Firmy a vlády desítek zemí světa by neměly spoléhat na to, že Spojené státy dál odloží zavedení vysokých dovozních cel. Z jednání a slov Donalda Trumpa vyplývá, že trvá na datu 9. července a vůči jednotlivým obchodním partnerům je připravený podniknout rázné kroky. O víkendu to demonstroval na Kanadě, která se nakonec americkému prezidentovi podvolila a stáhla jím odmítanou digitální daň.

Trump a jeho ministři v posledních dnech vysílají protichůdné signály o obnovení takzvaných recipročních cel. Ta USA uvalily na celý svět v dubnu ve snaze skoncovat s americkými obchodními deficity. Trump je krátce poté v reakci na negativní odezvu finančních trhů odložil o 90 dnů, aby vytvořil prostor pro jednání o nových obchodních dohodách s jednotlivými zeměmi. 

Prezident nyní dává najevo, že lhůtu dál posouvat nechce. „Myslím, že nebudu muset,“ řekl Trump v pátečním rozhovoru pro stanici Fox News, který byl odvysílán v neděli. Předtím prohlásil, že si jeho administrativa může s délkou přechodné doby dělat, „co chce“, a dokonce pohrozil znovuuvalením recipročních dovozních tarifů, jež mají například pro Evropskou unii dosahovat 50 procent, ještě před vypršením lhůty. 

Že je rozhodnutý vůči obchodním partnerům postupovat tvrdě, demonstroval šéf Bílého domu v pátek, kdy náhle ukončil obchodní rozhovory s Kanadou. Zdůvodnil to zavedením daně z digitálních služeb namířené na velké americké technologické firmy jako Meta, Google nebo Apple, kterou se Kanada navzdory protestům Spojených států chystala spustit od pondělí. Vláda premiéra Marka Carneyho ale v neděli nakonec pod tlakem daň stáhla. 

V příštích deseti dnech budou finišovat jednání o podmínkách obchodu mezi USA a nejdůležitějšími partnery včetně Evropské unie. Výsledek předurčí dopady Trumpovy nové obchodní politiky na globální ekonomiku. Trump drží v nejistotě výrobce, finanční trhy, centrální banky i spotřebitele už několik měsíců, během nichž zavádí, odkládá či mění plošná i odvětvová cla. Svět, který se musí vypořádávat s největším geopolitickým napětím od konce studené války, tak navíc balancuje na hraně obchodní války a hrozby recese. 

Spojené státy, jež cla prezentují rovněž jako nástroj návratu výrobních kapacit do země, dál horečně jednají s desítkami zemí o nových obchodních podmínkách. Dosud poměrně skrovné výsledky několikaměsíčního úsilí – zejména dohody uzavřené s Velkou Británií a Čínou – však naznačují, že se do 9. července stihnou dokončit spíše jen stručná obchodní ujednání, která nevyřeší všechny sporné body. Země, jež se nestihnou dohodnout do středy příštího týdne, musejí počítat nejspíše s uvalením vyšších amerických cel na svůj vývoz nad dosud platnou přechodnou sazbu deseti procent. 

Deset dohod

Ministr obchodu Howard Lutnick minulý týden prohlásil, že do 9. července Spojené státy uzavřou dohody s deseti hlavními obchodními partnery. Podle ministra financí Scotta Bessenta by zhruba dvacítka zemí, které do konce lhůty dohody nedosáhnou, mohla pokračovat v jednáních. Vrátily by se jim ale celní sazby, jež Trump vyhlásil 2. dubna. Pokud by USA uznaly, že tyto státy jednají „v dobré víře“, mohlo by se na ně dokonce dál vztahovat jen dosavadní desetiprocentní clo, řekl Bessent CNBC.

Jeho slova však krátce nato zpochybnil Trump. Zopakoval hrozbu, že vyhlásí jednostranná cla pro jednotlivé země, a to dokonce ještě před 9. červencem. USA podle něj nebudou usilovat o individuální dohody se stovkami zemí. „Rád bych všem poslal dopisy: ‚Gratuluji. Platíte 25 procent,‘“ řekl prezident na tiskové konferenci v Bílém domě. 

Následně Trump na své sociální síti oznámil, že ukončuje obchodní jednání s Kanadou, druhým největším obchodním partnerem Spojených států, kvůli její nové dani z digitálních služeb. Oznámil, že do týdne uvalí nové clo na veškeré kanadské zboží. Ani ne po třech dnech Kanada návrh daně stáhla. „Zrušení daně z digitálních služeb umožní, aby jednání dosáhla zásadního pokroku, a podpoří naše úsilí vytvářet pracovní místa a budovat prosperitu pro všechny Kanaďany,“ komentoval to kanadský ministr financí François-Philippe Champagne.

Vynucená kanadská otočka může na další země zapůsobit jako varování a přimět je k ústupkům, aby s USA dosáhly dohody a vyhnuly se v některých případech skutečně ničivým celním sazbám. Podle Bloombergu se Spojené státy blíží k uzavření dohody s několika asijskými zeměmi – Tchaj-wanem, Indonésií, Vietnamem či Jižní Koreou. Minulý týden ve Washingtonu jednali o nevyřešených otázkách také zástupci Indie, jejíž význam pro Spojené státy roste kvůli snaze o snížení ekonomické závislosti na Číně.

Evropa je možná blízko

K uzavření dohody s USA do 9. července směřuje rovněž Evropská unie. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová podle nejmenovaných zdrojů Bloombergu během čtvrtečního summitu s lídry členských států řekla, že je přesvědčená o možném dosažení dohody do stanoveného data. Optimisticky se vyjádřil také francouzský ministr financí Eric Lombard. „Na základě zkušeností z posledních měsíců můžeme jasně vidět, že USA mají na dohodě zájem,“ řekl Lombard v nedělním rozhovoru pro deník La Tribune Dimanche. Podle něj by evropské země mohly na oplátku navýšit dovoz amerického zkapalněného zemního plynu (LNG).

Jednání s dalšími vybranými státy, které termín do příští středy nestihnou, by podle ministra Bessenta mohla trvat ještě zhruba další dva měsíce. Pokud se USA podaří sjednat deset nebo 12 dohod s významnými partnery, následovat bude ještě dalších 20 důležitých zemí, s nimiž by „mohly uzavřít dohody do Svátku práce“, řekl ministr v pátek pro Fox Business. Svátek práce (Labor Day) se v USA slaví v první zářijové pondělí a letos připadá na 1. září.

Trump se v lednu vrátil do prezidentské funkce se slibem, že sníží obchodní deficity USA s Čínou, Evropskou unií a dalšími partnery a posílí domácí průmyslovou výrobu. Jako hlavní nástroj si vybral cla. V dubnu ohlásil nasazení vysokých sazeb pro většinu ostatních zemí, vzápětí ale pozastavil jejich účinnost, když trhy prudce zareagovaly kvůli obavám z globální recese.

Prezident a jeho poradci měsíce slibovali, že se chystá řada dohod. Například Trumpův poradce Peter Navarro v dubnu prohlásil, že cílem je „90 dohod za 90 dní“. Zatím však byly dojednány pouze dvě dohody – s Velkou Británií a po přechodné roztržce také s Čínou. Obě ale nechaly řadu citlivých položek otevřených. To odrazuje další země, které se obávají, že se i po uzavření smlouvy mohou následně dočkat nových překážek ze strany USA v podobě dalších odvětvových dovozních přirážek či vývozních omezení. Pozornost se soustředí na výsledky šetření amerického ministerstva obchodu, jež v nadcházejících týdnech oznámí, jestli doporučuje uvalení cel na dovážené čipy nebo léky.  

Nejistotu zvyšují rovněž probíhající soudní spory. Americký soud pro mezinárodní obchod v květnu rozhodl, že většina Trumpových cel byla vydána nezákonně, a nařídil jejich zablokování. Odvolací soud je však ponechal v platnosti až do projednání případu, které je plánované na konec července.

Varování pro EU

Trumpův tvrdý postup vůči Kanadě na základě jí chystaného digitálního zákona může od podobného záměru odradit Evropskou unii. Jednotnou unijní daň na výnosy z reklamy digitálních firem šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už v dubnu označila za jedno z možných odvetných opatření, pokud jednání s Washingtonem o clech a dalších podmínkách obchodu nebudou úspěšná. Snahy o zdanění amerických technologických firem, které Americe v Evropě do velké míry zajišťují přebytek v obchodu se službami a také významně kompenzují schodek v obchodu se zbožím, Trumpa mimořádně dráždí. 

Některé evropské státy, jako například Velká Británie, Francie, Maďarsko či Rakousko, už daň z digitálních služeb uplatňují, jde o daň z obratu s různým záběrem. O jejím zavedení uvažuje i německá vláda kancléře Friedricha Merze. Vládní zmocněnec pro kulturu a média Wolfram Weimer na konci května řekl časopisu Stern, že daň ve výši deseti procent považuje kabinet za „mírnou a legitimní“.

V Česku digitální daň navrhovala v roce 2019 vláda Andreje Babiše. Původní vládní návrh počítal se sazbou sedm procent pro firmy s ročním globálním výnosem nad 750 milionů eur (18,6 miliardy korun) a obratem v České republice převyšujícím 100 milionů korun. Ministryně financí Alena Schillerová později navrhovanou sazbu snížila na pět procent. I tak ale návrh neprošel Poslaneckou sněmovnou a Babišův kabinet se mezitím dohodl na společném postupu u digitální daně v rámci OECD.