Vojenský konflikt mezi Izraelem a Íránem se dál vyostřuje. Vzájemné letecké a raketové útoky vyvolávají obavy z rozšíření války a dopadů na cenu ropy, jež minulý týden dosáhla nejvyšších úrovní za více než tři roky. Donald Trump, který o víkendu připustil zapojení Spojených států do konfliktu po boku Izraele, přesto vysílá signály o nadějích na brzký mír. Ten je podle něj připravený zprostředkovat ruský prezident Vladimir Putin.

„Írán a Izrael by se měly dohodnout a také se dohodnou,“ napsal Trump v neděli na své síti Truth Social a odkázal na „mnoho telefonátů a mnoho setkání“, jež podle něj probíhají. O možnosti zapojení USA do úderů proti Íránu na straně Izraele se zmínil v rozhovoru pro televizní stanici ABC. Podle Trumpa by znepřátelené země mohl pomoci přivést k míru Putin, se kterým v sobotu přes hodinu o situaci na Blízkém východě telefonicky diskutoval. Rusko si po desetiletí udržuje silné vazby jak na Írán, tak na Izrael, ale samo už čtvrtým rokem vede válku na Ukrajině a odolává snahám amerického prezidenta o její ukončení.  

Zatím však tomu, že by Izrael a Írán byly ochotny se domluvit na ukončení bojů, nic nenasvědčuje. V pondělí před úsvitem zasáhly íránské rakety izraelský Tel Aviv a přístavní město Haifa a zabily nejméně osm lidí. Počet izraelských obětí od pátečního útoku na Írán se tak podle Reuters zvýšil na 23, izraelské útoky si podle íránského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 224 mrtvých. V Haifě, kde bylo navíc asi 30 lidí zraněno, probíhaly záchranné práce. V Tel Avivu íránské rakety zničily několik obytných budov v hustě osídlené čtvrti, drobné škody zaznamenalo i velvyslanectví USA.

Premiér Benjamin Netanjahu v sobotu prohlásil, že po pátečních ničivých útocích na íránská jaderná zařízení a vojenskou a vědeckou elitu chce Izrael údery ještě zesílit, a pohrozil Teheránu, že dosavadní nálety nebyly „nic proti tomu, co dostane v následujících dnech“. Také Trump předtím Íránu vzkázal, že se v případě útoku na americké základny dočká nemilosrdné odvety. Od pobřeží Vietnamu směrem k Perskému zálivu v pondělí ráno náhle vyrazila americká letadlová loď Nimitz, informovala agentura Reuters.

Trhy s obavami sledují jakékoli známky rozšíření konfliktu, jež by dopadlo na produkci ropy na Blízkém východě, odkud pochází asi 30 procent světové těžby. Po pátečním vzestupu ceny ropy až o 13 procent byly už v pondělí trhy klidnější. Cena ropy po otevření burz v Asii vzrostla o čtyři procenta, ale brzy se vrátila níž. Podle Reuters trhy neberou válku na Blízkém východě jako úplné překvapení a relativně pozitivně vnímají, že se zatím nešíří do dalších zemí. Po izraelském zásahu sice musel Írán částečně přerušit produkci zemního plynu z největšího těžebního pole na světě u hranic s Katarem, ropným polím se však izraelské nálety vyhnuly.

Strategický Hormuzský průliv

Jako kritické se teď jeví zachování průchodnosti Hormuzského průlivu, nejstrategičtějšího místa pro vývoz ropy v regionu. Úžina je jedinou námořní spojnicí mezi Perským zálivem a Indickým oceánem, přes kterou tankery dopravují asi pětinu objemu celkové spotřeby ropy a velkou část zkapalněného zemního plynu zejména do Evropy. Velitel íránských revolučních gard Sardar Esmaíl Kovsárí podle serveru Euronews uvedl, že Teherán zvažuje uzavření průlivu, a dodal, že „pokud jde o potrestání nepřítele, vojenská reakce byla jen součástí celkové reakce“ Íránu.

Přerušení dodávek přes průliv by způsobilo výrazný nárůst cen ropy i návazných služeb, jako je pojištění a doprava, a nepřímo podnítilo růst inflace po celém světě. Pokud by Írán průliv zablokoval, celosvětové ceny ropy by prudce vzrostly a Evropa by mohla čelit nedostatku energie, zejména v zemích závislých na palivech z Blízkého východu.

Podle expertů může Írán použít k útokům na konkrétní přepravní trasy nebo infrastrukturu v průlivu bezpilotní drony, případně se může pokusit použít námořní plavidla k fyzickému zablokování úžiny, uvedl server Arab News.

Írán zatím Hormuzský průliv nikdy zcela neuzavřel, v obdobích zvýšeného napětí v regionu tím ale opakovaně vyhrožoval. Šlo však spíše o strategický nástroj pro vyjednávání, zejména v obdobích vyhrocených konfliktů. Zablokováním průlivu Teherán pohrozil například v roce 2012 v odvetě za sankce uvalené USA a Evropou, nakonec to ovšem neudělal.

Hlavní cíl: svržení íránského režimu?

Vyhlídky na mír snižuje rozpačitý výsledek blízkovýchodní politiky Donalda Trumpa, který selhává jako mírotvorce zatím při pokusech o ukončení války na Ukrajině. Ačkoli prezident později ujišťoval, že o první vlně izraelských útoků věděl předem, a objevily se zprávy o jeho „vetu“ proti zabití nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího, v pátek působil Bílý dům nejdřív zaskočeně.  

Trump už během svého prvního prezidentského mandátu vypověděl dohodu s Íránem, kterou uzavřel jeho předchůdce Barack Obama. Jeho současný emisar Steve Witkoff ale nedokázal vyjednat nové podmínky, za nichž by se Teherán, jehož ekonomiku ochromují americké sankce, vzdal výroby jaderné zbraně. Další kolo rozhovorů, které byly plánované na uplynulou neděli v Ománu, Írán po izraelských útocích zrušil.  

Izrael přesto využil Trumpovy snahy o diplomatické řešení a zamezit výrobě íránské jaderné bomby se rozhodl roky připravovaným drtivým úderem podniknutým na vlastní pěst. Od 7. října 2023, kdy palestinské hnutí Hamás napadlo Izrael, se židovskému státu díky odvážným operacím tajných služeb a vojenským úderům podařilo výrazně oslabit obě Íránem podporované skupiny: Hamás v Pásmu Gazy i libanonský Hizballáh. Koncem roku padl také s Íránem spřízněný autoritářský režim Bašáda Asada v Sýrii. Hrozba dokončení vývoje jaderné zbraně zemí, jejímž dlouhodobým cílem je zničit Izrael, a nikam nevedoucí jednání pod vedením Spojených států minulý týden přiměly židovský stát k překvapivému útoku na samotný Írán. Ambice Izraele však jdou zjevně ještě dál: svrhnout tamní teokratický režim, vládnoucí zemi pevnou rukou od roku 1979.  

Netanjahu začal po pátečním útoku otevřeně mluvit o tom, že cílem je svržení současného íránského režimu. „Nastal čas, aby se íránský lid sjednotil kolem své vlajky a historického odkazu a postavil se za osvobození od zlého a utlačujícího režimu,“ prohlásil izraelský premiér v sobotním projevu. Podle Financial Times jsou sebevědomé kroky Izraele dalším projevem toho, jak Spojené státy pod Trumpem ztrácejí důvěru spojenců. 

Na pořadu dne G7

O konfliktu na Blízkém východě budou dnes a v úterý mluvit lídři skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 v kanadské Albertě. Summitu se zúčastní i Trump, který má na programu také schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. S ním se na začátku roku pohádal v Bílém domě v přímém přenosu. Státy Evropské unie a Británie chtějí na jednání prosadit tvrdší sankce proti Rusku, hlavně přísnější cenový strop pro ruské ropné tankery. Vzhledem k rozporům se Spojenými státy nemají ostatní členské země G7 ambici hledat společné komuniké.

Trhy od schůzky očekávají také možný posun v jednáních o clech, která uvalil na desítky zemí Donald Trump, aby následně souhlasil s přechodným obdobím do 9. července. USA dosud uzavřely jen hrubou dohodu s Británií a urovnaly obchodní válku s Čínou. Evropské unii americký prezident naposledy pohrozil 50procentními cly, zatím je však odložil. Jednání s Bruselem pak nabrala na tempu. USA i EU ale současně připustily, že by se jednání mohla protáhnout i za stanovené červencové datum.