Trump odmítá odklad cel. Nestojí o volný obchod, teď požaduje odstranění deficitu
Americký prezident Donald Trump odmítl spekulace, že by mohl odložit zavedení cel na veškerý dovoz zboží z několika desítek zemí, které oznámil minulý týden. Dal najevo, že ani nabídky na nulová cla na americké výrobky pro něj nejsou dostatečné. Nově zdůrazňovaným cílem a současně podmínkou pro případné snížení cel jednotlivým zemím je teď vyrovnání vzájemné obchodní bilance.
Trump spektakulárním způsobem oznámil takzvaná „reciproční“ cla, prezentovaná jako „Den vítězství“ pro Spojené státy, ve středu. Od většiny zemí světa začaly USA vybírat 10procentní dovozní přirážku již v sobotu, avšak na mnoho zemí, včetně velkých obchodních partnerů, jako jsou Čína a Evropská unie, uvalily vyšší sazby, odstupňované podle jejich obchodního přebytku s USA. Tyto sazby nijak neodrážejí rozměr obchodních bariér těchto zemí, jak bylo původně avizováno. Cla, která se pohybují mezi 10 a 49 procenty, mají vstoupit v platnost již zítra a trh zatím dosud marně doufal, že je Trump, podobně jako v minulosti, odloží.
Americký prezident ve středu řekl, že cla jsou pro jeho ekonomický program „velmi důležitá“ a že zůstanou zachována. Současně však pootevřel dveře „férovým a dobrým dohodám s každou zemí“ zvlášť. „Mohou platit cla a zároveň mohou probíhat jednání, protože jsou věci, které potřebujeme nad rámec cel,“ dodal ve středu po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Naznačil tím, že jsou USA připraveny použít pro nátlak v oblasti obchodu i politické a bezpečnostní „karty“.
Trump dál postupuje ve svém chaotickém celním tažení, které zahájil únorovým uvalením bariér na největší obchodní partnery – Mexiko, Kanadu a Čínu. Pokračoval v něm uplatněním odvětvových cel na ocel a hliník v polovině března a 25procentním clem na veškerý dovoz automobilů od začátku dubna. Chystá rovněž zdanění dovozu na léky, čipy a dřevo. Trhy, které v posledních třech dnech zažily nejprudší pád od začátku pandemie covidu-19, tak zachvátila panika z celní války, která hrozí, pokud další státy odpovědí odvetnými opatřeními. To by zasáhlo většinu zemí světa a mohlo by to vést až ke globální recesi.
Nad skutečným smyslem cel stále visí otazník, když jej Trumpova administrativa vysvětluje různými způsoby, z nichž si některé protiřečí. Nejdříve se zdálo, že může jít o páku, jak zahraničí donutit k odstranění bariér, kterým musejí čelit američtí exportéři. Záhy se začalo zdůrazňovat, že jde především o cestu ke znovuvybudování výrobních kapacit v USA. A v posledních dnech se ukazuje, že Trumpovi už nestačí ani odstranění obchodních překážek. S jejich pomocí zjevně zamýšlí překopat světový obchodní řád, zajistit výrobní soběstačnost Spojených států a dosáhnout svých zahraničněpolitických zájmů v čele s podlomením ekonomického a vojenského vzestupu Číny.
Silně deklarovaným cílem je vymazání obchodního deficitu USA, který loni přesáhl 1,1 bilionu dolarů a prohloubil se na 3,9 procenta HDP. Trump jej viní z likvidace amerického průmyslu, jehož návrat do země považuje za strategickou nutnost. Cla zjevně chápe rovněž jako nátlakový nástroj pro dosažení i jiných než obchodních zájmů Ameriky.
Marná snaha Izraele
Prezidentovo přesvědčení o škodlivosti intenzivního mezinárodního obchodu pro USA v posledních desetiletích, které razí už od 80. let, dokládá i pondělní schůzka s izraelským premiérem Netanjahuem, který do Washingtonu přijel vyjednávat o celních úlevách pro tohoto blízkého spojence USA. Izrael svá cla vůči USA snížil na nulu ještě před vyhlášením „recipročních“ cel. Přesto mu to nepomohlo a na jeho exporty byla uvalena sazba ve výši 17 procent. K jejich snížení nevedla ani včerejší schůzka s Trumpem, který vyrukoval s dalšími požadavky: odstraněním přebytku v obchodu se Spojenými státy, který požaduje rovněž po Evropské unii.
Netanjahu po jednání oznámil, že je země odhodlána svou pozitivní bilanci „velmi rychle“ odstranit. „Myslíme si, že je to správné. A také se chystáme odstranit obchodní bariéry,“ dodal izraelský premiér. Ani to však není pro Trumpa jistou cestou k obchodním úlevám. Americký prezident totiž kontroval, že ani to možná ke snížení cla vůči Izraeli nemusí vést. „Nezapomeňte – pomáháme držet Izrael při životě,“ řekl a dodal, že USA se o Izrael starají a poskytují mu „miliardy dolarů ročně“ na obrannou pomoc.
Trumpova administrativa nechává trhy v nejistotě ohledně toho, do jaké míry je ochotna jednat o snížení cel a odvrácení otevřené obchodní války tím, že vysílá smíšené signály a každý den svůj postoj mění. Jak se zrychlený tok informací a zvyšující se riziko dezinformací propisuje do obchodování, ukázala i včerejší šokující událost na americkém akciovém trhu.
V době, kdy již třetí den pokračoval jeho pád, se na síti X objevila informace, přisouzená šéfovi Národní ekonomické rady Kevinu Hassettovi, že Trump zvažuje 90denní odložení platnosti „recipročních“ cel. Trh dychtivě čekal na jakýkoli náznak zprávy o zmenšení hrozby světové celní války. Média jako Reuters a CNBC se této informace na anonymním účtu chytila a dál ji šířila. Index S&P 500 rázem vymazal téměř čtyřprocentní propad a vzepjal se naopak k více než tříprocentnímu růstu. Poté, co Bílý dům informaci popřel, se okamžitě vrátil opět do záporných čísel. Celá tato turbulence se odehrála během pouhých 15 minut.
Tvrdá hra Číny
Že světu hrozí rozpoutání skutečné celní války, spočívající ve spirále vzájemného navyšování obchodních bariér, dokazuje vývoj mezi Čínou a USA. Spojené státy na rozhodnutí Číny z konce minulého týdne – uvalit na americké exporty odvetná cla ve výši 34 procent a omezit vývoz strategických surovin nezbytných pro high-tech odvětví – zareagovaly hrozbou dalšího zvýšení cel. Ta již nyní dosahují 54 procent a mohla by vzrůst o dalších 50 procent, pokud Čína svá odvetná cla nezruší. To by znamenalo, že čínské vývozy do USA by byly více než dvakrát dražší než na začátku roku a že by americká vláda z jakéhokoli dovezeného čínského zboží získala výnos převyšující jeho cenu. Situace může vyústit až v přerušení obchodních vztahů mezi oběma zeměmi. Průmysl a vývoz je pro čínskou ekonomiku stěžejní. Tvoří čtvrtinu HDP, zatímco domácí spotřeba jen polovinu. V USA je to obráceně: jen 11 procent HDP tvoří výroba, zatímco spotřeba odpovídá za 70 procent HDP.
Čína podle Bloombergu již nevěří v dohodu a soustředí se na ochranu ekonomiky před důsledky Trumpových rozhodnutí. Ve snaze pomoci své ekonomice, silně závislé na exportu, již začala oslabovat svou měnu. A dala jasně najevo, že se jen tak nevzdá. „Hrozba USA, že zvýší cla vůči Číně, je hromadění chyby na chybě,“ uvedlo čínské ministerstvo obchodu ve svém úterním prohlášení. „Pokud budou Spojené státy trvat na svém, Čína bude bojovat až do konce.“