Pomůže dohoda s Británií zažehnat celní války? Více naznačí jednání s Čínou
Americký prezident Donald Trump a britský premiér Keir Starmer ve čtvrtek oznámili uzavření obchodní dohody, která by podle Washingtonu mohla odstartovat podobná ujednání s dalšími zeměmi. To zmírnilo obavy, že Trumpova vysoká cla uvrhnou Spojené státy a jejich partnery do vleklé obchodní války.
Dohoda, která snižuje cla na dovoz britských aut, fakticky ruší tarify na britskou ocel nebo otevírá trh Spojeného království pro americké hovězí maso, je prvním sjednaným obchodním kompromisem od 2. dubna. Trump tehdy vyhlásil cla ve výši desítek procent na dovoz zboží zhruba ze 60 zemí včetně Evropské unie. Následně účinnost těchto vysokých tarifů – s výjimkou Číny – o tři měsíce odložil a ponechal v platnosti základní desetiprocentní clo.
Svojí nevypočitatelností ale Trump silně znejistil investory. Ti se obávají, že pokud nakonec celní válka vypukne, povede to k nárůstu inflace a recesi. Trhy spolu s klesající podporou amerických voličů tlačí na vládu Spojených států, aby se alespoň s klíčovými zeměmi dohodla na odstranění největších obchodních překážek za více než 100 let.
Výsledek jednání s Brity však budí rozpaky. Na většinu britského dovozu i nadále platí v dubnu zavedené clo ve výši deset procent a mnoho detailů smlouvy nebylo vyjasněno. Zdá se, že nové podmínky obchodu s Británií, se kterou Spojené státy diskutovaly už týdny, chtěl americký prezident z taktických důvodů oznámit ještě před začátkem klíčových rozhovorů s Čínou. Podle Financial Times se proto podmínky překotně finalizovaly ve středu během jedenáctihodinového telefonického hovoru z podnětu Bílého domu.
První pokus o dohodu s Čínou
Pro Spojené státy je nyní prioritou nalezení kompromisu s Čínou, s níž měly loni obchodní deficit 295 miliard dolarů (6,5 bilionu korun), což odpovídá zhruba jednomu procentu amerického HDP. Trump postupně vyšrouboval clo na čínské zboží až na 145 procent, na což Peking reagoval tarifem ve výši 125 procent. To vzájemný obchod prakticky zastavilo. Spojené státy jsou na dovozech některých druhů zboží z Číny závislé. Již v létě tak hrozí prázdné regály v obchodech a raketový růst cen zboží, které Američané nejsou schopni tak rychle nahradit vlastní výrobou.
Vyhrocenou situaci se budou snažit zmírnit zástupci americké a čínské vlády na sobotním jednání ve Švýcarsku, vůbec prvním, jež mezi oběma zeměmi proběhne. Delegaci USA povedou ministr financí Scott Bessent a obchodní vyjednávač Jamieson Greer, Čínu bude reprezentovat vicepremiér Che Li-feng.
Poté co Trump v dubnu vystupňoval cla na čínské zboží, Peking navenek zaujal bojovný postoj. Za zavřenými dveřmi však čínští představitelé dávali najevo znepokojení z možného dopadu cel na ekonomiku a rizika izolace a přiklonili se k vyjednávání s Washingtonem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenované úředníky obeznámené s uvažováním čínského vedení.
Trump, který týdny vyzýval Čínu k tomu, aby sama požádala o jednání s USA, ve středu odmítl dříve naznačenou možnost, že by v zájmu dohody s Pekingem snížil cla ještě před schůzkou. V den oznámení dohody s Brity ale opět vyslal optimistický signál, když prohlásil, že současná celní sazba převyšující samotnou hodnotu čínského zboží „půjde dolů“. Když k tomu přidal výzvu, aby lidé před víkendovým jednáním nakupovali akcie, burzovní index S&P 500 krátce vystoupal až na nejvyšší úroveň od 2. dubna.
Pochybnosti o dohodě
Britové si vyjednali snížení cel na svá auta na deset procent z 27,5 procenta a nulové clo na vývoz oceli. Američané si naproti tomu dohodli prodej asi třicítky letounů Boeing 787 dceřiné společnosti British Airways. Britský Rolls-Royce Holdings zase může do USA prodávat bez cel motory a letecké díly. Obě strany také souhlasily se vzájemným přístupem na trh s hovězím masem, Británie přitom nesleví ze svých potravinových standardů.
I když Trump na čtvrteční tiskové konferenci mluvil o „průlomu“ nebo „báječné obchodní dohodě“ a Starmer o „skutečně fantastickém, historickém dnu“, agentura Reuters popsala dohodu jako limitovanou a předběžnou. Detaily se budou finalizovat teprve v příštích týdnech, což podle Bloombergu dokonce nechává jako otevřenou možnost, že dohoda nakonec ztroskotá.
Ekonom Thomas Pugh z poradenské společnosti RSM poznamenal, že jsou britští exportéři i po dohodě v horší pozici, než byli do konce března. „Podrobnosti o obchodu se službami, jako je filmový průmysl, a o dalších odvětvích, jako jsou farmaceutické výrobky, byly navíc odloženy na později. To znamená, že riziko pro ekonomický růst a s ním spojená nejistota přetrvávají,“ uvedl Pugh.
Bývalý ekonom Bank of England a komentátor Financial Times Alan Beattie zase upozornil, že Spojené království nepatří mezi země, jež by Trumpovými cly byly postiženy nejvíce. Britský automobilový průmysl je sice z velké části orientován na vývoz, ale hlavně do Evropské unie. USA odebírají méně než pětinu britského exportu.
Ocelářský průmysl, klíčová součást dohody, je pak podle Beattieho relativně malý a přes Atlantik směřuje méně než deset procent britské oceli na vývoz. Británie si podle něj může dohodou vysloužit řízení před Světovou obchodní organizací (WTO), protože stejné výhody jako Američanům neposkytla i ostatním.