Americký prezident Donald Trump pochopil, že tentokrát už Čína stupňovanému celnímu nátlaku Spojených států nepodlehne. Po selhání výzev, aby druhá největší ekonomika světa požádala USA o jednání na nejvyšší úrovni, jež by mezi zeměmi obnovilo prakticky zcela zastavenou obchodní výměnu, dal americký prezident najevo, že Amerika potřebuje dohodu více než Čína.

Trump pod tlakem konfrontace s ekonomickou realitou, souběžného pádu akciových i dluhopisových trhů a části svých spolupracovníků v úterý avizoval „zásadní snížení cel“ na čínské zboží a ochotu k jednání. Předvedl tak další ze svých otoček o 180 stupňů, když vyměnil metodu biče za cukr vůči zemi, na jejíž vývozy v minulých týdnech postupně uvalil celkovou celní zátěž ve výši 145 procent.

Clo na čínské zboží „je velmi vysoké. Tak vysoké nebude a nemůže být. Zásadně se sníží, ale nebude nulové,“ řekl Trump v úterý na tiskové konferenci v Bílém domě v návaznosti na dřívější úterní vyjádření ministra financí Scotta Bessenta, podle něhož je celní konflikt s Čínou neudržitelný. V jednání s Čínou „nebudu hrát tvrdou hru… Budeme velmi milí a oni budou velmi milí a uvidíme, co se stane,“ signalizoval Trump vstřícnost vůči Číně.

Celní válka prakticky ochromila čínské dovozy, na nichž jsou však Spojené státy závislé. Tento fakt si zjevně dříve a lépe než Trump uvědomila Čína, která svá odvetná cla zastavila na 125 procentech a jejich další šponování odmítla bez ohledu na to, co udělají USA. Místo toho začala dál posilovat domácí spotřebu a intenzivně vyjednávat s jinými zeměmi, rovněž postiženými nejvyššími americkými cly za více než 100 let, o zlepšení podmínek obchodu, které by jí pomohly nahradit výpadek exportů na americký trh.

Bessent tentýž den na uzavřené akci organizované bankou JPMorgan prohlásil, že v celní válce s Čínou očekává v brzké době deeskalaci a že cílem USA není odstřižení od Číny, informovala s odkazem na účastníky jednání agentura Bloomberg. Podle Bessenta sice formální jednání s Čínou ještě nezačala, ale ministr vyjádřil naději, že je dohoda „rozhodně možná“. Právě Bessent, který má bohaté zkušenosti z Wall Street, se zdá být v posledních týdnech hlavním korektorem radikální obchodní politiky prosazované poradcem Peterem Navarrem a ministrem obchodu Howardem Lutnickem.

Za vším hledej peníze

Trump je však ke změně postojů tlačen zejména finančními trhy. Ty jeho nestálé a nepředvídatelné politice vystavují negativní hodnocení, jež není možné ignorovat. Silným varovným signálem je zejména růst výnosů dlouhodobých dluhopisů, od nichž se odvíjejí úroky hypoték a náklady na financování firem i státu. Americký státní dluh již převyšuje 120 procent HDP a rychle se zvyšuje s tím, jak federální rozpočet ročně generuje schodky kolem 6 procent HDP. Tento vývoj se Trumpova administrativa, zatím bez valného úspěchu, snaží zvrátit zavedením cel, úsporami vládních výdajů a právě snížením ceny peněz, které však současný tržní vývoj maří. Pokračující růst výnosů však může signalizovat ještě hlubší problém: ztrátu důvěry ve Spojené státy a odklon od amerických aktiv, který již od určitého okamžiku nemusí být snadné zvrátit.

Obchodní válku prakticky vůči celému světu vyhlásil Trump 2. dubna uvalením sazeb mezi 10 a 50 procenty na desítky zemí světa s výjimkou Číny. Ta se tak ukázala být hlavním terčem Trumpovy snahy o snížení obchodního deficitu se světem a návratu výrobních kapacit do USA, které o ni kvůli rostoucím nákladům na cenu práce přišly právě ve prospěch zemí, jako je Čína. Pokračování paralýzy obchodu s Čínou by vyústilo v nedostatek zboží na americkém trhu, které není možné tak rychle nahradit, a vzestup inflace, na jejíž kritice byl Trump v listopadu podruhé zvolen prezidentem. Spojené státy loni z Číny dovezly zboží za 439 miliard dolarů. Hodnota amerických exportů do Číny byla oproti tomu jen třetinová.

To, že Spojené státy tahají v celní válce s „dílnou světa“ za kratší konec provazu, však již dříve potvrdilo vyjmutí spotřební elektroniky z vysokých cel. Právě elektronika dovážená do USA se nejvíce vyrábí v Číně. Například Apple zde vyrábí 90 procent svých iPhonů. Čína již dříve vyslala signál, že zasedne k jednacímu stolu, pouze pokud Trump umírní svůj tým a Američané vůči Pekingu projeví respekt. Právě tak by se nyní daly interpretovat čerstvé komentáře amerického prezidenta, který navíc uvedl, že v jednání nepovažuje za nutné otevírat pro Čínu citlivou otázku vzniku pandemie covidu-19. Tu současná americká administrativa – k nelibosti Číny – otevřeně přisuzuje úniku z čínské laboratoře.

Podle Bloombergu někteří investoři doufají, že by v rámci deeskalace obchodní války mohla Čína přistoupit na americký návrh měnové dohody z Mar-a-Lago, která je obdobou dohody z roku 1985 a má vést k oslabení dolaru.

Kvůli zasedání skupiny Světové banky a Mezinárodního měnového fondu přijeli v minulých dnech do Washingtonu guvernér čínské centrální banky Pan Gongsheng a ministr financí Lan Fo'an. Tato návštěva by tak mohla být příležitostí k zahájení obchodních jednání mezi Čínou a USA.