Současná vláda dále zhoršuje fiskální nerovnováhu posledních dvou desetiletí a její plán na snižování schodků veřejných financí je „naprosto nedůvěryhodný“, říká někdejší ministr financí, premiér úřednické vlády a guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Jak ukazuje jeho debata s ekonomy Miroslavem Zámečníkem a Petrem Králem, tendence k laxní rozpočtové politice je u nás i jinde patrná od světové finanční krize z let 2008–2009. Český strukturální deficit – jenž trvá i v době hospodářského růstu – pak ještě výrazněji prohloubila pandemie, a především snížení daní z příjmů hlavně pro lidi s vysokými příjmy z roku 2020. Toto nedomyšlené opatření známé jako zrušení superhrubé mzdy přispělo k následné inflační vlně. Naše veřejné finance se z obřího výpadku příjmů nedokázaly vzpamatovat ani přes pozdější konsolidační pokusy Fialovy vlády.
To vše nyní zhoršuje dopady konfliktu na Blízkém východě, energetické krize a obchodních válek na českou ekonomiku v podobě zdražování úvěrů pro firmy, domácnosti, investice včetně bytové výstavby i pro současnou vládu. Ta si nyní kvůli své rozpočtové politice – a také odmítání eura – od investorů půjčuje za vyšší úrok než chudší a násobně více zadlužené země jako Řecko či Itálie.
„Geopolitická a makroekonomická rizika se v čase kumulují,“ říká k tomu Rusnok. „Proto by všechna opatření hospodářské politiky měla projít testem udržitelnosti a posilování odolnosti.“
Také si přečtěte:
Krok zpět za miliardy. Česko rozpustilo elitní tým a rozpočet řídí naslepo
Návrh rozpočtu na příští rok: za hodně dluhu málo muziky
Vládní plán snižování českého schodku rozpočtu stojí na hliněných nohách
Může Česko z nových dluhů vyrůst? To je nyní krajně nepravděpodobné
Všichni tři účastníci debaty se shodují, že tomuto principu zůstává současná česká praxe hodně vzdálená. Vláda v době relativně slušného hospodářského růstu předložila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 386 miliard korun. To podle Rusnoka zvyšuje potřebu budoucích razantních zásahů „na obou stranách bilance“ – tedy snižování výdajů a zvyšování rozpočtových příjmů.
V podcastu dále moderátoři s bývalým guvernérem ČNB probírají také ožehavé téma takzvané fiskální dominance. To je situace známá například z Japonska, Spojených států či části eurozóny, kdy neúnosně vysoký veřejný dluh tlačí na centrální banku, aby zmírnila podmínky financování, a tím ohrožuje její nezávislost. Tak například ve Francii krajně levicový kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon požaduje, aby Evropská centrální banka část dluhu země prostě odepsala. Podle Rusnoka však podobné nápady narazí ve fiskálně i měnověpoliticky konzervativním Německu, ať už tam bude u moci kdokoli.
To všechno a mnohem více si můžete poslechnout v podcastu Král Miroslav od 11am na platformách YouTube, Spotify i Opinio.
