Obchodní válka USA a Číny zažehnána. Obě země dočasně snižují cla a budou dál jednat
Spojené státy a Čína se o víkendu dohodly na drastickém snížení vzájemných cel na tři měsíce, aby obnovily výměnu zboží a získaly čas pro vyjednání nových podmínek vzájemného obchodu. Dohoda, oznámená v pondělí ráno, přinesla značnou úlevu trhům, které byly od začátku dubna svírány obavami z nedostatku zboží, prudkého růstu cen a vyvolání recese americké i světové ekonomiky.
USA podle dohody od středy srazí cla na většinu čínského zboží na 30 procent z dosavadních 145 procent, zatímco Čína sníží odvetné tarify na deset z nynějších 125 procent. Čínská sazba se skládá z 20procentního cla, uvaleného ve dvou krocích v únoru a březnu s odkazem na čínský vývoz fentanylu do USA, a 10procentního cla, které americký prezident Donald Trump zavedl vůči zbytku světa 2. dubna jako takzvané minimální reciproční clo. Oznámené sazby se rovněž netýkají amerických odvětvových cel, jako jsou ty na automobily, ocel nebo hliník. To znamená, že v praxi budou některé čínské zboží a suroviny podléhat vyšším clům.
„Shodujeme se na tom, že si ani jedna strana nepřeje se (obchodně) odstřihnout,“ prohlásil americký ministr financí Scott Bessent na pondělní tiskové konferenci v Ženevě, kde víkendová jednání s Čínou, vůbec první od dubnového vyhrocení vztahů, proběhla. Hlavní americký vyjednavač dodal, že USA i nadále stojí o obchodování s Čínou, avšak ve vyváženější podobě, a dodal: „Myslím, že obě strany jsou odhodlány toho dosáhnout.“
Déjà vu
Trump rozpoutal obchodní válku s Čínou už během svého prvního funkčního období, kdy zavedl sérii cel včetně 25procentního tarifu na ocel a 10procentního cla na hliník. Demokratický prezident Joe Biden většinu cel ponechal a ještě některé přidal nebo zpřísnil. Sazba na dovážená elektroauta z Číny se tak už loni zvýšila z 27,5 na 102,5 procenta, cla na solární panely ze zdvojnásobily na 50 procent, s platností od letoška se také zvýšila cla na polovodiče.
Po víkendové dohodě si tak Číňané pochvalují, že vyjednali lepší podmínky, než platily za Bidena. V některých položkách budou mít zřejmě též nižší cla, než jaká musí platit při vývozu do zemí Evropské unie. EU uplatňuje cla na některé čínské dovozce elektroaut až 45,3 procenta, na konci dubna rozhodla Evropská komise o zvýšení cel na zdvižné plošiny na 66,7 procenta.
Deeskalaci konfliktu demonstruje i fakt, že obě země vydaly společné prohlášení, podle něhož vytvoří „mechanismus pro pokračování rozhovorů o hospodářských a obchodních vztazích“. Zatímco však americká delegace v pondělí odpovídala na dotazy novinářů a oceňovala, že si na jednání obě strany „projevovaly velký respekt“, čínská delegace vedená vicepremiérem Che Li-fengem se komentování výsledků dvoudenní schůzky v Ženevě nad rámec společného komuniké zdržela.
Oznámení podrobností o dohodě mezi USA a Čínou přineslo velkou úlevu trhům a přimělo investory k návratu k rizikovějším aktivům. Dolar podle Bloombergu vůči ostatním hlavním měnám posílil na nejvyšší úroveň za poslední měsíc, což poslalo euro nejníže od začátku roku.
FOMO
Na akciovém trhu podle Bloombergu panuje „FOMO“ (fear of missing out), tedy obava, že nákupy akcií už nadlouho nebudou levnější než teď. Futures amerického indexu S&P 500 vzrostly až o 2,8 procenta a futures indexu Nasdaq 100 se zvýšil až o 3,3 procenta. V důsledku příklonu investorů k rizikovějším, ale výnosnějším aktivům padaly v pondělí ceny amerických dluhopisů, jejichž výnosy jsou rovněž nejvyšší za poslední měsíc, i cena zlata.
Obchodní zmocněnec americké vlády Jamieson Greer postup, který vyvolal tržní propady a otřásl důvěrou v americké akcie, dluhopisy i dolar, před novináři obhajoval slovy, že dosavadní obchodní pořádek byl vůči USA nespravedlivý a že země nutně potřebuje snížit svůj obří obchodní deficit ve výši 1,2 bilionu dolarů. Podle Bessenta by tlak na zahraničí za podmínek „business as usual“ nezafungoval.
Bessent naznačil, že ve hře je možnost čínských závazků ke koupi amerického zboží, které by rovněž měly pomoci americký obchodní schodek snížit. Naproti tomu o kurzu jüanu, jehož oslabování na podporu exportu se USA nelíbí, nebyla řeč.
USA a Čína podle amerického šéfa financí identifikovaly pět nebo šest strategických průmyslových odvětví a slabých míst dodavatelského řetězce, jako jsou farmaceutický průmysl a ocelářství, kde budou Spojené státy usilovat o nezávislost dodavatelského řetězce na Číně a dovozy ze zemí z řad svých spojenců.
Pozitivní signály
Hlavně Spojené státy dávaly už před dvoudenní schůzkou najevo ochotu výrazně ubrat ze svých vysokých cel. Trump v pátečním krátkém postu uvedl, že se „zdá správný“ pokles cel na 80 procent. Podle nejmenovaných zdrojů Bloombergu seznámených s přípravami schůzky si USA před jednáním vytyčily cíl snížit cla dokonce pod 60 procent, aby přiměly Čínu k podobnému kroku.
Že je nynější nastavení cel z amerického pohledu „neúnosné“, přiznal už minulý měsíc Scott Bessent, jehož investoři vnímají s větším respektem než nevypočitatelného Trumpa s jeho proudem mnohdy protichůdně zabarvených prohlášení. Americký ministr financí ve svém projevu pro banku J.P. Morgan Chase přiznal, že ze strany USA jde fakticky o uvalení obchodního embarga, a mluvil o očekávané „deeskalaci“.
Jako páka před jednáním a posílení dojmu, že Američané jsou vstřícní ke kompromisu s Číňany, mělo zřejmě posloužit uzavření obchodní dohody s Británií jen pár dní před schůzkou ve Švýcarsku. Bílý dům se jednání s Brity snažil minulý týden co nejrychleji úspěšně dotáhnout. Podařilo se to jen částečně. Prezident Trump a britský premiér Keir Starmer sice ve čtvrtek před médii nešetřili oslavnými výrazy, naprostá většina britských vývozců však bude stále doplácet Trumpovo původně ohlášené plošné desetiprocentní clo a některé body dohody se ještě musejí dojednat.
Hrozba prázdných regálů a propouštění
Pokud by se spor mezi USA a Čínou nepodařilo zmírnit, na obou stranách by se prohloubily negativní dopady ochabujícího obchodu. Popisované příklady ukazují, že válka už nutí k propouštění a úsporám jak smluvní čínské výrobce pro americký trh, tak i malé firmy v USA, které stojí na spolupráci s čínskými dodavateli. Američtí spotřebitelé by se podle analytiků mohli v létě dočkat výrazného zdražení nebo nedostatku některých druhů zboží.
Dopady Trumpova celního tažení už se začaly projevovat také ve statistikách. Ačkoli čínský vývoz v dubnu celkově meziročně stoupl, dodávky zboží do Spojených států se v dubnu meziročně propadly o 21 procent a dovoz amerických výrobků do Číny se snížil o 14 procent. Index čínských nákupních manažerů (PMI), který vyjadřuje náladu ve výrobním sektoru, v dubnu klesl na nejslabší úroveň od konce roku 2023.
Nejde jen o cla a klesající množství prodaného zboží. Pro USA je obzvlášť nepříjemné jiné odvetné opatření Číny – omezení vývozu sedmi druhů vzácných zemin a z nich pocházejících zařízení, jež se používají při výrobě magnetů pro elektroniku či moderní zbraně. Kolem 90 procent světové produkce těchto vysoce žádaných prvků s řídkým výskytem v přírodě pochází právě z Číny.
Tím, že Čína použila vzácné zeminy jako zbraň v obchodní válce, přiměla Američany, aby se mnohem více soustředili na bezpečnost dodávek těchto kritických surovin. „Z rozhovorů s ministerstvem obrany mám dojem, že si plně uvědomují, že se nemůžeme spoléhat na čínské magnety pro účely národní bezpečnosti,“ řekl podle Bloombergu šéf jediného těžaře vzácných zemin ve Spojených státech MP Materials Corp. Jim Litinski.
Pro americkou i čínskou stranu je jistou úlevou, že Trump v dubnu udělil výjimku z cel na nejvíce dovážené položky z Číny – smartphony a počítače. Tím vyšel vstříc například firmě Apple a prodejnosti jejího klíčového produktu iPhonu, který se většinově vyrábí v továrnách čínských kontraktorů. Vedení kalifornské společnosti už se nicméně podle zdrojů Reuters chystá na přemístění stěžejní části produkce těchto mobilních telefonů do Indie.
Vygradovaný celní spor byl největším zásahem do obchodních vztahů mezi USA a Čínou za posledních 25 let. Poté, co Spojené státy na přelomu tisíciletí přiznaly Číně status trvale normálních obchodních vztahů, otevřely tak svůj trh levnému zboží a surovinám z jedné ze dvou nejlidnatějších zemí s levnou pracovní silou. Mezi rokem 2001, kdy Čína vstoupila do Světové obchodní organizace, a loňským rokem stoupla vzájemná obchodní výměna devětkrát téměř na 690 miliard dolarů. Výkyvy se projevily už po prvním nástupu Trumpa na post prezidenta v roce 2017, kdy se USA začaly bránit nižšími cly.
Po dohodě s Británií a paralelně s dalšími jednáními s Čínou budou USA v následujících dnech a týdnech jednat také s dalšími důležitými partnery. Devadesátidenní lhůta, po kterou Trump nasazení vysokých cel odložil, vyprší na začátku července.