České hospodářství se stále plně nevzpamatovalo z pandemie covidu-19. Roste pomalu a lidé tu dřou více a mají za to méně peněz než jinde, říká Tomáš Dvořák z britské poradenské společnosti Oxford Economics.
Od konce centrálně plánovaného hospodářství po pádu komunismu spoléhá Česko na zdejší filiálky zahraničních firem, které tady chrlí převážně díly pro auta a další výrobky vymyšlené a dokončované jinde. Tím zemi uniká nejvyšší přidaná hodnota, jež se tvoří právě v počátečních inovacích a finálním produktu.
S rostoucí životní úrovní navíc postupně ztrácíme výhodu levné pracovní síly a jako montovna přestáváme být pro zahraniční investory atraktivní.
Také si přečtěte a poslechněte:
Dřeme víc a máme za to méně. Proč naše produktivita už pět let spí
Výdaje na obranu ekonomický růst nezajistí. To však ani není jejich účel
Král Miroslav: Rozhovor s předsedou Národní rozpočtové rady Hamplem
Může Česko z nových dluhů vyrůst? To je teď krajně nepravděpodobné
11am Briefing: Potřebujeme stavět reaktory, jako Baťa sekal cvičky
Český průmysl má naštěstí tu přednost, že je pružný a „vždy dokáže vyrobit to, po čem je světová poptávka“, říká v rozhovoru Tomáš, který žije a pracuje v Londýně a také pravidelně přispívá do newsletteru 11am.
Tak například opakované výpadky v dodávkách ropy či plynu a změna klimatu posilují ve světě poptávku po technologiích usnadňujících dekarbonizaci a přechod na obnovitelné zdroje. A právě v této oblasti, známé jako clean tech, už Češi hrají první ligu. O co konkrétně jde a v čem ještě můžeme vyniknout?
Nový díl podcastu 11am Briefing si poslechněte na YouTube nebo Spotify.
