Pokračující izraelský útok na Írán, který v noci na úterý způsobil v Teheránu další exploze, výpadek vysílání státní televize a chaotický exodus obyvatel, odhaluje současnou bezradnost americké diplomacie. Přestože Spojené státy v regionu posilují svou vojenskou přítomnost, zůstávají zcela ve vleku dění a jejich zapojení do konfliktu je stále nejasné. 

Donald Trump, který dosud volal po diplomatickém řešení, dal svým pondělním předčasným odjezdem ze zasedání skupiny G7 a výzvou k evakuaci Teheránu najevo, že se USA mohou brzy postavit po bok Izraele. Otočka amerického prezidenta, jenž se prezentuje jako mírotvůrce, signalizuje, že pod jeho vedením ztrácí americká zahraniční politika svou vůdčí roli ve světě.

Izrael už v pondělí oznámil, že získal kontrolu nad velkou částí vzdušného prostoru nad Íránem a vážně poškodil jeho raketová a jaderná zařízení. Večer Izrael zasáhl budovu íránské státní televize IRIB. Diváci v přímém přenosu sledovali, jak moderátorka v hidžábu nejprve emotivně kritizuje Izrael a po nečekaném výbuchu v oblacích prachu rychle opouští studio. Už předtím izraelský premiér Benjamin Netanjahu při návštěvě letecké základny řekl, že země je na cestě k dosažení svých dvou hlavních cílů: zničení íránského jaderného programu a jeho raket. „Jsme na cestě k vítězství,“ prohlásil. V úterý dopoledne izraelská armáda oznámila, že zabila nového šéfa íránského válečného štábu Alíha Šádmáního.

Netanjahu převzal iniciativu po vleklém vyjednávání Američanů s Íránci o ukončení jaderného programu, jež zřejmě nevedlo k posunu. Situaci se rozhodl vyřešit vojenskou silou. Trump a jeho tým se tak se svou blízkovýchodní diplomacií dostali do role sekundanta a nyní se snaží zachovat si tvář. Po sérii izraelských útoků se zhroutil rovněž obraz Íránu coby mocného aktéra v regionu – tamní režim prochází nejhorší krizí od osmdesátých let.  

Pojďme jednat

Už nyní Teherán projevuje ochotu k jednání, tvrdí například list The Wall Street Journal na základě informací z diplomatických zdrojů. Podle listu Írán vyslal Izraeli signál, že je v zájmu obou stran udržet násilí pod kontrolou. Podobnou informaci přinesla také agentura Reuters. Podle jejích zdrojů Írán požádal Katar, Saúdskou Arábii a Omán, aby vyvinuly tlak na amerického prezidenta Trumpa. Ten má přimět Izrael k souhlasu s okamžitým příměřím, které by umožnilo pokračování jednání o jaderném programu. 

„Pokud to prezident Trump myslí s diplomacií vážně a má zájem zastavit tuto válku, další kroky jsou zásadní,“ citoval Reuters íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího. Podle něj „stačí jeden telefonát z Washingtonu“, aby Netanjahu zmlkl. Podle serveru Axios Bílý dům jedná s Íránem o možnosti setkání amerického emisara Steva Witkoffa s Arakčím. Podle Axiosu se uvažuje o schůzce s Íránci už tento týden.

Američané však současně stahují k Blízkému východu své vojenské síly, což potvrdil americký ministr obrany Pete Hegseth. To může znamenat, že pro nadcházející jednání chtějí mít Američané po ruce i hrozbu zapojení do konfliktu. Agentura Reuters už předtím uvedla, že USA přemisťují do Evropy vysoký počet tankovacích letounů a že na Blízký východ míří letadlová loď Nimitz, která se předtím pohybovala v jihovýchodní Asii. Hegseth americkou strategii popsal doslova jako „mír skrze sílu“. „V regionu jsme v defenzivní pozici, abychom byli silní ve snaze o dosažení mírové dohody. A rozhodně doufáme, že se to stane,“ řekl stanici Fox News.

„Mnohem větší věc“

Zvýšenou aktivitu dokládá i to, že v pondělí večer Trump předčasně opustil summit lídrů nejvyspělejších zemí G7 a následně se důrazně ohradil proti slovům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že odjel předčasně, aby vyjednal mezi Izraelem a Íránem příměří. „Nemá tušení, proč jsem teď na cestě do Washingtonu, ale s příměřím to rozhodně nemá nic společného. Je to mnohem větší věc,“ napsal Trump na své síti.

Americký prezident, který se ve své volební kampani prezentoval jako mírotvůrce, se ocitá ve složité situaci. Nejenže zatím nevyřešil válku na Ukrajině ani v Gaze, ale musí navíc také zaujmout postoj k závažnému střetu vyvolanému Izraelem, tradičním americkým spojencem. 

Zapojení USA do další války by Trumpa postavilo do nepříjemné pozice u části jeho příznivců v hnutí MAGA, kteří pod vlivem vleklých a nákladných angažmá v Iráku a Afghánistánu odmítají vojenské zapojení USA v zahraničí. Proti účasti ve válce s Teheránem se vyslovil například vlivný moderátor Tucker Carlson nebo bývalý Trumpův poradce Steve Bannon.

Pokud se Američané nakonec odhodlají akci premiéra Benjamina Netanjahua proti íránskému jadernému programu podpořit, mohlo by jít například o pomoc s likvidací jaderného zařízení Fordo. Toto přísně střežené místo ve skalním masivu v centrální oblasti Íránu je několik desítek metrů pod zemí. Jde o mimořádně obtížný cíl pro konvenční letecké údery. Pro zničení tohoto zařízení by mohli Američané použít speciální čtrnáctitunovou pumu na ničení bunkrů GBU-57 MOP, která je nesena bombardéry B-2. Žádnou z těchto zbraní Izraelci nedisponují. 

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi v pondělí řekl pro BBC, že je velmi pravděpodobné, že všech zhruba 15 tisíc centrifug provozovaných v největším íránském závodě na obohacování uranu v Natanzu bylo „vážně poškozeno nebo zničeno“ kvůli výpadku proudu způsobenému izraelským útokem.

Sebevědomý Netanjahu

Zatímco Trumpova vyjádření jsou nejednoznačná, mezi pozorovateli narůstá dojem, že současné dění je pod taktovkou premiéra Netanjahua. Ačkoli Trump podle zdrojů z jeho okolí „vetoval“ izraelský plán na zabití nejvyššího íránského vůdce Chameneího, izraelský premiér v pondělí znovu nadhodil jeho likvidaci v rozhovoru pro televizi ABC. „Konflikt se tím nevyeskaluje, konflikt se tím ukončí,“ oponoval veřejně Trumpovi.

Slova izraelského premiéra dokládají, že za prvotní sílu a hybatele dění považuje svoji zemi, nikoli USA, které se však zároveň snaží přimět k tomu, aby se do konfliktu aktivně zapojily. „Dnes je to Tel Aviv, zítra to bude New York,“ řekl Netanjahu s tím, že Izrael svými údery vlastně pomáhá naplňovat Trumpovo heslo „Amerika na prvním místě“. „Děláme něco, co je ku prospěchu lidstva, lidskosti, je to bitva dobra proti zlu. A Amerika by měla stát a stojí na straně dobra,“ řekl pro ABC.

Sebedůvěru Izraelců posilují projevy faktické porážky Íránu. Po opakovaných náletech se silnice z íránského hlavního města v pondělí ucpaly automobily plnými prchajících lidí. 

Případné nasazení amerických sil by ještě mohl zkomplikovat Senát. Demokratický senátor Tim Kaine navrhl rezoluci, jež by prezidentovi zakazovala použití vojenské síly proti Íránu bez souhlasu Kongresu. „Není v našem národním zájmu vést válku s Íránem, pokud tato válka není nezbytně nutná k obraně Spojených států,“ citovala agentura Reuters senátora, který za rozhodující slovo Kongresu v nasazení amerických vojáků bojoval už dříve. Podle americké ústavy vyhlašuje válku Kongres, prezidenti ale využívají nasazování vojáků bez formálního vyhlášení válečného stavu. Šance na schválení Kaineovy rezoluce jsou spíš malé, protože Senát ovládají republikáni a většina z nich nechce Trumpovi  odporovat. 

Trhy zatím vyčkávají na další vývoj. Cena ropy Brent v pondělí klesla o několik procent po informaci The Wall Street Journal o jednáních s Íránem, ale po Trumpově odjezdu ze schůzky G7 znovu stoupla. V úterý ráno se pohybovala kolem 73 dolarů za barel. „Míra nejistoty je velmi vysoká,“ řekl pro agenturu Bloomberg vedoucí vývoje ve společnosti AlphaValue Laurent Lamagnere. „Trh ale zatím nezaznamenal eskalaci konfliktu. Pohybujeme se teď v mlze,“ dodal.