Eskalující válka na Blízkém východě výrazně zdražila ropu a zemní plyn a vyvolala obavy o novou vlnu inflace ve světě. Reakce akciových trhů je zatím umírněná, přestože americký prezident Donald Trump naznačil, že konflikt může trvat déle, než se původně předpokládalo, a nevyloučil ani možnost pozemní invaze.

Cena plynu v Evropě od sobotního útoku Spojených států a Izraele proti Íránu vyskočila téměř o 60 procent na nejvyšší úroveň za poslední rok. Stalo se tak poté, co íránské drony v rámci odvetných úderů zasáhly produkci zkapalněného plynu (LNG) v Kataru. Tankery prakticky přestaly proplouvat Hormuzským průlivem, který je klíčovou trasou pro přepravu energetických komodit z regionu. Cena ropy stoupla na 80 dolarů za barel ze 73 dolarů na konci minulého týdne.

Tyto nárůsty jsou stále relativně mírné ve srovnání se situací po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, kdy plyn zdražil skoro desetinásobně. Analytici banky Goldman Sachs však upozornili, že pokud by se přeprava LNG Hormuzským průlivem zastavila na měsíc, evropské ceny by se mohly zvýšit o 130 procent oproti úrovním z minulého týdne. Zásoby v Evropě jsou totiž neobvykle nízké a bude třeba v létě dovážet velké objemy LNG v rámci příprav na příští zimu.

Také sazby obřích tankerů na převoz nákladu z Blízkého východu podle agentury Bloomberg vyskočily, a to na rekordní úroveň. Například jihokorejská společnost Sinokor teď za transport jednoho barelu ropy požaduje 20 dolarů, zatímco loni si účtovala 2,50 dolaru.

Rostoucí ceny energií a problémy s jejich dopravou vyvolávají obavy o novou vlnu zdražování také dalšího zboží a služeb, což by tlačilo centrální banky k udržování relativně vyšších úrokových sazeb a bylo by špatnou zprávou pro ekonomický růst.

„Trvalejší nárůst cen ropy by obnovil tlak na spotřebitele a potenciálně by vedl k odkladu očekávaného snižování sazeb,“ komentovala možný vývoj úroků v USA analytička Seema Shahová ze společnosti Principal Asset Management, citovaná Bloombergem.

Obavy, že by válka mohla trvat déle, než se dosud předpokládalo, narůstají. Americký ministr zahraničí Marco Rubio varoval, že útoky proti Íránu se budou stupňovat. Prezident Trump prohlásil v pondělí, že Spojené státy budou bojovat tak dlouho, jak bude potřeba.

Jsme schopni pokračovat déle

Útok na Írán je největší americkou válečnou operací od invaze do Iráku v roce 2003. Případný dlouhodobější konflikt a vyšší počet amerických obětí by byly politickým rizikem pro vládní republikány. Popularita Trumpa, který kandidoval se slibem, že se Spojené státy už nebudou zapojovat do vleklých válek, u voličů rapidně klesá a jeho strana může reálně v podzimních volbách ztratit většinu v Kongresu.

Trump v pondělí také dodal, že hlavním cílem války, jež začala v sobotu, je zničit íránské rakety a vojenské námořnictvo, zabránit zemi ve vývoji jaderné zbraně a znemožnit Íránu financovat a vyzbrojovat teroristy v zahraničí. Na rozdíl od některých předchozích vyjádření prezident nezmínil snahu o svržení vlády a změnu režimu.

„Odhadovali jsme to na čtyři až pět týdnů, ale jsme schopni pokračovat mnohem déle,“ řekl Trump v Bílém domě. V rozhovoru pro bulvární New York Post prezident nevyloučil ani možnou pozemní invazi.

Pentagon v pondělí oznámil, že v konfliktu zatím zemřelo šest amerických vojáků. Šest pilotů se úspěšně katapultovalo, když kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři bitevníky Spojených států.

Írán mezitím rozšířil odvetné útoky proti americkým základnám a spojencům USA. Jeho novým cílem se stala Saúdská Arábie, kde dva drony zasáhly okolí americké ambasády v Rijádu, další drony zneškodnila protivzdušná obrana. USA vyzývají své občany, aby opustili země Blízkého východu včetně Saúdské Arábie.

Terčem dronových útoků se stala rovněž největší rafinerie v Saúdské Arábii, ropné závody v iráckém Kurdistánu a několik plynových polí v Izraeli.

Katarské ministerstvo obrany zase oznámilo, že jeho letectvo sestřelilo dva íránské bombardéry Su-24.