Ještě na začátku roku brali evropští politici výzvy Donalda Trumpa, aby členské země NATO zvýšily výdaje na obranu na pět procent HDP, jako vtip. Nyní začíná být jasné, že tlak amerického prezidenta a neochota Ruska dohodnout se na míru na Ukrajině udělaly z vtipu realitu.  

Generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí prohlásil, že předpokládá, že na červnovém summitu aliance v Haagu se členské státy dohodnou na pětiprocentním výdajovém cíli. Některé země přitom v současnosti neplní ani stávající dvouprocentní limit, Česko jej poprvé dosáhlo loni. Pokud by se tak skutečně stalo, roční rozpočtové výdaje členů by podle dat aliance poskočily na 2,1 bilionu dolarů (46 bilionů korun) z loni projektovaných 1,16 bilionu (za předpokladu průměrného výdaje ve výši 2,7 procenta HDP).  

Evropští politici jsou pod tlakem nové americké administrativy, která je opakovaně varovala, že by se Spojené státy mohly z NATO stáhnout, pokud by měly dál nést financování aliance na svých bedrech. Američané také signalizují, že Evropané už nemohou dál automaticky počítat s americkým zajišťováním jejich bezpečnosti. Trump ke zvýšení plateb na pět procent HDP vyzýval už v lednu a argumentoval, že „Evropa je ve hře za nepatrný zlomek peněz“, které vynakládají Američané.

Tehdy na jeho požadavek reagovali někteří evropští politici s pochybami. Skeptické hlasy se ozývaly i z Česka: ministr financí Zbyněk Stanjura označil pětiprocentní cíl za nereálný a stejně mluvil i lídr opozice, šéf hnutí ANO Andrej Babiš. V březnu vláda Petra Fialy schválila plán na postupné zvyšování obranného rozpočtu, aby Česko v roce 2030 dosáhlo úrovně tří procent. 

Po čtyřech měsících Trumpa v úřadu je změna výdajového cíle NATO reálně na stole. Způsobila ji nejen sveřepost amerického prezidenta, posílená hrozbou cel na dovoz evropského zboží do USA, ale i pokračující boje mezi Ukrajinou a Ruskem, které přiměly hlavně státy z východní hranice NATO k přemýšlení, jak rychle posílit své armády. Postupně se k Trumpovu požadavku přihlásilo Polsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko a pro mnohé překvapivě také nová německá vláda kancléře Friedricha Merze. 

Mnoho zemí NATO včetně Česka bude řešit úkol, kde sehnat na splnění nového cíle peníze. Devět z celkem 32 členských států podle údajů aliance loni nesplnilo ani dvouprocentní závazek, i když se k němu přihlásily už před deseti lety. Celé situaci mohl trochu ulehčit Rutteho návrh, aby na čistě vojenské účely šlo 3,5 procenta HDP členů s tím, že zbylých 1,5 procenta by mohlo směřovat na výdaje na posílení infrastruktury spojené s obranou, například na rekonstrukci silnic nebo mostů. S takovým rozdělením už počítá například Německo. 

V Česku se již ve prospěch nového výdajového závazku vyslovil prezident Petr Pavel. „Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil po jednání se špičkami NATO v Bruselu minulý týden. Premiér Fiala v reakci pro Deník uvedl, že si takové navýšení „dokáže představit“, po čtvrtečním jednání s prezidentem a šéfy parlamentních komor na Pražském hradě však mluvil opatrně. Podle něho je vláda na debatu o navýšení výdajů připravena, ale je třeba upřesnit, jaký druh výdajů se bude moci započítávat do „nevojenské“ části limitu.

Pro tuzemský vládní rozpočet by to znamenalo roční výdaje na obranu 400 miliard korun. Loni to bylo téměř 170 miliard a i tak se stát potýkal s problémy peníze smysluplně utratit kvůli podmínkám výběrových řízení a nedostatku vojenské techniky na trhu. Politici se zatím zdráhají vysvětlit, odkud by navýšené rozpočtové peníze vzali. Navíc bude před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny hledání zdrojů na obranu velmi citlivé téma.

Putin se zbláznil

Debata o navýšení zbrojních výdajů členů NATO je znovu na stole právě v době, kdy další kolo jednání o příměří na Ukrajině mezi Spojenými státy a Ruskem skončilo neúspěchem a hrozí, že Američané dají od konfliktu ruce pryč. 

Ruské bombardování Ukrajiny během uplynulého víkendu a pondělí – podle Kyjeva dosud nejintenzivnější od začátku války v únoru 2022 – si vyžádalo desítky mrtvých a překvapivě přimělo Trumpa k dosud nejrazantnějšímu odsudku ruské agrese. 

„Nelíbí se mi, co Putin dělá. Zabíjí spoustu lidí a nechápu, co se mu sakra stalo,“ ventiloval svoji frustraci z ruského postoje v neděli před novináři. Podle agentury Reuters dodal, že „rozhodně“ zvažuje další sankce vůči Rusku. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že se ruský prezident Vladimir Putin „úplně zbláznil“, a varoval, že jakýkoli pokus o dobytí celého ukrajinského území povede k pádu Ruska.

Poslední vlna ruských útoků se projevila i na rozhodnějším přístupu Evropanů v pomoci Kyjevu. Německý kancléř Merz v pondělí překvapivě oznámil, že západní země Ukrajině přestaly bránit, aby jimi dodávané systémy používala i na útoky na ruském území. Tím vyšel vstříc ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který o prolomení tohoto omezení dlouho a naléhavě žádal. 

„Na zbraně dodávané na Ukrajinu už neexistují žádná doletová omezení, a to ani od Britů, ani od Francouzů, ani od nás, ani od Američanů,“ řekl Merz na konferenci v Berlíně, jejímž hlavním tématem byla digitalizace. Nezmínil se však konkrétně o raketách Taurus, střelách s plochou dráhou letu vypalovaných ze vzduchu, jež Ukrajina po Německu dlouhodobě požaduje a u kterých dosud narážela na opatrnost Berlína.

Kreml to prostřednictvím Putinova mluvčího označil za „nebezpečné rozhodnutí“, jež jde proti úsilí o politické urovnání konfliktu. 

USA dříve povolily rozmístění systémů taktických střel známých pod zkratkou ATACMS v pohraničních územích Ukrajiny. Velká Británie souhlasila s použitím střel s plochou dráhou letu Storm Shadow proti vzdálenějším cílům.

Nový německý kancléř a šéf křesťanských demokratů je vůči Rusku viditelně důraznější než jeho sociálnědemokratický předchůdce Olaf Scholz. Merz už před svým nástupem prosadil změny v ústavním zákoně, aby jeho vláda mohla tyto investice hradit z půjček a překročit předepsaný dluhový limit.