Donald Trump využil vlnu rozhořčení po útoku afghánského přistěhovalce na příslušníky Národní gardy a ohlásil sérii radikálních opatření, která mají „zvrátit imigraci“ do Spojených států. Zakročit chce hlavně proti cizincům z méně rozvinutých zemí. Americký prezident tak vychází vstříc požadavkům svých příznivců z hnutí MAGA v době, kdy se množí známky o nespokojenosti lidí s jeho ekonomickou politikou. 

Trump ve dvojici příspěvků na sociální síti Truth Social ve čtvrtek večer napsal, že „trvale pozastaví migraci ze všech zemí třetího světa“, zruší „miliony“ povolení k pobytu přijatých za jeho demokratického předchůdce Joea Bidena a „odsune každého, kdo není pro Spojené státy čistým přínosem“ nebo není schopen USA „milovat“. Oznámil také, že ukončí všechny federální dávky pro lidi bez amerického občanství, zbaví občanství přistěhovalce, kteří „narušují domácí klid“, a nařídí deportaci cizinců, kteří představují bezpečnostní riziko nebo „nejsou kompatibilní se západní civilizací“.

Zatím nejtvrdší prezidentův výpad proti přistěhovalcům následoval den poté, co muž pocházející z Afghánistánu postřelil ve Washingtonu poblíž Bílého domu dvojici příslušníků Národní gardy. Jedna oběť útoku, dvacetiletá Sarah Beckstromová, ve čtvrtek v nemocnici zraněním podlehla. Střelbu v předvečer čtvrtečního svátku Dne díkůvzdání úřady vyšetřují jako terorismus a od počátku ji spojují s tvrdým postupem vůči imigrantům, s nímž na Trumpův pokyn pomáhají i členové Národní gardy.

Radikálními kroky proti přistěhovalcům může prezident získat body mezi svými voliči v hnutí MAGA (Make America Great Again), jejichž část zdůrazňovala dopady imigrace jako jeden z hlavních problémů země. Trump už vzápětí po svém lednovém nástupu spustil zátahy proti nelegálním přistěhovalcům a kromě Národní gardy proti nim nasadil také armádní jednotky. Část jeho příznivců ale požaduje ještě tvrdší postup.

Neposlušní republikáni

Trump se v posledních týdnech potýká s klesající důvěrou a nespokojeností lidí kvůli rostoucím cenám, což se projevilo ve vítězství demokratických kandidátů v nedávných regionálních volbách. Prezident rovněž poprvé čelil silnější otevřené opozici uvnitř svého hnutí, když se musel podvolit tlaku na zveřejnění spisů zesnulého sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina a dostal se do přímého střetu s výraznou členkou Sněmovny reprezentantů za republikány Marjorií Taylorovou Greeneovou. Ta sice posléze oznámila odchod z vysoké politiky, její odpor však dal Trumpovi na srozuměnou, že vnitřní spory mohou přivodit republikánům neúspěch v kongresových volbách, jež se uskuteční v příštím roce.    

Po čtvrtečním prohlášení Trump zatím neupřesnil, jakým způsobem hodlá avizovaná opatření zavádět, a nespecifikoval ani to, které státy měl na mysli pod výrazem „země třetího světa“. Snahy o rázné zpřísnění imigračních pravidel v posledních letech ztroskotaly v Kongresu a některé Trumpovy zásahy zrušily americké soudy. 

Ke zpřísnění protiimigrační politiky nicméně prezident zavelel už krátce po středeční střelbě. Nechal mimo jiné zastavit přistěhovalecká řízení pro žadatele z Afghánistánu a nařídil přezkum povolení i pro ty afghánské imigranty, kteří se už nacházejí v USA. Spojené státy přijaly od pádu Kábulu do rukou islamistického hnutí Tálibán v roce 2021 podle odhadů kolem 200 tisíc Afghánců. Mnohdy šlo o lidi, kteří během předešlé války pomáhali americkým silám, a jejich rodiny. K těm patřil i středeční útočník, jenž do USA přišel v roce 2021 a dostal azyl letos v dubnu, tedy už během Trumpovy druhé vlády.

Podle agentury Bloomberg Trumpova administrativa již předtím plánovala prověřit případy všech uprchlíků přesídlených za Bidena a zmrazit jejich žádosti o zelenou kartu, která opravňuje k pobytu v USA. Šéf Úřadu pro občanství a imigraci Joseph Edlow ve čtvrtek potvrdil, že na příkaz prezidenta nařídil „rozsáhlé a důkladné přezkoumání každé zelené karty pro všechny cizince ze všech zemí vzbuzujících obavy“.

Zpřísňuje i Evropa

V červnu Bílý dům oznámil zákaz přístupu do USA občanům z 12 států, včetně Afghánistánu, Haiti, Somálska a Súdánu, a omezení pro dalších sedm. Už během svého prvního funkčního období Trump zakázal vstup cestujícím z Kuby, Íránu, Libye, Severní Koreje, Somálska, Súdánu, Sýrie, Venezuely a Jemenu.

Kromě agresivního vymáhání imigračních zákonů v ulicích měst Trumpova administrativa také výrazně snížila limit pro přijímání uprchlíků, ukončila dočasný chráněný status pro migranty z několika zemí, zavedla poplatek 100 tisíc dolarů za žádost o víza pro talentované cizince a zrušila tisíce víz. Prezident rovněž zpochybňuje automatické ústavní právo na občanství těm, kdo se v USA narodí.

Po letošním návratu do úřadu Trump podepsal výnos, jenž měl zastavit všechna přijímací řízení pro uprchlíky. Krok byl vzápětí napaden u soudu. Spor stále není definitivně rozhodnutý. Odvolací soud sice potvrdil pozastavení přijímání nových běženců, nařídil však vládě, aby poskytovala služby uprchlíkům, kteří už dorazili. Tvrdý postup vůči migrantům kritizují opoziční demokraté, tento měsíc se proti němu nezvykle důrazně ohradili i američtí katoličtí biskupové.

Zpřísnění pravidel pro migraci je nyní trend také v Evropě, i když v mírnější podobě. Rázná opatření letos ohlásila například britská labouristická vláda nebo Německo, jež bylo k přistěhovalcům tradičně velmi shovívavé.