Pokud firma vydá dluhopisy, jež budou splatné až za 100 let, jde ve světě financí o naprostou raritu. Právě to minulý týden udělala americká technologická skupina Alphabet, vlastník populárního vyhledávače Google. A investoři se o nové obligace doslova poprali. Je to další signál, že ochota investorů sázet na umělou inteligenci (AI) a riskovat nepolevuje a na trhu možná vzniká nebezpečná bublina.
Alphabet vydal dluhopisy splatné v roce 2126 v objemu jedné miliardy liber (27,7 miliardy korun). Zájem o ně byl mimořádný: objednávky fondů a jiných velkých správců peněz byly téměř desetkrát vyšší a obligace se nakonec upsaly s ročním kuponem 6,125 procenta. To jsou relativně levně vypůjčené peníze, zejména pokud vezmeme v potaz, že ve stoletém horizontu se může odehrát takřka cokoli. Výsledek aukce je tak odrazem současné euforie na trhu firemních obligací: poptávka tlačí rizikové přirážky na nejnižší úrovně od roku 1998.
Aktuálně jde o jeden z nejdelších běžně obchodovaných dluhopisů na celé planetě. Ještě existují i takzvané pereptuity, dluhopisy které jsou teoreticky na dlouhé desítky let, ale většinou u nich existuje možnost předčasného splacení při splnění určitých podmínek. Předčasně svolatelný je i bond Alphabetu, ale teprve rok před ukončením, tedy v roce 2125.
Alphabet zvolil pro emisi britský trh, protože na něm jsou papíry s extrémně dlouhou splatností o něco rozšířenější než ve Spojených státech. Britská vláda pravidelně vydává také 50leté dluhopisy. I s takto dlouhými obligacemi se tedy ve Spojeném království aktivně obchoduje a jsou dostatečně likvidní. Naproti tomu americká vláda pravidelně emituje pouze 30leté bondy.
Tyto dluhopisy nakupují především dlouhodobí investoři, například pojišťovny nebo penzijní fondy. Těm svěřili peníze klienti, kteří je budou potřebovat vrátit až v daleké budoucnosti.
Výnosy tak nízké, jaké už léta nebyly
Současný zájem o dluhopisy velkých firem znamená, že se tyto cenné papíry obchodují s nízkým kreditním spreadem – tedy malým rozdílem vůči obvykle nižším výnosům bezpečnějších státních bondů. Podle indexu Bank of America jsou teď výpůjční náklady amerických společností s vysokým úvěrovým hodnocením pouze zhruba o 0,8 procentního bodu vyšší než v případě vlády USA. Jde o nejmenší rozdíl za poslední téměř tři dekády.
Finanční teorie však říká, že si korporace vždy půjčují dráž než státy – firmy nesou podnikatelské riziko a mohou případně zbankrotovat. Naopak vlády si půjčují vždy levněji, protože stát si snadno dokáže zajistit příjmy třeba zvýšením daní. Také může teoreticky snížit reálnou hodnotu svého dluhu prostřednictvím inflace – i když tomu v západních zemích brání nezávislé centrální banky. V posledních letech si ale investoři všímají, že jsou to právě vlády, jež svojí rozhazovačnou politikou a rozpočtovými deficity ohrožují stabilitu svých financí a to tlačí výnosy vládních papírů vzhůru. Stačí se podívat třeba na zadlužení Francie nebo Spojených států, které v obou případech přesahují svým zadlužením velikost svých ekonomik (HDP). Velké a stabilní korporace naopak kladou důraz na nákladovou disciplínu a drží celkovou úroveň dluhu na uzdě. Jejich finance jsou tak v relativně dobré kondici a investoři jsou ochotni jim levně půjčovat.
Dluh jako cesta k rozvoji AI
Firmy příhodné situace na trzích využívají a masivně vydávají obligace. Aktivní jsou poslední dobou především firmy označované jako Big Tech – velcí technologičtí hráči jako Oracle, Amazon či Microsoft. Přestávají jim stačit peníze, jež sami vydělali, a musejí si na své mohutné investice do datových center a jiných systémů AI stále více půjčovat.
Oracle je nejkřiklavější případ. Tato softwarová skupina ze Silicon Valley měla už loni výdaje na datová centra, čipy a další AI infrastrukturu vyšší než provozní zisk. Během letoška jí už bude chybět 23 miliard dolarů a tato finanční mezera se bude prohlubovat. Kvůli závodům v AI totiž obvykle rostou výdaje technologických skupin rychleji, než původně plánovaly.
I přes tento nepříliš oslnivý výhled nemá Oracle problém peníze na trhu získat. Před dvěma týdny vydal dluhopisy v hodnotě 25 miliard dolarů. To přilákalo investorské objednávky, jež daleko přesahovaly velikost emise: 125 miliard dolarů.
Ani Alphabet dosud nestál stranou dluhopisového trhu. Letos zatím od obchodníků s dluhopisy vybral více než 30 miliard dolarů. Očekává se, že firma letos vydělá 35 miliard dolarů i po zohlednění investic do AI – ty by měly vystřelit na astronomických 181 miliard dolarů, tedy dvojnásobek loňské hodnoty.
Honba za (mizivým) výnosem
Při pohledu na to, s jakou bezstarostností se někteří investoři perou o dluhové papíry velkých technologických firem, se část analytiků začíná přiklánět k názoru, že se na dluhopisech vytváří bublina. Podle banky Barclays letos vydají americké firmy ve Spojených státech bondy v celkovém objemu 2,5 bilionu dolarů, což je téměř o 12 procent více než loni. Ani tato částka nemusí být finální. Kvůli investičnímu boomu, spojenému s AI, se na trhu mohou objevit ještě nečekané emise, jejichž objem se bude počítat i ve vyšších stovkách miliard dolarů.
Je také otázka, jak výnosy obligací ovlivní nový šéf americké centrální banky (Fed), kterým pravděpodobně bude Kevin Warsh. Ten je příznivcem toho, aby banka měla menší bilanci – to znamená, že by se dluhopisy v držení Fedu mohly i odprodávat. Zasáhlo by to zejména bondy s delší splatností a prodražilo financování jak vlády, tak podniků.
Analytici Citigroup se proto obávají, že na současných úrovních se už dluhopisy příliš nevyplatí nakupovat, protože v případě nějakého nečekaného tržního šoku dojde k výraznému nárůstu výnosů. Takový šok může vyvolat rozhodnutí Fedu, problémy se zadlužením Big Tech hráčů nebo neočekávané rozhodnutí Donalda Trumpa. Pokud výnosy obligací rostou, pak klesá jejich cena a držitelé dluhopisů ztrácejí.
Také jiní hráči vnímají korporátní dluhopisy jako předražené. Například britská pojišťovací skupina Phoenix Group vyprodala některé podnikové bondy ze svého portfolia a raději nakoupila ty vládní. I tento investor má strach z toho, že na současných úrovních jsou korporátní obligace drahé a v případě šoků může jejich cena klesnout.