Francie se ocitla v sevření dvojí krize – fiskální a politické. Kvůli sice nutným, avšak těžko prosaditelným rozpočtovým úsporám čeká vládu v pondělí hlasování o důvěře, jež pravděpodobně prohraje. Druhý pád kabinetu za méně než rok by potvrdil dlouhodobý problém s politickou stabilitou v zemi a otřásl důvěrou trhů, že Francie dokáže zkrotit dluh, který se poslední roky stále více vymyká kontrole.

Premiér François Bayrou před dvěma týdny nečekaně oznámil, že požádá parlament o hlasování o důvěře. Cílem bylo zajistit si politický mandát pro ambiciózní, ale i značně nepopulární návrh rozpočtu na příští rok, spojený s úsporami za 44 miliard eur (téměř 1,1 bilionu korun). Předseda menšinového centristického kabinetu tím reagoval na čím dál vyšší riziko, že rozpočet v roztříštěném Národním shromáždění narazí, a pokusil se tomu předejít spojením rozpočtové debaty s otázkou politické legitimity vlády.

„Ano, je to riskantní, ale nečinnost je ještě riskantnější,“ řekl premiér novinářům o svém rozhodnutí. „Naše země je v nebezpečí, protože jsme na pokraji předlužení.“

Většina pozorovatelů se shoduje, že Bayrou, byť mnohými oceňovaný za svou integritu a zásadový postoj k rozpočtové reformě, s největší pravděpodobností důvěru nezíská. Jeho vláda nemá v Národním shromáždění většinu a jak levicová, tak krajně pravicová opozice už deklarovaly, že návrh nepodpoří.

Francie, zmítaná politickým chaosem již od loňských předčasných voleb, má po Řecku a Itálii třetí největší dluh k HDP v Evropské unii. Ten aktuálně činí 114 procent a dál rychle roste tempem pět tisíc eur za sekundu. Země loni skončila s deficitem 5,8 procenta HDP, což byl rovněž třetí nejhorší výsledek v EU. Vládní plán má za cíl snížit schodek na 4,6 procenta v roce 2026 a do roku 2029 znovu plnit tříprocentní evropské pravidlo. Už samotné úroky ze státního dluhu, přesahujícího 3,3 bilionu eur, se kvůli vyšším sazbám staly akutní zátěží. Letos podle Evropské komise vzrostou na 2,5 procenta HDP a budou se blížit 75 miliardám eur.

Přispívá k tomu i růst trhem požadovaných výnosů francouzských státních dluhopisů. Ty vyšplhaly na nejvyšší úrovně za více než deset let. Výnosy desetiletých dluhopisů nedávno dosáhly 3,6 procenta, zatímco u 30letých dluhopisů se dostaly ke 4,5 procenta – úrovni, jež byla naposledy zaznamenána v roce 2008. Francouzský veřejný dluh se obchoduje už jen zhruba o desetinu procenta levněji než ten italský a titulky médií plní také paralely s Itálií a jejími ekonomickými a politickými problémy. Rozdíl oproti německým obligacím vzrostl už na 80 bazických bodů u desetiletých dluhopisů a 90 bazických bodů u 30letých.

Podle odhadu francouzského ministerstva financí by zvýšení úrokových sazeb u střednědobého až dlouhodobého dluhu o jedno procento do roku 2030 znamenalo dodatečné úrokové platby ve výši přibližně 30 miliard eur. To je téměř stejná částka, jakou Francie donedávna vynakládala ročně na obranu. Ekonomové Bloomberg Economics na základě tržních předpokladů k 4. září odhadují, že náklady na obsluhu francouzského dluhu do roku 2034 vzrostou na pět procent HDP z 1,9 procenta v roce 2024.

O důvěře se bude hlasovat jen čtyři dny před tím, než agentura Fitch zveřejní své hodnocení francouzského úvěrového ratingu, který je v současnosti na úrovni AA- (kde se nachází i Česko), avšak s negativním výhledem. Další možné snížení ratingu může přijít v následujících dvou měsících – Moody’s vydává zprávu k Francii 24. října a S&P na konci listopadu.

Naléhavost situace potvrdil i guvernér Banque de France François Villeroy de Galhau, jenž varoval před nečinností: „Čím déle budeme čekat, tím bolestivější bude korekce.“ Pokud se snižování deficitu nezrychlí, vzroste podle Banque de France veřejný dluh do konce roku 2027 na 120 procent HDP a úrokové náklady by mohly v roce 2030 přesáhnout 100 miliard eur.

Kde brát?

Navrhovaný fiskální balíček, který Bayrou představil v polovině července, kombinuje omezení výdajů se zvýšením příjmů. Vláda plánuje zmrazení výdajů většiny veřejné správy kromě obrany, zpřísnění podmínek pro nezaměstnané, omezení růstu zdravotních výdajů a postupné snižování počtu státních zaměstnanců. Navrhuje také zrušení dvou z 11 státních svátků – Velikonočního pondělí a 8. května, což by podle premiéra přineslo do státní kasy dodatečných 4,2 miliardy eur.

Na straně příjmů balíček zvyšuje odvody pro domácnosti s vyššími příjmy, navrhuje restrukturalizaci daňových výjimek a novou „solidární daň“ z velkého majetku. Výjimku z úspor tvoří jen výdaje na obranu: prezident Emmanuel Macron pověřil Bayroua, aby v příštích dvou letech postupně zvýšil vojenský rozpočet o 6,5 miliardy eur, tedy zhruba o deset procent.

Premiér Bayrou ve středu naznačil, že je ochoten detaily svého úsporného plánu upravit, pokud zůstane zachován celkový cíl snížení schodku. Socialistická strana, která je v roztříštěném Národním shromáždění rozhodujícím hlasem, jejž vláda potřebuje k přežití, zatím Bayrouův návrh na vyslovení důvěry odmítla podpořit. Místo toho navrhla skromnější fiskální balíček pro rok 2026 v hodnotě 22 miliard eur, který by byl z velké části založen na dvouprocentní roční dani z majetku fyzických osob s majetkem nad 100 milionů eur. Socialisté současně navrhují pomalejší tempo konsolidace: pětiprocentní deficit v příštím roce a dosažení tříprocentního cíle až v roce 2032, tedy o tři roky později než vláda.

Ministr financí Éric Lombard ohledně rozpočtu na rok 2026 vyzývá ke kompromisu a snaží se uklidnit finanční trhy slovy, že na obzoru nevidí žádné riziko finanční krize. „S financováním naší ekonomiky nemáme žádné potíže,“ ujišťoval a dodal: „Země je bohatá, roste a máme ji pod kontrolou.“ Letošní deficit veřejných financí podle něho skutečně klesne na 5,4 procenta HDP, jak bylo v plánu, a francouzské hospodářství letos poroste o 0,7 procenta. Mezinárodní měnový fond Francii předpovídá růst o 0,6 procenta. To je sice méně než průměrný jednoprocentní růst v eurozóně, ale výrazně více než anemický růst o 0,1 procenta v Německu.

Bayrouovu vyjednávací pozici, jež spoléhá na pocit naléhavosti, paradoxně oslabil komentář prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové, která v nedávném rozhovoru uvedla, že „velmi pozorně“ sleduje francouzské výnosy. Někteří investoři to interpretují jako slovní intervenci, jež má tlačit dolů výnosy.

Tři vlády za rok

Francouzský parlament je od loňských červnových voleb rozštěpený na tři bloky, které nejsou schopny se kvůli rozdílným zájmům dohodnout téměř na ničem. Ani Bayrouovi se tak nepodařilo splnit jeden ze dvou hlavních úkolů: zajistit si v roztříštěném parlamentu většinu.

Prezident Emmanuel Macron už po prosincovém pádu předchozí vlády prohlásil, že do konce svého mandátu v roce 2027 už žádné volby vypisovat nechce a hodlá ho dokončit s překlenovací vládou. Předčasné volby by v současnosti mohly posílit strany, které jakékoli úspory odmítají, což by ještě více prohloubilo rozpočtovou krizi.

Podle informací agentury Bloomberg i nadále odmítá vyslyšet volání po rezignaci, k níž ho tlačí pravicová i levicová opozice. Pokud Bayrouovu vládu shodí, bude to zřejmě podobně jako v prosinci v naději, že to položí i Macrona. Prezident tak zřejmě jmenuje nového premiéra. Ten však bude čelit stejným problémům s rozpočtem v prostředí chybějící politické většiny jako jeho dva předchůdci.

Pokračování už více než rok trvajícího politického patu by hrozilo oslabením důvěry investorů a optimismu francouzských firem a domácností. Jak zásadní ekonomický dopad má politická (ne)stabilita, ukazuje rozdílný vývoj hlavního akciového indexu CAC 40, upozornila agentura Bloomberg. Od června 2024, kdy Macron šokoval vyhlášením předčasných voleb, klesl CAC 40 o 4,1 procenta, zatímco celoevropský index Stoxx Europe 600 přidal 4,9 procenta a německé akcie měřené indexem DAX zdražily dokonce o 24 procent.