak zpívá švédská kapela Roxette v hitu „June Afternoon“) v létě se tam nikdy nesetmí.

Cestovní kanceláře i aerolinky hlásí rostoucí počet letních cest do Švédska, Dánska, Norska i Finska, ale také do Skotska, Grónska či na Faerské ostrovy. Kvůli sílící poptávce přidávají nové lety. Internetové vyhledávání cest do chladnějších destinací vzrostlo letos na jaře meziročně o 74 procent poté, co loni v létě vystřelilo o 237 procent, uvádí zpravodajský server Daily News s odkazem na data cestovní kanceláře Trip.com Group.

Aerolinie SAS hlásí, že vyhledávání letů z Francie a Španělska do Skandinávie vzrostlo mezi květnem a srpnem loňského roku o 28 procent, respektive 46 procent, z Boloně do Stockholmu dokonce o 412 procent a z Říma do Göteborgu o 507 procent. Analýza autopůjčovny Sixt predikuje celosvětový meziroční nárůst cest do chladných oblastí, jako je Skandinávie, Aljaška nebo Alpy, v tomto roce o 35 procent.

Grónský zpravodajský server Arctic Today letos očekává nárůst návštěvníků ze Spojených států, nikoli s cílem tento autonomní severský ostrov patřící pod Dánsko anektovat, jak vyhrožoval Donald Trump, ale zchladit se. Americké United Airlines zavedly od začátku letošního června dva nové lety z New Yorku do grónského hlavního města Nuuk.

Nejde jen o teplotu

Součástí konceptu „coolcation“ je takzvané pomalé cestování (slow travel) a udržitelná turistika. Důležitá je atmosféra, nikoli atrakce, a hloubka zážitku, nikoli horečné úsilí toho vidět co nejvíc. Vedle poznání nových, neobvyklých míst je smyslem nalézt klid, užít si panenskou přírodu, čisté moře, místní jídlo i architekturu, která splývá s okolní krajinou.

Pokud na dovolené chcete zůstat věrni moři i na severu, máte nepřeberné množství možností: v případě Švédska od členitých západních pláží kolem Göteborgu po východní souostroví u Stockholmu, ideální pro jízdu na kajaku.  

Osobně doporučuji třeba jižní Švédsko, oblast Blekinge přezdívanou „zahrada Švédska“, kde se vlny Baltského moře tříští o tisíce menších i větších ostrovů. Jeho hladina zde působí spíše jako rybník, což je ideální na to si pořádně zaplavat. Hlavní město oblasti Karlskrona má jen 40 tisíc obyvatel a v jeho příjemných kavárnách a barech nezřídka čepují Staropramen i plzeň.

Místní hromadná doprava zahrnuje síť trajektů, které vás během pár minut zavezou na přilehlé ostrovy, kde si můžete najít vlastní minipláž. Stačí být jen trochu otužilí, moře má v létě svěžích 16 °C. V Karlskroně lze zahlédnout lodě, které bedlivě střeží švédské břehy, jež jsou v těchto místech přes moře jen „co by kamenem dohodil“ od ruské exklávy Kaliningrad. Švédská letecká a obranná společnost Saab v nedalekém ostře střeženém komplexu vyrábí jedny z nejvyspělejších ponorek.

Pro úchvatný zážitek čistého moře je skvělý také o trochu „snobštější“ sousední region Skåne s obřími písečnými plážemi a dunami připomínajícími Austrálii. Středem kraje je historické město Ystad, založené již ve 12. století jako středisko obchodu s rybami.

Skåne je nejúrodnější část Švédska s obřími lány obilí, brambor či cukrové řepy. Konzumace potravin z místních zdrojů je důležitou součástí „coolcation“ i maximální snahy místních o udržitelný životní styl. Ochrana přírodních zdrojů a životního prostředí je součástí švédské kulturní DNA. Na pláži tam nenarazíte na jediný odhozený papírek, lahev nebo jiné odpadky běžně k vidění na březích Středozemního moře.

Nejjednodušší je využít služeb Airbnb. Získáte přístup do autentického skandinávského příbytku a navážete kontakt s místními. Skandinávci, přivyklí na řídce osídlená území a dlouhé zimní večery, jsou pro setkání jinak naladěni než lidé z přelidněných centrálních částí Evropy. Vítají příležitost popovídat si s dalším člověkem. Na to, že mělo Švédsko donedávna reputaci velmi otevřené země pro migraci, je celý jižní venkov pozoruhodně etnicky homogenní s původním švédským obyvatelstvem.

Hory, fjordy a adrenalin

Skandinávie ale láká hlavně pro svou divokou čistou přírodu, rozsáhlé lesy, hory a dramatické fjordy. Například norský Voss mezi městem Bergen a druhým největším fjordem v zemi Hardangerfjord je označován jako „hlavní město adrenalinu“. Každý rok v červnu se zde koná festival extrémních sportů a v úchvatné přírodní scenerii se můžete oddávat skydivingu či paraglidingu.

Milovníci vodních sportů zde mohou raftovat na divokých peřejích řek Raundalselva a Strandaelva, případně si jen zaplavat nebo se svézt na kajaku, který nabízí klidný a tichý způsob, jak proplouvat hladkými vodami fjordů. Můžete ale také využít rychločlunu RIB, s nímž prosvištíte skrz úzké soutěsky fjordu rychlostí i přes 90 kilometrů za hodinu. Pro pěší túry či jízdu na horském kole je tu ideální výstup na Hangurstoppen.

Pro klidnější dovolenou zvolte třeba severněji položený kouzelný hotel Juvet Landskapshotell v oblasti Valldal poblíž města Ålesund. Jeho pokoje jsou řešeny jako prosklené kabiny rozhozené po krajině. Spíte tak doslova v lese nebo na kraji útesu hory. Také části hotelového wellness jsou umístěny v lese. Poblíž je Geirangerfjord s dechberoucími vodopády.

Turisté z evropských veder prchají rovněž na Faerské ostrovy patřící Dánsku, do Grónska, nejřidčeji osídlené oblasti na světě, nebo na Island s pověstným pískem zbarveným lávou do černa. Jde o malá místa s omezenými kapacitami a ceny letí rychle vzhůru. Norský zpravodajský server vg.no zde na konci června mluvil s evropskými turisty, kteří kvůli obavám z vysokých cen ubytování zvolili raději cestu karavanem. Přijíždějí sem i lidé z Číny nebo Jižní Ameriky.

Ať už preferujete pobyt v prosklené kabině uprostřed norského lesa, či se raději mačkáte v karavanu s rodinou a třemi kufry vlněných svetrů, jedno je jisté: středomořský úpal je passé, teď frčí lehké podchlazení.

Editovala Laďka Bauerová