Německo na hraně ekonomické a politické krize ohrožuje Evropu. Česko na prvním místě
Německo se v posledních týdnech potýká s problémy hned na několika frontách. A pokud nenastartuje svoji ekonomiku, bude ještě hůř. Pro celou Evropu, včetně České republiky.
Hlavní politickou zprávu z Německa přinesly uplynulý víkend, když krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) suverénně zvítězila ve volbách v Durynsku a obsadila druhé místo za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v Sasku. Úspěch v obou někdejších východoněmeckých spolkových zemích byl historický – poprvé od druhé světové války vyhrála regionální volby extremistická strana. Výrazně ale posílila i krajní levice. Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW), která brojí proti přistěhovalectví a chce ukončit sankce proti Rusku, bude nyní v obou spolkových zemích v roli „kingmakera“, neboť s AfD nechce spolupracovat žádná ze zavedených stran. „Výsledek z německých regionálních voleb velmi připomíná červnové parlamentní volby ve Francii, kde středovou stranu Renesance Emmanuela Macrona sevřely silnými zisky radikální strany zleva i zprava. Naopak strany federální vládní koalice (Sociální demokraté, Zelení a liberální Svobodní demokraté) naprosto propadly. Skupiny nalevo i napravo získaly více než 60 procent hlasů v Durynsku a téměř polovinu hlasů v Sasku, ostatní strany naprosto vyloučily, že by s AfD šly do regionálních vlád. To znamená, že AfD pravděpodobně nebude moci své politiky prosazovat,“ napsal pro Bloomberg komentátor Chris Bryant.
Den poté automobilka VW oznámila, že zvažuje uzavření některých ze svých dvanácti závodů v Německu. Tlačí ji k tomu pokles prodejů. VW v Německu zaměstnává asi 300 tisíc lidí. Pokud továrny skutečně zavře, bylo by to přímo v Německu poprvé v téměř devadesátileté historii firmy. Automobilka ohlásila, že potřebuje na nákladech ušetřit 10 miliard euro (250 miliard korun).
Volkswagen je zatím prvním a největším případem, který ukazuje hluboké problémy, do nichž se dostal evropských automobilový průmysl, který velmi rychle ztrácí konkurenceschopnost. Před lety se pod tlakem tlaků a regulace Evropské unie začal rychle přeorientovávat na elektromobilitu. Čím dál víc se ale ukazuje, že v této branži není schopen konkurovat Muskově Tesle a čínským rivalům.
K tomu se přidává i neochota Evropanů utrácet. Podle údajů webu Just Auto je prodej aut v Evropě stále téměř o pětinu nižší než před pandemií a výrobci jako VW, Stellantis a Renault provozují více než 30 továren na úrovních, které analytici považují za nerentabilní. Do této skupiny nejspíš patří i domácí továrna VW ve Wolfsburgu – největší v Evropě.
Agentura Reuters navíc uvedla, že Němci možná přijdou i o další plánovanou investici – výstavbu nové továrny výrobce čipů Intel ve východoněmeckém Magdeburgu. Projekt měl představovat investici v hodnotě 30 miliard eur (750 miliard korun).
Největší evropská ekonomika před sebou nemá optimistické vyhlídky. Analytici pro letošní růst očekávají stagnaci, v nejlepším případě růst o několik desetin procenta.
Současný velmi slabý ekonomický růst v Německu (0,2 procenta v prvním čtvrtletí) oslabuje českou ekonomiku, která je na něm závislá téměř nejvíce z celé Evropy. Bez výraznějšího oživení Německa nemáme šanci na výraznější růst.
Slábnoucí ekonomika spolu se zhoršující se bezpečnostní situací a odporem Němců k migraci zvyšuje riziko rostoucí podpory radikálních stran. Záleží na tom, jak se s upadající ekonomikou a rostoucí nespokojeností Němců dokáže vyrovnat CDU, která si zatím udržuje náskok. Už od listopadu v průzkumech drží stabilně přes 30 procent.
Současný šéf CDU Friedrich Merz drží již téměř tři roky stranu relativně kompaktní. Podařilo se mu udržet na uzdě dříve protikladné proudy a víceméně se odstřihnout od dědictví Angely Merkelové. Merz v minulosti její politiku opakovaně kritizoval. Podle jeho názoru CDU příliš snadno a rychle opustila některá ze svých tradičních témat, například podporu základní vojenské služby či jadernou energetiku. Tím prý vyklidila prostor napravo, který následně obsadila AfD.
Za Merzovou kritikou Merkelové mohly být i osobní důvody. Bývalá kancléřka jej totiž v roce 2002 vypudila z pozice šéfa poslaneckého klubu ve Spolkovém sněmu. On následně odešel z politiky – v mezidobí působil jako firemní právník a přijal několik nevýkonných funkcí. Byl předsedou dozorčí radu německé pobočky amerického správce aktiv BlackRock. Do vysoké politiky se pak vrátil v roce 2018 a oficiálně CDU vede od ledna 2022. Je zastáncem vojenské pomoci Ukrajině a zásadním odpůrcem jakéhokoli zadlužení Německa. Obhajuje křesťanské hodnoty v protikladu k multikulturalismu a také v minulosti kritizoval příliš překotné spoléhání na obnovitelné zdroje.
Jeho případná nová vláda bude muset pracovat s tím, jak se za poslední roky naprosto proměnila nálada v zemi. Zatímco před čtyřmi lety považovali Němci (především mladí) za zásadní klimatické změny, dnes je trápí jiné problémy – růst cen, strach z války, kriminalita a přistěhovalectví. Tyto nálady jsou podle politických analytiků nejsilnější převládají hlavně v regionech bývalého východního Německa a právě tam ženou Němce k volbě radikálních stran.