Čína se snaží získat další velké země pro podporu nového mocenského uspořádání, které by vytvořilo protiváhu vůči Spojeným státům. Peking využívá toho, že k němu tvrdá celní politika Donalda Trumpa přitahuje Indii, a zároveň upevňuje spolupráci s Ruskem.

Čínskou představu o světovém řádu bez dominance USA nastínil v pondělí prezident Si Ťin-pching na bezpečnostním summitu v Tchien-ťinu, na nějž přijel i ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Naréndra Módí. Všichni dávali před kamerami najevo jednotu: na záběrech z prvního dne konference se Putin a Módí drží za ruce, s úsměvy na tváři přicházejí k Si Ťin-pchingovi a pokračují ve veselém rozhovoru, obklopeni tlumočníky. Na summitu se sešli zástupci zemí, jejichž celková populace tvoří více než 40 procent obyvatel planety.

Další vysocí politici dorazí na středeční vojenskou přehlídku v Pekingu k výročí 80 let od porážky Japonska ve druhé světové válce. Přijede také severokorejský diktátor Kim Čong-un a jako jediný politik z EU se zúčastní i slovenský premiér Robert Fico.

Podle čínského prezidenta je v současné turbulentní době potřeba udržovat „uspořádaný multipolární svět“, prosazovat volný obchod a „spravedlivější a rozumnější systém globálního řízení“. „Nadále musíme držet jasný postoj proti hegemonismu a mocenské politice a praktikovat skutečný multilateralismus. Globální správa věcí veřejných dosáhla nové křižovatky,“ řekl podle agentury Reuters ve svém projevu Si. Zjevně narážel na Trumpův silový přístup k obchodu i diplomacii. 

Si Ťin-pchingova výzva je pokusem o oslabení mocenského vlivu USA právě v době, kdy se Čína sbližuje s Ruskem a nedávno zlepšila též vztahy s Indií postiženou vysokými Trumpovými cly. Spojeným státům nyní hrozí, že se proti nim zformuje koalice zemí se značnou ekonomickou i vojenskou silou.  

Vzkaz Trumpovi

Pro amerického prezidenta je to signál, že ve vztahu k Putinovi se mu nevyplatila počáteční shovívavost ani nenaplněné hrozby vysokými cly kvůli válce na Ukrajině a že u Módího se mu vrací zvýšení cel na indické zboží na 50 procent kvůli dovozu ruské ropy. 

„Jemné zacházení prezidenta Trumpa s Vladimirem Putinem Rusko nijak neoddálilo od Číny. Jeho drsné zacházení s Naréndrou Módím naopak Indii přibližuje k Rusku a otepluje její vztahy s Čínou,“ citoval deník The Wall Street Journal výkonného ředitele australského think-tanku Lowy Institute Michaela Fullilovea.

Summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) se účastnili lídři více než dvacítky zemí včetně Íránu či Pákistánu. Čínský prezident na summitu také vyzval k vytvoření nové rozvojové banky. To by podle Reuters znamenalo významný krok k vytvoření alternativního platebního systému, který by obcházel americký dolar a sílu západních sankcí.

Další plynovod do Číny

Indie byla dlouhá léta základem americké strategie k zadržování čínské nadvlády v Asii. Po střetech podél sporné čínsko-indické hranice v roce 2020 byly vztahy obou zemí dlouhá léta napjaté. Bariéry mezi Novým Dillím a Pekingem pomohla prolomit až Trumpova cla, jež vyvolala v Indii značné pobouření. Módí, který navštívil Čínu poprvé po sedmi letech, se už v neděli se Si Ťin-pchingem shodl na partnerství a diskutoval s čínským vůdcem o zlepšení podmínek vzájemného obchodu.

S Ruskem se Čína sblížila od začátku invaze na Ukrajinu, kdy Putin pod tlakem západních sankcí hledal nové obchodní a politické vazby. Indie a Čína se staly největšími dovozci ruské ropy. V úterý ruská státní média oznámila, že plynárenský gigant Gazprom podepsal dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2 do Číny přes Mongolsko, který rozšíří přepravu prvního plynovodu z ruského Dálného východu. 

Čínský prezident označil Putina na úterní dvoustranné schůzce za „dávného přítele“. Ruský prezident podle agentury Bloomberg prohlásil, že vztahy Moskvy a Pekingu jsou na „bezprecedentně vysoké úrovni“. Už o den dříve na summitu v Tchien-ťinu Putin podpořil čínský plán na změnu světového řádu a vyslovil se pro vytvoření „nového systému stability a bezpečnosti v Eurasii“.