Donald Trump ve středu vyděsil trhy dalším útokem na předsedu Federálního rezervního systému (Fed) a způsobil prudký výkyv v hodnotě amerického dolaru a vládních dluhopisů. I když se paniku, vyvolanou novým výpadem proti centrální bance, podařilo z velké části uklidnit, nervozita na trzích přetrvává. Investoři pochybují, že jde ze strany současné administrativy o poslední takový incident.

Hodnota amerického dolaru i vládních dluhopisů ve středu prudce klesla, když na veřejnost pronikla zpráva, že se prezident při návštěvě republikánských zákonodárců dotazoval, zda by souhlasili, kdyby z úřadu předčasně odvolal šéfa Fedu Jeroma Powella. Ti reagovali kladně. Poté, co zpráva otřásla trhem, Trump otočil a prohlásil, že Powellovo odvolání je nepravděpodobné.

Dolar, jehož kurz je vnímán jako indikátor stability americké ekonomiky, nejprve oslabil proti koši největších měn o 1,2 procenta. Investoři prodávali rovněž vládní dluhopisy a výnosy tak vzrostly hlavně u obligací s delší splatností. Když pak Trump rychle otočil, dolar i dluhopisy velkou část svých ztrát vyrovnaly. Zůstaly však na slabších hodnotách než předtím.

Trumpovy výpady vůči centrální bance, která má být z definice svého mandátu nezávislá, investory znervózňují. Intervence do fungování Fedu mohou snižovat účinnost měnové politiky a ohrožovat finanční stabilitu. Včerejší růst výnosů vládních obligací s dlouhou splatností byl reakcí na obavy, zda bude centrální banka pod tlakem prezidenta v dlouhodobém horizontu schopna bojovat proti inflaci.

Incident ukazuje, jak citlivě investoři reagují na pokusy nabourat nezávislost instituce, jež má rozhodovat o nastavení úrokových sazeb bez ohledu na přání politiků. Pro Trumpa jde o další ukázku síly finančních trhů – politické kroky musí korigovat a vracet na hranice, které mu trhy ještě tolerují. Výprodeje amerických státních dluhopisů způsobené jeho agresivní celní politikou jej v dubnu přiměly odložit vysoká „reciproční“ cla, jež uvalil na většinu zemí světa.

Nižší sazby za každou cenu

Trump chce, aby Fed snížil sazby o tři procentní body ze současného rozmezí 4,25–4,50 procenta, což by byl v oblasti měnové politiky extrémní pohyb. Nižší sazby by snížily náklady na obsluhu obřího vládního dluhu, který vlivem Trumpovy politiky ještě dále vzroste.

Američtí centrální bankéři mají nastavovat úrokové sazby tak, aby zajistili stabilní ceny a maximální zaměstnanost. Většina z nich chce být nyní obezřetná – očekává, že vysoká cla, jež Trump uvaluje na celý svět, se přelijí do spotřebitelských cen a zvýší inflaci. Proto Fed sazby zatím nesnižuje. Vyšší než očekávaná inflace za červen ukázala, že obezřetnost je namístě a snížení sazeb je teď ještě méně pravděpodobné.

Trump ale sleduje jiné cíle a Powella ve funkci vnímá jako překážku. Odvolání šéfa Fedu z funkce je však složité. Současná legislativa jej umožňuje pouze v případě prokázání závažného pochybení. I když Trump včera kvůli reakci trhů otočil, ve svém komentáři na adresu Powellova odvolání ponechal manévrovací prostor.

„Nic nevylučuji,“ uvedl podle deníku Financial Times. „Ale myslím, že je (Powellovo odvolání) vysoce nepravděpodobné, pokud ovšem nebude muset odejít kvůli podvodu. A je možné, že byl spáchán podvod,“ dodal Trump s odkazem na kauzu ohledně předražené rekonstrukce washingtonského sídla Fedu, za niž má Powell nést odpovědnost.

Obavy mezi investory, že nejde o poslední Trumpův útok na Powella, tak přetrvávají. „Bezprostřední krize odezněla, ale pochybujeme, že tato sága je zcela u konce,“ uvedl podle Financial Times ekonom JPMorgan Michael Feroli v komentářích pro klienty banky. Portfoliový manažer ve fondu DoubleLine, zaměřujícím se na obchod s dluhopisy, Bill Campbell podle listu uvedl, že „zvýšená pravděpodobnost, že Trump Powella vyhodí, tu stále je… na trzích je to patrné“.