Světové centrální banky řeší dilema: považovat nová americká cla za hlavní hrozbu pro hospodářský růst, jež utlumí ceny, nebo spíš počítat s novou vlnou inflace kvůli zdražení ropy a válce v Íránu?

Že se pohledy na budoucí ekonomický vývoj liší, ukazují nejnovější rozhodnutí v různých zemích, při kterých centrální bankéři museli brát v úvahu i specifickou místní situaci. 

V uplynulých 24 hodinách snížily úrokové sazby tři evropské centrální banky: švédská, švýcarská a velmi nečekaně i norská. Z velké části šlo o reakci na posilující měny a nejistotu ohledně nepředvídatelné obchodní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Očekává se, že překážky obchodu v podobě nových cel by v budoucnosti mohly oslabit hospodářský růst. Pro obavy z růstu cen by tak ubylo důvodů. 

Naopak většinu neevropských centrálních bank znepokojuje hlavně vyhlídka na skokové zdražení ropy, a proto volí vyčkávací taktiku. Americký Fed, Bank of Japan a Bank of England se v posledních dnech rozhodly úrokové sazby ponechat beze změny, stejně jako centrální bankéři v Pákistánu, Turecku nebo Chile.    

Ekonomové, bankéři, analytici i národohospodáři zároveň čekají, jak v následujících dvou týdnech dopadnou jednání o podmínkách vzájemného obchodu mezi USA a dalšími zeměmi. Prezident Donald Trump do 9. července odložil dříve oznámená cla, aby vytvořil prostor pro vyjednávání o novém nastavení obchodu s jednotlivými státy. Další nejistotou je vývoj války mezi Izraelem a Íránem, kde hrozí i zapojení USA a další eskalace. Ta může vyústit například i v uzavření Hormuzského průlivu, hlavní dopravní trasy pro plyn a ropu z Blízkého východu. Nejasný je rovněž další vývoj války na Ukrajině.

Ceny ropy posilují už třetí týden a jsou nejvýš od konce ledna. V pátek dopoledne se ropa Brent obchodovala kolem 77 dolarů za barel.

Sazby ve středu nezměnil ani americký Fed. Naznačil, že by letos mohly ještě dvakrát klesnout. Prezident Trump silně tlačí na Jeroma Powella, aby měnovou politiku ještě mnohem více uvolnil a pomohl tak ekonomice. Šéf Fedu ale odolává a poukazuje na nejistý vývoj kolem cel.

Naopak Evropská centrální banka (ECB), kterou Trump s oblibou dává Powellovi za vzor, začátkem června podle očekávání sazby snížila, a to už poosmé od poloviny roku 2024. Podle prezidentky ECB Christine Lagardeové je letošní inflační cíl pro eurozónu ve výši dvou procent dosažitelný.

Bank of England ve čtvrtek naplnila očekávání trhu a ponechala úrokové sazby na 4,25 procenta. Trhy nicméně očekávají, že do konce roku by mohla sazby ještě dvakrát snížit.

Výsledek stejný, důvody různé

Švédská Riksbank ve středu snížila klíčovou sazbu o čtvrt bodu na dvě procenta. Od loňského května už v několika krocích sazbu srazila celkem o dva procentní body. Překvapivý byl zejména krok norské centrální banky, u které ekonomové změnu nepředpokládali. Norges Bank ve čtvrtek snížila základní sazbu o čtvrt bodu na 4,25 procenta. Švýcarská národní banka (SNB) ve stejný den posunula klíčovou sazbu na nulu. Ve Švédsku, v Norsku i Švýcarsku otevřela cestu ke snižování sazeb slábnoucí inflace, konkrétní podmínky se ale ve třech zemích odlišují. 

Tlak na růst cen ve Švédsku se zmírnil, když ekonomika této severské země po loňských známkách rychlejšího oživení v prvním čtvrtletí zvolnila. Riziko inflace tažené dovozem zmírnila také švédská koruna. Měna letos posílila vůči dolaru o 15 procent. To umožnilo švédské centrální bance uvolnit měnovou politiku už posedmé v řadě, od loňského května už o celé dva procentní body.

Ani v Norsku nejsou obavy z bezprostředního růstu cen na pořadu dne. Částečně je to i kvůli slabší měně. Jádrová inflace, jež nejlépe odráží poptávkové tlaky v ekonomice, v květnu zpomalila více, než se očekávalo, na 2,8 procenta. Norská centrální banka pro letošní rok předpovídá inflaci na třech procentech a v příštím roce zpomalení na 2,2 procenta. Norsko snížilo sazby poprvé od pandemie covidu-19.

Obě severské země by měly ve snižování sazeb letos pokračovat. „Náš dnešní úsudek je takový, že existuje určitá pravděpodobnost dalšího snížení v tomto roce,“ citovala ve středu agentura Bloomberg guvernéra Riksbank Erika Thedéena. Šéfka Norges Bank Ida Woldenová Bacheová na čtvrteční tiskové konferenci řekla, že klíčová sazba by se z nynějších 3,75 procenta mohla do konce roku snižovat ještě jednou či dvakrát.

Zvláštní případ Švýcarsko

Ani ve Švýcarsku další uvolňování nevyloučil prezident tamní centrální banky Martin Schlegel, ačkoli by se tím klíčová sazba posunula už do minusu. Ve Švýcarsku brzdí inflaci hlavně silný frank, který od nástupu Donalda Trumpa posílil vůči dolaru i euru. V květnu se země dokonce ocitla v deflaci – spotřebitelské ceny meziročně klesly o 0,1 procenta.

Pro letošní rok SNB podle nové prognózy z tohoto týdne očekává inflaci pouze 0,2 procenta. Nulovou sazbou se Švýcaři snaží snížit atraktivitu franku a zabránit tak dalšímu posilování. Problém ale je, že v dobách globální ekonomické nejistoty se investoři ke švýcarské měně upínají jako k „bezpečnému přístavu“ a takovému tlaku centrální banka brání jen s obtížemi. Od začátku roku frank posílil vůči dolaru o deset procent. Posunem na nulu se Švýcaři přiblížili k téměř osmileté éře záporných sazeb, jež drželi do září 2022.