Spojené státy a Čína se dohodly na podmínkách obchodu se vzácnými kovy a vybraným americkým zbožím. Prozatím tak odvrátily hrozbu návratu k extrémně vysokým clům, která by v případě uvalení ochromila světovou ekonomiku. Peking si však podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) ponechal nástroje k tomu, aby mohl na Američany dál tlačit. Situace by se proto mohla znovu vyostřit.  

Podle podmínek, na nichž se v noci na středu v Londýně dohodli vyjednavači obou největších světových ekonomik, urychlí Peking udělování licencí pro vývoz vzácných zemin do Spojených států, což je krok důležitý pro řadu amerických odvětví, včetně zbrojního a automobilového průmyslu. Washington na oplátku odblokuje vývoz některých softwarových technologií, proudových motorů či ethanu, který Čína potřebuje pro výrobu plastů. Američané také přestanou bránit čínským studentům ve studiu na amerických univerzitách. Podrobnosti dohody se stále řeší a výsledek ještě musejí schválit prezidenti obou zemí.

Peking si však udržel vůči Washingtonu páku pro případ, že by napětí ve vzájemném obchodu opět vyeskalovalo. Podle zdrojů WSJ Čína uvolní vývozní licence vzácných zemin zatím jen na šest měsíců. To bude pro americký průmysl znamenat pořád určitou nejistotu. 

Ve svém postu Trump uvedl, že pro Čínu platí cla ve výši 55 procent. Z vyjádření nejmenovaných úředníků z Bílého domu pro CNBC a Reuters vyplývá, že číslo zahrnuje tři různé položky: letos uvalená desetiprocentní plošná cla, sazbu 20 procent z dubna kvůli čínskému obchodu s fentanylem a clo 25 procent na vybrané dovážené čínské produkty, které však pochází ještě z doby jeho prvního prezidentského mandátu. Cla na americké dovozy zůstávají na 10 procentech, jak bylo dohodnuto v květnu v Ženevě.

Vedle snah o urovnání s Čínou se Američané soustředí rovněž na dotažení dohod s dalšími partnery včetně Evropské unie. Zatím se jim ale podařilo vyjednat nové podmínky obchodu jen s Velkou Británií. Květnová dohoda s Londýnem ovšem nezahrnovala všechny detaily, včetně některých celních sazeb. Na dokončení všech dohod zbývají necelé čtyři týdny. Po 9. červenci by měly znovu vstoupit v platnost vyšší sazby cel, jež Trump vyhlásil v dubnu a krátce poté jejich účinnost na tři měsíce odložil.

Podle agentur se však jednání Američanů s dalšími důležitými partnery,  včetně Evropské unie (EU), mohou protáhnout až za dříve stanovený červencový termín. Trump ke konci května EU nečekaně pohrozil uvalením cel ve výši 50 procent, a to už od začátku června. Zdůvodnil to „zcela nepřijatelným“ obchodním deficitem a příliš se vlekoucím jednáním o obchodní dohodě s Bruselem. Po telefonickém hovoru s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ale platnost cel odložil do 9. července.

Opětovná hrozba jednostranných cel

Trump do rozhovorů znovu vnáší nervozitu svými výroky o chystaném vyhlášení jednostranných cel. Ve středu podle agentury Bloomberg prohlásil, že chce v příštích dvou týdnech obchodním partnerům oznámit celní sazby dopisem. „Asi za týden a půl, dva týdny budeme zemím rozesílat dopisy, v nichž jim sdělíme, jaká je dohoda,“ citovala Trumpa agentura. „V určitém okamžiku prostě budeme rozesílat dopisy. A myslím, že chápete, že když řeknete, že tohle je dohoda, tak ji můžete buď přijmout, nebo nechat být,“ dodal.

V minulosti už Trump podobné kroky v podobných lhůtách avizoval, avšak nakonec je nerealizoval, nebo k nim přikročil později, případně je zanedlouho po vyhlášení zase odložil. To se stalo například právě v dubnu, když oznámil vyšší cla pro desítky zemí. Po silně negativní reakci dluhopisového trhu je ale na 90 dnů pozastavil a vyslal své zástupce, aby s důležitými obchodními partnery USA sjednali dvoustranné dohody.

EU mezi posledními

Dohoda s Evropskou unií přijde podle Američanů na řadu až mezi posledními. „Jsem optimista, že se nám to s Evropou podaří. Evropa ale bude pravděpodobně na samém konci,“ řekl ministr obchodu Howard Lutnick v televizi CNBC. Podle něj se diskuse zintenzivnily po Trumpově hrozbě, že Evropské unii cla zdvojnásobí. Rozhovory s EU však podle Lutnicka stále postupují pomaleji než s ostatními.

Z obou stran Atlantiku zazněly ve středu signály, že se nebrání prodloužení rozhovorů až za 9. červenec. Podle Bloombergu by Brusel nejraději dohodu uzavřel do tohoto data, počítá ovšem i s variantou, že jednání budou pokračovat déle. Souhlasně se o takové možnosti vyjádřil americký ministr financí Scott Bessent. Ten na středečním slyšení v Kongresu řekl, že „je vysoce pravděpodobné“, že pro země jednající „v dobré víře“ USA termín posunou.