Lídři zemí Severoatlantické aliance (NATO) měli za pár hodin na summitu v nizozemském Haagu osobně slíbit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že vyslyší jeho apely a výrazně navýší rozpočty na obranu. Z očekávané jednoty však sešlo. Několik členů NATO, v čele se Španělskem, se novému závazku vzpírá a rostou obavy, že se USA stáhnou z role hlavního garanta bezpečnosti pro celou alianci.

Prezidenti a premiéři 32 členských států NATO se do Haagu sjeli už v úterý, hlavní část programu včetně společné schůzky s Trumpem je na programu ve středu. Cílem je ujistit prchlivého šéfa Bílého domu, že země navýší obranné výdaje na pět procent svých HDP. Trump s tímto požadavkem vystupoval už před svým lednovým návratem do funkce a hrozil, že jinak Spojené státy nebudou plnit své alianční závazky. Své partnery znervóznil těsně před summitem, když zpochybnil stěžejní článek smlouvy NATO o společné obraně.

Vlády jednotlivých členských zemí včetně Česka se v uplynulých měsících začaly k pětiprocentnímu cíli postupně hlásit. Pomohl i návrh generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, aby na „tvrdé“ obranné výdaje – tedy na  zbrojení a armádu – směřovalo 3,5 procenta a zbylých 1,5 procenta mohlo být použito třeba na modernizaci dálnic, železnic a mostů, aby se vojska mohla přesunovat rychleji, a na další technickou infrastrukturu, včetně posílení kybernetické  bezpečnosti. 

Španělský premiér Pedro Sánchez však minulý týden Ruttemu oznámil, že se jeho země nemůže zavázat ke konkrétnímu výdajovému cíli. Odklon Madridu následně inspiroval k podobnému prohlášení i slovenského premiéra Roberta Fica a vyhýbavé postoje vyjadřují také Belgie či Kanada.

Odpor některých členských zemí narušuje pečlivě chystaný plán na společné gesto, jež mělo zajistit plnou účast Spojených států v alianci. A to v době, kdy se kvůli válce na Ukrajině vyostřily vztahy NATO s Ruskem a především ve východních členských zemích rostou obavy z možné konfrontace.   

Úspěch, nebo neúspěch?

Americký prezident přijel na summit posílený zásahem v Íránu – při utajené operaci zasáhlo americké letectvo v sobotu v noci speciálními bombami proti bunkrům tři íránská jaderná zařízení v Natanzu, Fordu a Isfahánu. Spojené státy v rámci operace také raketami zničily další cíle. Trump zásah prezentuje jako naprostý úspěch a cestu k míru. Donedávna však jeho image mírotvůrce spíš trpěla: nepodařilo se mu vyjednat ani příměří ve válce Ruska proti Ukrajině, ani nezastavil boje v Gaze. Také na začátku neodvrátil konflikt mezi Izraelem a Íránem.

Trumpova tvrzení, že údery na jaderná zařízení tyto cíle „zcela zničily“, nyní zpochybňují zprávy tajných služeb z Pentagonu. Tamní zpravodajci v hodnocení zatím tvrdí, že útoky měly pouze omezený dopad na íránský jaderný program. 

Hodnocení z Pentagonu, jež americkým médiím zprostředkovali lidé seznámení s jeho obsahem, uvádí, že bombardování neochromilo hlavní části íránského podzemního programu, včetně centrifug. Tyto závěry jsou v souladu s veřejně dostupnými satelitními snímky, které sice ukazují krátery po náletech, ale nedávají přesvědčivé důkazy o tom, že by podzemní pracoviště byla zničena. Trump oponuje, že se tajné služby „spojily ve snaze znevážit jeden z nejúspěšnějších vojenských úderů v historii“.

Pochlebování 

Krátce před odletem na summit Trump znovu nahlodal jistotu ostatních lídrů, když před novináři zpochybnil, že by USA automaticky pomohly jinému členskému státu NATO v případě jeho napadení, jak to předpokládá základní princip kolektivní bezpečnosti ukotvený v 5. článku alianční smlouvy. „Existuje řada definic článku 5,“ citoval Trumpa Bloomberg. Prezident nicméně dodal, že se spřátelil s mnoha lídry členských zemí a je „odhodlán jim pomáhat“.

Někteří šéfové členských států a generální tajemník NATO se přitom svědomitě snažili získat Trumpa na svou stranu a jejich projevy někdy vyústily až do pochlebování. Svědčí o tom textová zpráva od Rutteho, kterou americký prezident zveřejnil v úterý. Generální tajemník NATO v ní Trumpa chválí za „rozhodné kroky“ vůči Íránu a ujišťuje, že členské země splní jeho požadavek na zvýšení výdajů. „Evropa za to zaplatí ve VELKÉM, jak by měla, a bude to tvoje výhra,“ napsal Rutte ve zprávě, jejíž věrohodnost potvrdila centrála NATO. 

Samy Spojené státy přitom podle Trumpa stanovený cíl obranných výdajů ve výši pěti procent HDP plnit nebudou. „Podporujeme NATO už tak dlouho. ... Takže si nemyslím, že bychom měli. Ale myslím, že země NATO by rozhodně měly,“ odpověděl prezident v pátek.

Problémový Madrid 

Je otázka, do jaké míry Trumpa rozladí postoje Španělska a dalších států. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středečním rozhovoru pro Politico prohlásil, že výjimka pro Madrid není udržitelná a jde o „velký problém“.

Španělsko je s obrannými výdaji v poměru 1,3 procenta HDP na chvostu celé aliance a socialistický premiér Sánchez tvrdí, že přijetí pětiprocentního cíle by ohrozilo sociální systém země, nutilo jeho vládu zvýšit daně lidem ze střední třídy nebo utlumit přechod na zelenou ekonomiku. „Je legitimním právem každé vlády, aby se rozhodla, zda je ochotna tyto oběti přinést,“ citoval server Politico z dopisu španělského premiéra pro šéfa NATO Rutteho.

Sánchez svým úskokem roztrpčil velkou část ostatních lídrů, pro něž mnohdy nebylo lehké prosadit pětiprocentní cíl ve svých vládách. „Nevidím nic, co by vytvářelo prostor pro výjimky,“ řekl v úterý novinářům švédský premiér Ulf Kristersson. Rutte v pondělí prohlásil, že k dosažení dohodnutého vojenského potenciálu musí Španělsko vynaložit aspoň 3,5 procenta HDP.

A ke Španělsku se přidalo Slovensko. Premiér Robert Fico v pondělí zveřejnil stanovisko, v němž uvedl, že jeho země má v příštích letech „jiné priority než zbrojení“ a že si stejně jako Španělsko „vyhrazuje suverénní právo“, aby si rozhodlo o svém plnění cíle NATO. Fico, který také nesouhlasí s vyzbrojováním Ukrajiny a v květnu se jako jediný premiér EU zúčastnil oslav skončení vlastenecké války v Moskvě, vyvolal už minulý týden pozdvižení výrokem, že by Slovensku „slušela neutralita“.

Další země pak úhybný manévr Španělska povzbudil k tomu, aby se pokusily z pevného závazku vyvléknout. Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RTFB řekl, že jeho vláda bude usilovat o „maximální flexibilitu“. Šéfka kanadské diplomacie Anita Anandová zase chce, aby se pětiprocentní cíl přehodnotil. „Rádi bychom na této cestě viděli kroky, které umožní přehodnotit, zda je tento přístup správný,“ uvedla podle Bloombergu po příletu do Haagu. 

Vzorné Německo 

Pokud lídři NATO závazek potvrdí, roční rozpočtové výdaje členů by podle dat aliance poskočily na 2,1 bilionu dolarů (46 bilionů korun) z loni projektovaných 1,16 bilionu. Pro Česko by to nyní znamenalo výdaje kolem 400 miliard korun ročně, což odpovídá téměř pětině výdajů státního rozpočtu za rok 2024.

Některé členské země NATO neplní ani současný, dvouprocentní závazek. Česko loni podle výroční zprávy aliance bylo těsně nad touto hranicí. K pěti procentům se za Prahu přihlásil minulý měsíc prezident Petr Pavel, který je na summitu v Haagu spolu s ministryní obrany Janou Černochovou a ministrem zahraničí Janem Lipavským.

O vůdčí pozici v posilování obrany se přihlásila německá vláda. Spolkový kancléř Friedrich Merz ještě před svým letošním nástupem prosadil v parlamentu ústavní výjimku pro rozsáhlé půjčky na modernizaci bundeswehru a v květnu prohlásil, že Německo vybuduje „nejsilnější konvenční armádu v Evropě“, a nedlouho před summitem Němci přislíbili, že do roku 2029 zvýší vojenský rozpočet na 3,5 procenta HDP. Pro letošní rok Berlín vyčlenil 86 miliard eur, což odpovídá 2,4 procenta hrubého domácího produktu, a do roku 2029 se očekává, že roční výdaje na obranu dosáhnou 153 miliard eur, uvedl server Politico s odvoláním na nejmenované německé úředníky. 

Trump se má odpoledne sejít v Haagu také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který ho chce přemluvit k uvalení přísnějších sankcí proti Rusku. Šéf americké diplomacie Rubio však dopoledne předeslal, že USA dávají přednost jednáním o příměří. Tvrdší sankce by podle něj teď podkopaly šance na urovnání konfliktu.