Trump ustupuje Číně. Úspěch v celní válce s USA stvrzuje sílu druhé největší ekonomiky světa
Americký prezident Donald Trump pochopil, že tentokrát už Čína stupňovanému celnímu nátlaku Spojených států nepodlehne. Po selhání výzev, aby druhá největší ekonomika světa požádala USA o jednání na nejvyšší úrovni, jež by mezi zeměmi obnovilo prakticky zcela zastavenou obchodní výměnu, dal americký prezident najevo, že Amerika potřebuje dohodu více než Čína.
Trump pod tlakem konfrontace s ekonomickou realitou, souběžného pádu akciových i dluhopisových trhů a části svých spolupracovníků v úterý avizoval „zásadní snížení cel“ na čínské zboží a ochotu k jednání. Předvedl tak další ze svých otoček o 180 stupňů, když vyměnil metodu biče za cukr vůči zemi, na jejíž vývozy v minulých týdnech postupně uvalil celkovou celní zátěž ve výši 145 procent.
Clo na čínské zboží „je velmi vysoké. Tak vysoké nebude a nemůže být. Zásadně se sníží, ale nebude nulové,“ řekl Trump v úterý na tiskové konferenci v Bílém domě v návaznosti na dřívější úterní vyjádření ministra financí Scotta Bessenta, podle něhož je celní konflikt s Čínou neudržitelný. V jednání s Čínou „nebudu hrát tvrdou hru… Budeme velmi milí a oni budou velmi milí a uvidíme, co se stane,“ signalizoval Trump vstřícnost vůči Číně.
Celní válka prakticky ochromila čínské dovozy, na nichž jsou však Spojené státy závislé. Tento fakt si zjevně dříve a lépe než Trump uvědomila Čína, která svá odvetná cla zastavila na 125 procentech a jejich další šponování odmítla bez ohledu na to, co udělají USA. Místo toho začala dál posilovat domácí spotřebu a intenzivně vyjednávat s jinými zeměmi, rovněž postiženými nejvyššími americkými cly za více než 100 let, o zlepšení podmínek obchodu, které by jí pomohly nahradit výpadek exportů na americký trh.
Bessent tentýž den na uzavřené akci organizované bankou JPMorgan prohlásil, že v celní válce s Čínou očekává v brzké době deeskalaci a že cílem USA není odstřižení od Číny, informovala s odkazem na účastníky jednání agentura Bloomberg. Podle Bessenta sice formální jednání s Čínou ještě nezačala, ale ministr vyjádřil naději, že je dohoda „rozhodně možná“. Právě Bessent, který má bohaté zkušenosti z Wall Street, se zdá být v posledních týdnech hlavním korektorem radikální obchodní politiky prosazované poradcem Peterem Navarrem a ministrem obchodu Howardem Lutnickem.
Za vším hledej peníze
Trump je však ke změně postojů tlačen zejména finančními trhy. Ty jeho nestálé a nepředvídatelné politice vystavují negativní hodnocení, jež není možné ignorovat. Silným varovným signálem je zejména růst výnosů dlouhodobých dluhopisů, od nichž se odvíjejí úroky hypoték a náklady na financování firem i státu. Americký státní dluh již převyšuje 120 procent HDP a rychle se zvyšuje s tím, jak federální rozpočet ročně generuje schodky kolem 6 procent HDP. Tento vývoj se Trumpova administrativa, zatím bez valného úspěchu, snaží zvrátit zavedením cel, úsporami vládních výdajů a právě snížením ceny peněz, které však současný tržní vývoj maří. Pokračující růst výnosů však může signalizovat ještě hlubší problém: ztrátu důvěry ve Spojené státy a odklon od amerických aktiv, který již od určitého okamžiku nemusí být snadné zvrátit.
Obchodní válku prakticky vůči celému světu vyhlásil Trump 2. dubna uvalením sazeb mezi 10 a 50 procenty na desítky zemí světa s výjimkou Číny. Ta se tak ukázala být hlavním terčem Trumpovy snahy o snížení obchodního deficitu se světem a návratu výrobních kapacit do USA, které o ni kvůli rostoucím nákladům na cenu práce přišly právě ve prospěch zemí, jako je Čína. Pokračování paralýzy obchodu s Čínou by vyústilo v nedostatek zboží na americkém trhu, které není možné tak rychle nahradit, a vzestup inflace, na jejíž kritice byl Trump v listopadu podruhé zvolen prezidentem. Spojené státy loni z Číny dovezly zboží za 439 miliard dolarů. Hodnota amerických exportů do Číny byla oproti tomu jen třetinová.
To, že Spojené státy tahají v celní válce s „dílnou světa“ za kratší konec provazu, však již dříve potvrdilo vyjmutí spotřební elektroniky z vysokých cel. Právě elektronika dovážená do USA se nejvíce vyrábí v Číně. Například Apple zde vyrábí 90 procent svých iPhonů. Čína již dříve vyslala signál, že zasedne k jednacímu stolu, pouze pokud Trump umírní svůj tým a Američané vůči Pekingu projeví respekt. Právě tak by se nyní daly interpretovat čerstvé komentáře amerického prezidenta, který navíc uvedl, že v jednání nepovažuje za nutné otevírat pro Čínu citlivou otázku vzniku pandemie covidu-19. Tu současná americká administrativa – k nelibosti Číny – otevřeně přisuzuje úniku z čínské laboratoře.
Podle Bloombergu někteří investoři doufají, že by v rámci deeskalace obchodní války mohla Čína přistoupit na americký návrh měnové dohody z Mar-a-Lago, která je obdobou dohody z roku 1985 a má vést k oslabení dolaru.
Kvůli zasedání skupiny Světové banky a Mezinárodního měnového fondu přijeli v minulých dnech do Washingtonu guvernér čínské centrální banky Pan Gongsheng a ministr financí Lan Fo'an. Tato návštěva by tak mohla být příležitostí k zahájení obchodních jednání mezi Čínou a USA.