Ukrajina má naději, že se jí podaří aspoň zčásti změnit potupné podmínky pro ukončení téměř čtyřleté války s Ruskem, k jejichž přijetí se ji snažil dotlačit americký prezident Donald Trump. Zástupci Kyjeva a Washingtonu v neděli upravili původní návrh plánu ve prospěch Ukrajiny a pokračují v rozhovorech.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil před novináři nedělní jednání s Ukrajinou za „pravděpodobně nejproduktivnější den, jaký jsme v této věci měli“. Podle společného prohlášení, jež po schůzce ve švýcarské Ženevě zveřejnil Bílý dům, musí budoucí dohoda „plně respektovat suverenitu Ukrajiny a zajistit udržitelný a spravedlivý mír“. „Na základě jednání strany vypracovaly aktualizovaný a upřesněný rámec mírového jednání,“ stojí v komuniké. Podle Rubia je třeba ještě doladit „několik věcí“, podrobnosti ani jedna ze stran nesdělila.

Zvyšují se tak šance, že výsledný mírový návrh bude pro Ukrajinu příznivější než 28bodový plán z minulého týdne, jehož vstřícnost k ruským požadavkům šokovala Kyjev, jeho spojence, ale také některé představitele Spojených států. Šéf americké diplomacie Rubio dal najevo, že USA chtějí přihlédnout k ukrajinským požadavkům a netrvají na stanovené lhůtě pro jednání. 

Ačkoli Trump minulý týden prohlásil, že se Ukrajina musí s USA dohodnout na původním plánu do Dne díkůvzdání – to jest do tohoto čtvrtka –, podle Rubia mohou jednání pokračovat i do dalšího týdne. „Naším cílem je ukončit tuto válku co nejdříve, ale potřebujeme trochu více času,“ prohlásil ministr po jednání s ukrajinskou delegací, již vedl šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Rubio, který je v Trumpově administrativě hlavním zastáncem tvrdšího přístupu k Rusku, připomněl, že návrh mírové dohody musejí ještě schválit oba prezidenti. 

Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený plán „rozhodujícím úspěchem pro Evropu“. Z návrhu byly odstraněny všechny sporné otázky, jež se týkají Evropy a NATO, řekl šéf německé diplomacie v rozhovoru pro stanici Deutschlandfunk.

Skeptická Moskva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na výsledek nedělní schůzky v Ženevě s opatrnou nadějí. „Diplomacie byla oživena – a to je dobře. Očekáváme, že výsledkem budou správné kroky,“ řekl v nedělním videu na síti X. Podle agentury Reuters by Zelenskyj mohl ještě tento týden přiletět do Spojených států, aby nejcitlivější pasáže plánu projednal přímo s Trumpem.

Otázka je, jak pozměněný plán přijme Rusko, kterému nepochybně vyhovoval původní návrh. V minulosti Moskva na ukončení bojů nepřistoupila, ani když Američané předkládali velkorysé podmínky, nepomohl ani srpnový summit Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce. Nedávné vojenské úspěchy, jako je například částečné obsazení důležitého uzlu Pokrovsk a personální vyčerpanost ukrajinských sil, Rusy povzbuzují, aby pokračovali v bojích i navzdory novým sankcím proti vývozu ropy, jež postihují jejich ekonomiku.

Kreml na výsledek nedělních jednání podrobněji nereagoval a pondělní ruská média se k tomu, že by nynější rozhovory mohly na rozdíl od těch dosavadních dospět k míru, stavějí značně skepticky. „Evropsko-ukrajinský gang s vysokou mírou pravděpodobnosti upraví Trumpův plán natolik, že bude pro Rusko zcela nepřijatelný,“ napsal list Moskovskij Komsomolec.  

Plán s ruskými větami

Washington minulý týden konsternoval Kyjev a jeho spojence návrhem, který formuloval mírové podmínky naprosto výhodně pro Rusko. Ukrajina se například měla vzdát dvou oblastí v regionu Donbasu, ačkoli je ruská vojska dosud nedokázala celé obsadit. Plán také počítal s radikálním omezením ukrajinské armády nebo se závazkem, že napadená země nevstoupí do NATO. 

Podle západních médií plán vzešel z říjnových jednání mezi americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, jenž už vícekrát projevil naivní ochotu k nekritickému přejímání požadavků Moskvy, a ruským podnikatelem Kirillem Dmitrijevem v Miami. Dmitrijev, který je přítelem ruského prezidenta Putina, předtím dostal od Washingtonu výjimku z protiruských sankcí, jež se vztahují i na něj. Do jednání se zapojil také americký podnikatel a Trumpův zeť Jared Kushner. Do rozhovorů přitom nebyla od počátku zahrnuta Ukrajina, její spojenci ani vysocí představitelé amerického ministerstva zahraničí nebo prezidentovi bezpečnostní poradci. Podle Reuters o obsahu plánu nevěděl ani zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg.

Dokument, jejž minulý týden jako první zveřejnil web Axios, podle agentury Bloomberg „nesl znaky přímého překladu z ruštiny s podivně formulovanými větami“. Demokratický senátor Mark Warner, místopředseda výboru pro kontrolu zpravodajských služeb, v televizi Fox News prohlásil, že plán by znamenal „totální kapitulaci“ Ukrajiny a srovnal ho s Mnichovskou dohodou z roku 1938 o odstoupení československého pohraničí Německu. Návrh doslova nazval „historicky špatnou dohodou, která by soupeřila s tím, jak se (britský premiér) Neville Chamberlain vzdal Hitlerovi před druhou světovou válkou“. Podle Warnera by také přijetí plánu mohlo povzbudit Čínu k obsazení Tchaj-wanu. Jedna z nejvýraznějších kritiček Trumpovy politiky vůči Moskvě Anne Applebaumová na webu měsíčníku The Atlantic varovala, že návrh by splnil cíl, o nějž Rusko dlouhodobě usilovalo – rozdělit Evropu a Ameriku, poškodit NATO a oslabit transatlantickou vazbu. 

Hlavně demokratičtí kongresmani označovali původní plán za čistě ruský návrh a v podobném duchu mluvili rovněž někteří republikáni. Senátor Mike Rounds v sobotu novinářům řekl, že ministr Rubio volal jemu a dalším senátorům a naznačil, že plán Rusové doručili USA a ty ho poslaly na Ukrajinu. „Záměrem bylo uchopit to, co se nyní veřejně probíralo v médiích, a dát Ukrajincům příležitost na to reagovat,“ citoval senátora server Politico. Rubio však později zdůraznil, že návrh vypracovaly Spojené státy. „Vychází z podnětů ruské strany. Zároveň však vychází i z předchozích a současných podnětů Ukrajiny,“ uvedl ministr na síti X. Některé body z plánu nicméně kritizovali i republikánští senátoři, jako je Lindsey Graham nebo Mitch McConnell, kteří prosazují tvrdý kurz vůči Rusku.

Evropský pokus o nápravu

Zhrození evropští spojenci Kyjeva se pokusili Američany oblomit vlastními úpravami plánu, jež zohledňovaly ukrajinské pozice. Dokument, který podle Reuters pro jednání v Ženevě vypracovaly Německo, Francie a Británie, navrhoval mírnější omezení velikosti ukrajinské armády a použití současné bojové linie jako základ pro výměny území. Zároveň obsahoval požadavek, aby Ukrajina získala od NATO podobné záruky, jež stanoví smlouva této obranné aliance. Podle dokumentu by se také na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny měla použít zmrazená ruská aktiva, dokud Moskva nenahradí škody. Americký plán přitom počítal s tím, že se 100 miliard dolarů ze zajištěných ruských prostředků použije k investicím, z nichž polovina zisku bude plynout do USA a zbylá část aktiv půjde do „samostatného americko-ruského investičního nástroje“.

Trump po vlně odmítavých reakcí v sobotu novinářům řekl, že původní verze plánu „není finální nabídka“, dál ale tvrdě tlačil na Kyjev. V neděli na své sociální síti obvinil ukrajinské vedení, že „projevilo nulový vděk“ za americkou pomoc. 

Šéf Bílého domu chce zjevně využít oslabení Zelenského na domácí půdě po nedávném korupčním skandálu, který zasáhl až do jeho vlády a přiblížil zemi k největší vnitropolitické krizi od začátku války v únoru 2022. Jak ovšem připomínají The New York Times, ukrajinský prezident projevuje v kritických chvílích značnou politickou obratnost a schopnost vytěžit pomoc od spojenců.