Po čtyřech měsících naléhání, hrozeb sankcemi a nezdařených pokusů sjednat příměří ve válce na Ukrajině vyslal Donald Trump světu dosud nejsilnější vzkaz, že se Spojené státy stáhnou z pozice vyjednávače mezi stranami konfliktu. Tuto roli má podle něj zájem převzít Vatikán v čele s novým papežem Lvem XIV.

Trump tímto oznámením překvapil na své sociální síti Truth Social po pondělním dvouhodinovém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Očekávalo se, že americký prezident ruského vládce pod tlakem dalších již předjednaných sankcí přiměje k jasným krokům směřujícím k ukončení už čtvrtým rokem trvajícího krvavého konfliktu na východní hranici Evropské unie. K ničemu takovému však nedošlo.

Trump v příspěvku oznámil, že Moskva a Kyjev „okamžitě zahájí“ jednání o příměří a o ukončení války. Podmínky si však mají vyjednat samy mezi sebou, „protože jenom tak to může být, když oni znají podrobnosti jednání, o kterých nikdo jiný nemá povědomí“, napsal Trump. Zájem o zprostředkování rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem podle něj projevil Vatikán.

Značnou část svého příspěvku pak americký prezident věnoval popisu „neomezeného potenciálu“ v souvislosti s obchodními příležitostmi v obou zemích. Na obchody s Ruskem se Spojené státy chtějí zaměřit po ukončení „této katastrofální krvavé lázně.“

Trump v příspěvku také zmínil, že o výsledcích rozhovoru s Putinem následně informoval evropské lídry, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britského premiéra Keira Starmera. Nejmenovaný zdroj deníku Financial Times obeznámený s podrobnostmi hovoru s evropskými politiky uvedl, že Trumpův souhrn diskuse s ruským vládcem je „omráčil“. Zdroj FT uvedl, že z toho bylo zřejmé, že Trump „není přípraven na Putina zatlačit“.   

Místo tlaku morální autorita Vatikánu

Naznačený odchod Spojených států z jednání o ukončení války a přenechání vyjednávací role Svatému stolci by zásadně změnily poměr sil mezi zainteresovanými stranami. Z pohledu Rusů by vypadl silnější hráč, kterého by bylo třeba respektovat. Namísto vojensky a ekonomicky nejmocnější země světa, jež má v arzenálu použití drtivých ekonomických sankcí či vyzbrojování ruského protivníka, by se zprostředkování ujal teokratický městský stát, který se může opřít nanejvýš o morální autoritu.

Později v pondělí Trump vnesl do komplikované situace další zmatek, když podle agentury Bloomberg prohlásil, že se USA z konfliktu nestáhnou, ale odchod zvažují. Mluvil o „určité hranici“, kterou ale odmítl specifikovat. Nevyloučil uvalení dalších sankcí vůči Rusku a obnovení dodávek zbraní na Ukrajinu. Zároveň však dal najevo, že ani jednomu z těchto kroků není nakloněný.  

„Myslím, že se něco stane, a pokud ne, tak se prostě stáhnu a oni budou muset pokračovat,“ řekl podle Bloombergu novinářům v Bílém domě. „Tohle je evropská situace. Měla by zůstat evropskou situací,“ dodal.

Schopný vyjednávač?

Trump si zakládá na pověsti schopného vyjednávače a plán rychle dojednat mír na Ukrajině se stal jedním z ústředních témat jeho loňské předvolební kampaně. Po nástupu do funkce ale narazil hlavně na neoblomnost Vladimira Putina, když neuspěl s tlakem na vyhlášení 30denního příměří ani s výzvami na přímé jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Výsledek nepřinesl ani návrh mírových podmínek z pera Trumpova hlavního vyjednávače Steva Witkoffa, který udivil svět otevřeně proruskými postoji, včetně přejímání ruských dezinformací. Jeho mírový plán vycházel Rusku vstříc například při faktickém uznání kontroly nad obsazenou částí Ukrajiny a Krymu. Ani to Putinovi nestačilo.

V posledních dnech dával Trump najevo sílící nespokojenost s přístupem Kyjeva i Moskvy. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v pondělí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ještě před telefonátem s Putinem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ novinářům řekla, že prezident je z obou stran konfliktu „frustrovaný a unavený“ a chce co nejrychleji dohodu o příměří.

Putin chce dohodu o dohodě

Výsledky hovoru s Putinem napovídají, že Trump z dřívějšího tlaku na Moskvu opět značně slevil. Od Kremlu totiž dosáhl jen příslib jednání o podmínkách dalších rozhovorů, tedy „jednání o dalších jednáních“, jak výsledek ve zkratce popsala BBC.

Ještě předminulý týden přitom Trump podpořil výzvu Ukrajiny a jejích evropských spojenců, že Putin musí souhlasit s okamžitým příměřím jako platformou pro jednání o dosažení trvalého míru, jinak Rusku hrozí další sankce.

Putin novinářům řekl, že Rusko navrhne Ukrajině jednání o „memorandu o možné budoucí mírové dohodě“, jež by definovalo zásady nebo časový rámec urovnání. Zmínil i možnost příměří na určitou dobu, ovšem „pokud bude dosaženo příslušných dohod“. Zopakoval však také, že Moskvě jde v první řadě o „odstranění původních příčin krize“. K tomu by došlo, pokud by Ukrajina souhlasila s podmínkami Ruska. Takový souhlas by ale z Ukrajiny učinil v podstatě vazalský stát, donutil by ji vyhlásit neutralitu, dramaticky omezit vlastní armádu a udělat další kroky posilující vliv Ruska a oslabující propojení země se Západem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterému Trump po jednání s Putinem také volal, následně nabádal, aby se USA svého angažmá nezříkaly. „Pro nás všechny je klíčové, aby se Spojené státy nedistancovaly od rozhovorů a snahy o mír, protože jediný, kdo z toho má prospěch, je Putin,“ uvedl Zelenskyj v písemné reakci na výsledky rozhovoru Trump–Putin. K ruskému návrhu na memorandum se nevyjádřil jasně, potvrdil však připravenost Kyjeva k jednání. Jako místo pro rozhovory zmínil Istanbul, kde jednaly delegace Ukrajiny a Ruska minulý týden, Vatikán a Švýcarsko.

Německý kancléř Friedrich Merz, který byl mezi evropskými lídry, jimž Trump po hovoru s Putinem také volal, reagoval prohlášením, že Evropa a Amerika jsou „velmi jednotné“ a že Evropa zvýší tlak na Moskvu prostřednictvím sankcí. Avšak podle zdrojů Financial Times Trump dal evropským lídrům jasně najevo, že se USA z jednání stahují a nechávají je pouze na Rusku a Ukrajině.

Možnost, že by Američané mohli úsilí o dotažení mírových rozhovorů o Ukrajině vzdát, naznačil v pondělí také americký viceprezident J. D. Vance, když mluvil o jednání ve slepé uličce. „Nakonec řekneme: ‚Víte co? Stálo to za pokus, ale víc už neuděláme‘,“ citovala Vance agentura Reuters.