Celní tažení, které bylo dosud hlavním nástrojem ekonomické politiky prezidenta Donalda Trumpa, se po pěti měsících zadrhlo a proměnilo v komplikovanou soudní bitvu. Firmy a trhy tak musejí počítat s dalším obdobím nejistoty. Osud obchodních překážek, jež ohrožují globální obchod za biliony dolarů, zřejmě nakonec rozhodne až americký Nejvyšší soud.

Ve středu americký soud pro mezinárodní obchod zablokoval většinu Trumpových cel s odůvodněním, že prezident neměl k jejich uvalení pravomoci. Hned následující den však padl další verdikt, tentokrát od odvolacího soudu ve Washingtonu. Ten blokaci dočasně zrušil a vyzval strany sporu, aby do 9. června předložily svá stanoviska pro slyšení, po němž vynese rozhodnutí. Ani toto ale nejspíš nepřinese definitivní rozuzlení, protože Trumpův tým už avizuje, že se odvolá až k Nejvyššímu soudu nebo využije jiné nástroje k tomu, aby cla prosadil.

Prozatím tedy tarify, uvalené americkou administrativou na desítky zemí, platí. Podle agentury Bloomberg navíc někteří analytici upozorňují, že i kdyby soudy jejich velkou část zrušily, Trump a jeho tým mají ještě jiné možnosti, jak dovozní cla uplatnit. Tvrdí to například analýzy investičních bank Morgan Stanley a Goldman Sachs. 

Nepředvídatelné vyústění sporu zvyšuje nejistotu, která už týdny zatěžuje firmy po celém světě, zdražuje zboží a znervózňuje investory na kapitálových trzích. Do toho vstupují i Trumpova častá a leckdy chaotická rozhodnutí, protože prezident cla využívá jako silový nástroj při vyjednávání s obchodními partnery. Neúspěch u soudů by tak jeho pozici při těchto vyjednáváních oslabil. Jednání se momentálně komplikují s Čínou. Evropské unii Trump zase hrozí 50procentními cly od 9. července.

Právní bitva o clech také prověří integritu soudů a jejich sílu vymáhat svá rozhodnutí, pokud se Trumpova administrativa rozhodne některé verdikty ignorovat či obcházet. 

Nemáme plán B

Pokud by středeční rozsudek obchodního soudu zůstal v platnosti, americké úřady by přestaly vybírat cla uvalená letos na základě zákona o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA). Podle soudu by totiž o těchto clech musel rozhodnout Kongres. Skončila by tak desetiprocentní plošná cla, reciproční tarify 20 procent uvalené na dovoz čínského zboží a další přirážky na dovoz z Číny, Kanady a Mexika zdůvodněné obranou proti pašování drogy fentanyl.

Lidé z Trumpovy administrativy tvrdí, že i kdyby Bílý dům v tomto případě prohrál, může Trump prosazovat cla dál nebo se jednoduše obrátit na jiné úřady.   

„Nyní má mnoho, mnoho dalších zákonů a pravomocí, které může použít,“ řekl ministr obchodu Howard Lutnick v rozhovoru pro Fox News. Podle poradce Petera Navarra ani po středečním zásahu obchodního soudu administrativa nepočítá s žádným „plánem B“. Podle Reuters Navarro zmínil možnost využití paragrafu 338 obchodního zákona z roku 1930, který umožňuje prezidentovi okamžitě uvalit cla až do výše 50 procent na dovoz ze zemí, jež diskriminují USA „nepřiměřenými poplatky, vymáháním, regulací nebo omezením“. O použití ustanovení, k čemuž podle záznamů Kongresu ještě nikdy nedošlo, se spekulovalo už v únoru.

Trump zareagoval na středeční verdikt obchodního soudu až s denním zpožděním. Rozhodnutí na své sociální síti označil za „špatné a politické“ a vytkl „radikálně levicovým“ soudcům, že poškozují Spojené státy. „Doufejme, že Nejvyšší soud toto hrozné, zemi ohrožující rozhodnutí RYCHLE a ROZHODNĚ zruší,“ dodal. 

Paragrafy na výběr

Trump má k dispozici ještě další zákony, které mu umožňují nařizovat cla bez souhlasu Kongresu. Ve srovnání s IEEPA, o jehož uplatňování se Bílý dům soudí, jsou ale jiné postupy časově náročnější.

Bílý dům může znovu využít paragraf 232 zákona o rozšíření obchodu, který umožňuje prezidentovi uvalit cla nebo jiná obchodní omezení, pokud dovoz ohrožuje národní bezpečnost USA. Ministerstvo obchodu už podle tohoto ustanovení od dubna uplatňuje 25procentní cla na dovoz oceli, hliníku a automobilů. Podmínkou k použití paragrafu je ale vykonané šetření ministerstva obchodu se závěrem, že skutečně dochází k ohrožení národní bezpečnosti. Takové šetření už ministerstvo obchodu zahájilo u dovozu nákladních aut, mědi, dřeva, polovodičů, vzácných minerálů, léčiv a letadel. Řízení obvykle trvá do 270 dnů, lidé z Trumpovy administrativy však podle agentury Bloomberg zdůraznili, že mohou postupovat rychleji.   

Nařizování cel prezidentem umožňuje také paragraf 301 obchodního zákona, který uděluje pravomoc k opatřením proti porušování obchodních dohod partnery a k reakci na jejich nekalé obchodní praktiky. Tuto cestu už využili dřívější američtí prezidenti hlavně proti dovozu z Číny, naposledy Trumpův demokratický předchůdce Joe Biden. Opatření však vyžaduje, aby Spojené státy konstatovaly, že zahraniční partner porušuje či popírá práva USA vyplývající z obchodní dohody nebo zatěžuje či omezuje americký obchod.

V obchodním zákoně se nabízí ještě paragraf 122 umožňující uvalení cel až do výše 15 procent, ale pouze na omezenou dobu pěti měsíců. Poradce Navarro připustil, že administrativa tento nástroj nevyužila právě kvůli krátkému časovému limitu. Teoreticky by se Trump mohl obrátit také na Kongres, aby mu nařízení cel schválil. Tuto variantu ovšem sám prezident vylučuje, schvalování by podle něj trvalo měsíce, „zničilo by prezidentskou moc“ a způsobilo USA ztrátu bilionů dolarů.    

Tvrdé dopady na firmy

I když se prezidentovi lidé dál vyjadřují sebevědomě a nepřipouštějí ústupky, přetahování se soudy jim komplikuje situaci. Šéf poradenské firmy Capital Alpha Partners James Lucier připomněl, že Trumpovi se krátí čas na to, aby dosáhl výsledků ještě před volbami do Sněmovny reprezentantů a doplňujícími volbami do Senátu v listopadu příštího roku. Pro administrativu je proto důležité, aby měla pevné argumenty a dokázala soudy přesvědčit. „Pokud Trump projde všemi překážkami a vyřídí všechny dokumenty pro cla podle paragrafu 232, pak by mohl mít cla, která budou právně udržitelná,“ řekl Lucier pro Bloomberg. 

Podle analýzy agentury Reuters, jež zahrnuje zveřejněné údaje od 32 společností obchodovaných na burzách v USA, Evropě a Japonsku, obrala Trumpova celní válka tyto firmy o více než 34 miliard dolarů (750 miliard korun) ve formě nižších tržeb a zvýšených nákladů. Společnosti jako Apple, Ford, Porsche nebo Sony srazily odhady svých zisků a naprostá většina uvádí, že kvůli nevypočitatelné Trumpově obchodní politice nedokáže přesněji odhadnout budoucí náklady.