Válka s Íránem otřásá globálními trhy a investoři si našli bezpečí tam, kde by to ještě před časem málokdo čekal: v akciích velkých amerických technologických firem. Tituly jako Microsoft, Nvidia nebo Oracle se stávají útočištěm pro kapitál díky silnému růstu zisků, celkovému finančnímu zdraví a odolnosti vůči energetickému šoku.

Technologické tituly v hlavním americkém akciovém indexu S&P 500 posílily od vypuknutí konfliktu o 1,9 procenta. Odvětví má v tomto v indexu zdaleka největší váhu, což omezuje jeho celkovou ztrátu. Ta je pouhých 1,5 procenta pod úrovní před vypuknutím konfliktu na konci února. To je překvapivě mírný pokles, protože ostatní trhy, například ty s vládními dluhopisy, zažívají šok. Dluhopisoví investoři se obávají zejména inflace kvůli skokovému růstu cen ropy a plynu. 

Naopak evropské akcie, měřené indexem Stoxx Europe 600, od začátku války ztratily 4,9 procenta. To souvisí s tím, že starý kontinent je ve srovnání se Spojenými státy více zranitelný vůči výpadkům dodávek energetických komodit. V evropském indexu jsou taktéž více zastoupena průmyslová odvětví, kterým dražší energie škodí, případně banky, jejichž zhodnocení je úzce propojeno s kondicí širší ekonomiky. Určitým faktorem je rovněž skutečnost, že evropské akcie od začátku roku neobvykle posilovaly a i přes aktuální propad jsou stále zhruba dvě procenta nad úrovní ze začátku roku.

Akcie tradičně bývají na šoky v podobě válek a dalších geopolitických rizik citlivé a investoři se v takových případech uchylují hlavně k vládním dluhopisům. To se ale nyní neděje. Banky, fondy a pojišťovny se státních bondů zbavují, protože se obávají, že válka na Blízkém východě zrychlí inflaci a překazí centrálním bankám plány na snižování úrokových sazeb. V Německu například ve středu skončila neúspěchem aukce desetiletých bondů, což ukazuje, že se investoři dluhopisovému trhu spíš vyhýbají a za riziko požadují vyšší výnos. Z nabízených pěti miliard eur ve státních papírech se nakonec prodalo jen 3,8 miliardy, s relativně vysokým výnosem 2,89 procenta.

Akciím naopak pomáhá skutečnost, že velké ekonomiky jsou na ropě mnohem méně závislé než v době ropných šoků v sedmdesátých letech. USA jsou v těžbě této strategické suroviny soběstačné, a dokonce se staly jejím čistým vývozcem.

A ve prospěch akcií mluví ještě další faktor: americké firmy se teď nacházejí v relativně dobré kondici a – na rozdíl od americké vlády – si většinou udržují nízkou úroveň zadlužení. Investoři tentokrát příliš neprodávají, protože se během loňského roku už několikrát přesvědčili, že prezident Donald Trump má v případě tržních otřesů tendenci upouštět od některých kontroverzních opatření. 

Strašák jménem AI mizí ze scény

Válka v Íránu také pomohla odvrátit pozornost správců peněz od tématu, jež bylo ještě v únoru velmi žhavé: problém stamiliardových investic do infrastruktury spojené s umělou inteligencí (AI) a nejistoty, zda se takové výdaje firmám nakonec vyplatí. Ještě před pár týdny ztrácely technologické firmy právě kvůli těmto obavám. Prudce padaly i akcie softwarových skupin, jejichž byznysy může zásadně ohrozit rozmach AI agentů. Na burzách to většinou funguje tak, že se investoři soustředí pouze na jednoho hlavního strašáka a zbytek ignorují, a tím strašákem je v současnosti geopolitika. Vůči drahé ropě jsou technologičtí hráči logicky více imunní než například výrobní podniky.

Válka a s ní spojená vyšší rozkolísanost burz nutí některé fondy snižovat celkové riziko svého portfolia. Kvůli tomu například hedgeové fondy uzavíraly své spekulativní pozice na propad softwarových akcií. Když ukončují sázku na pokles akcií, tak je musejí na trhu nakoupit, což tlačí ceny vzhůru. Podle investiční banky Goldman Sachs právě tato okolnost zastavila propad softwarových titulů. Ty od vypuknutí války v Íránu přidávají kolem čtyř procent. 

Oracle vstává z popela

Investory tento týden překvapila rovněž americká softwarová společnost Oracle, která se ještě donedávna potýkala s výraznými potížemi. Mohutně totiž investovala do AI infrastruktury a podle odhadů Bloombergu dopadne její hospodaření letos tak, že skupině bude chybět 25 miliard dolarů volného cashflow. Tento nedostatek vlastních financí musí Oracle vykrýt dluhem. Problém je i závislost Oraclu na platformě OpenAI, jež stojí za populárním chatbotem ChatGPT. Do toho se objevil také strach, že společnost mohou negativně ovlivnit AI agenti. Její akcie se tak od září do února propadly o 58 procent.

V úterý ovšem skupina zveřejnila poměrně povzbudivé výsledky za uplynulé čtvrtletí. Čistý zisk meziročně vzrostl o 23 procent na 5,2 miliardy dolarů (110 miliard korun) a zlepšil se i výhled do budoucna. Akcie v reakci na tato pozitivní čísla ve středu přidaly 9,2 procenta. Fázi vrcholného pesimismu tak mají softwarové akcie nejspíš za sebou a může následovat další zotavení.