Hospodářské výsledky skupiny Nvidia jsou obvykle barometrem dění v oblasti umělé inteligence (AI). A americký lídr ve vývoji supervýkonných čipů ani tentokrát nezklamal: růst tržeb i zisku výrazně překonal všechny odhady a potvrdil probíhající AI boom. Ten by měl pro firmu být i nadále růstovým motorem. I přes fantastické výsledky však akcioví investoři zůstali opatrní. 

Čistý zisk Nvidie za poslední čtvrtletí loňského roku meziročně vyskočil téměř o 80 procent na 39,6 miliardy dolarů (811 miliard korun). Celkové příjmy taktéž skokově vzrostly: o 73 procent na 68,1 miliardy dolarů. Za celý uplynulý rok poprvé překonaly hranici 200 miliard dolarů. Při takto vysoké úrovni profitu a tržeb je překotné tempo růstu mimořádné a svědčí o tom, že pro Nvidii je současný rozmach umělé inteligence zásadní příležitostí. 

Firma ve středu v noci představila také velmi povzbudivý výhled do budoucna. V aktuálním čtvrtletí by měla vytvořit příjmy ve výši 78 miliard dolarů, tedy výrazně víc, než 72 miliard, jež očekávali analytici na Wall Street. K lepším výnosům by podle CEO Jensena Huanga měla přispět exploze poptávky velkých korporací po AI agentech, kteří v kancelářích a provozech nahrazují a automatizují rutinní činnosti. Do odhadu příjmů skupina navíc vůbec nezahrnula příjmy z Číny. Ty jsou totiž kvůli vývozním omezením ze strany americké vlády značné nejisté. 

Akcie Nvidie bezprostředně po oznámení výsledků posílily. Bylo to už v poobchodní fázi a vyskočily až o pět procent, později v noci ale většinu zisků umazaly. Před čtvrtečním otevřením burzy jsou v plusu jen o 1,3 procenta. Důvodem je, že si investoři stále nejsou jisti, zda budou největší zákazníci jako Amazon či Microsoft i nadále schopni vynakládat za produkty Nvidie stamiliardové sumy. Na trzích narůstá nervozita, jestli jsou tyto astronomické investice ospravedlnitelné. 

Mezi vítězi

Nvidia byla dosud vítězem současné AI mánie, protože její produkty se mezi technologickými giganty v Silicon Valley staly extrémně vyhledávaným zbožím. Pokročilé čipy, například model Blackwell pro datová centra, kupují zákazníci jako Microsoft, Alphabet, Meta nebo Amazon a využívají je pro trénování velkých jazykových modelů či jiných AI systémů. Tito čtyři takzvaní hyperscalers jen za letošek plánují investovat do procesorů, datových center a další technologické infrastruktury zhruba 670 miliard dolarů. Z této astronomické sumy by si měla ukousnout velkou část právě Nvidia.

Firma také oznámila, že získala licenci od americké vlády na dodávky malého množství svých méně pokročilých čipů H200 pro zákazníky v Číně. Není ale jasné, zda Peking dodávku povolí. Čipy se totiž staly středobodem technologického soupeření mezi oběma mocnostmi, protože pokrok v AI je čím dál víc vnímán jako cesta k ekonomické, vojenské a politické dominanci. I přes americký zákaz vývozu nejpokročilejších modelů se Nvidia dlouhodobě snaží na čínský trh vrátit.

S konkurenty v zádech

Firma dosud neměla v čipech pro trénování AI plnohodnotnou konkurenci. Teď jí však začínají šlapat na paty ostatní velcí hráči. S vlastními čipy přišel na konci listopadu například Alphabet – na těch běží také jeho jazykový model Gemini 3. Další skupina, jež chce v oblasti produktů pro trénování umělé inteligence více posílit, je AMD. Vlastní čipy vyvíjí i Meta. Dominance Nvidie tak do budoucna nemusí být samozřejmostí.

Technologický svět taktéž nervózně vyhlíží novou verzi čínského AI chatbota DeepSeek. Zveřejnění modelu DeepSeek 4 bylo naplánováno na půlku února, ale pořád se na něj čeká. Jeho tvůrci v minulosti způsobili v AI branži paniku, že vytvořili s mnohem nižšími náklady alternativu k západním chatbotům, jako je ChatGPT, za desítky miliard. Pokud by i západní firmy našly cestu, jak AI budovat levněji, nehrálo by to Nvidii do karet. Čipy z její produkce jsou sice globálně nejvýkonnější, ale také velmi drahé.

Podle zdrojů agentury Reuters DeepSeek tentokrát americkým výrobcům čipů jako Nvidia či AMD svůj připravovaný nový model neposkytl k testování, což se vymyká dosavadní praxi. Místo toho jej už poskytl čínským dodavatelům čipů, například firmě Huawei. Běžnou praxí přitom je, že vývojáři AI obvykle předběžné verze hlavních modelů sdílejí s předními výrobci čipů, aby zajistili, že software a hardware spolu hladce komunikují. 

Diverzifikace místo monopolu

O tom, že konkurence nezahálí, svědčí i nedávná transakce mezi společnostmi Meta a AMD. Meta, vlastník sociálních sítí Facebook a Instagram, nakoupí speciální na míru vyrobené čipy, jejichž celková výpočetní kapacita dosáhne šesti gigawattů. Deník Financial Times informoval, že podle šéfky AMD Lisy Suové se přitom hodnota kontraktu na jeden gigawatt pohybuje v desítkách miliard dolarů. Akcie společnosti proto ve středu, kdy byla dohoda ohlášena, posílily téměř o devět procent.

Pro AMD jde o zásadní zakázku, která ji může vystřelit do vyšší ligy. Jen pro srovnání: skupina loni utržila 34,6 miliardy dolarů a čistý zisk měla 4,2 miliardy dolarů. Součástí dealu je tak i určitý bonusový mechanismus pro společnost Meta. Ta může v budoucnu v závislosti na plnění smluvně stanovených podmínek nakoupit 160 milionů akcií AMD za symbolickou cenu 0,01 dolaru za kus. Aktuální kurz dosahuje 211 dolarů, takže by Meta vydělala téměř 34 miliard dolarů. Dohoda nápadně připomíná transakci, již v říjnu uzavřel s AMD také vlastník nejpopulárnějšího chatbota ChatGPT, firma OpenAI.

I toto je důkaz, že se největší technologičtí hráči v oboru AI snaží diverzifikovat dodavatele čipů a do budoucna se nebudou spoléhat jen na Nvidii. Neznamená to ale, že by například Meta, coby vlastník největších sociálních sítí, přestala s dosavadním lídrem v oblasti AI čipů zcela spolupracovat. Financial Times citovaly rovněž Santoshe Janardhana, který v Metě vede divizi infrastruktury. Ten řekl, že Meta bude mít prostor nakupovat produkty od Nvidie a AMD, ale zároveň bude využívat také vlastní čipy, na jejichž vývoji už pracuje. Janardhan nevěří, že bude dlouhodobě možné odebírat čipy pouze od jediného dodavatele.