Nedávná hrozba Spojených států, že si vezmou Grónsko třeba i násilím, představovala pro většinu evropských lídrů zlom, po němž si konečně připustili možnost definitivního konce osmi dekád pevného transatlantického spojenectví.

Evropští účastníci letošní Mnichovské bezpečnostní konference přirovnali politiku současného amerického prezidenta k „demoliční kouli“ bourající poválečné světové uspořádání. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v deníku Financial Times varoval, že napětí mezi Spojenými státy a Evropou jen tak neskončí, a vyzval k urychlení kroků, jež země Evropské unie z vlivu Ameriky vymaní.

Evropa zažívá ve vztahu se Spojenými státy nekonečnou řadu dramatických eskalací a následných dílčích „rozuzlení“ uměle vyvolaných konfliktů. Při posledním takovém cyklu, kdy Trump vyhrožoval uvalením cel na země, jež odmítly jeho plán připojit Grónsko k USA, už řadě evropských politiků povolily nervy.

Neobvykle ostře formulovaná kritika z mnichovské konference obsahuje řadu výčitek a stížností na Trumpovu vládu, včetně uvalování cel a nespolehlivosti v obraně Ukrajiny proti Rusku. Největším „šokem“ je však „zpochybnění základních poválečných norem, jako je územní celistvost a zákaz užití síly proti dalším státům“, uvádí zpráva s odkazem na grónskou eskalaci.

Trump využívá pozice Spojených států jako hospodářského hegemona s nejsilnější armádou světa k dosažení ideologických cílů, finančních zisků a ještě větší převahy na úkor protivníků i spojenců. K Evropě se chová otevřeně nepřátelsky.

Výhrůžky užitím síly k získání kontroly nad Grónskem byly jen poslední ze série prezidentových útoků. Už dříve uvalil na Evropu cla a pod pohrůžkou vyšších sazeb ji donutil zavázat se k obřímu odběru amerických energetických surovin. V prosinci jeho vláda vydala Národní bezpečnostní strategii, která tvrdí, že Evropě hrozí civilizační záhuba. Dokument schvaluje snahy ovlivnit volby v evropských zemích ve prospěch nacionalistických extremistických stran.

Evropa si kvůli svým mnohočetným závislostem na Americe zatím nechala jeho útoky líbit. Výpad kolem Grónska však byl i na umírněné Evropany příliš.  A i když Trump výhrůžku anexí stáhl, Macron ve svých komentářích pro Financial Times Evropu vyzval, aby se nenechala ukolébat falešným dojmem, že napětí skončilo. Měla by naopak využít tohoto „grónského momentu“ k urychlení snah postavit se na vlastní nohy.

Už na konci ledna po odeznění prvotního šoku z hrozby anexe začali evropští lídři vytvářet „příručku“, jak posílit vlastní obrannou i hospodářskou nezávislost na Spojených státech. Macron uvedl, že na dalším setkání ve čtvrtek chce země popohnat, aby práce na osamostatňování urychlily.

„V oblasti obchodu máme čínskou tsunami a na americké straně se zase mění situace každou minutu,“ uvedl Macron. „Tyto dvě krize představují pro Evropany hluboký šok – roztržku.“  

Cesta k osamostatnění

O vznikajícím manuálu, jak v budoucnu jednat se Spojenými státy, informovaly jako první zdroje The New York Times na konci ledna. Manuál politikům radí při dalších „provokacích“ zůstat v klidu, pohrozit odvetnými cly a „v zákulisí“ podnikat kroky, které jim umožní se od vlivu USA co nejvíce odstřihnout.

Plány jsou podle deníku odvážné, ale zatím příliš abstraktní a bez jasného návodu na řešení. Rozhodnou akci komplikuje také evropská roztříštěnost a neschopnost jednat rychle.

V rozhovoru pro Financial Times Macron prosazoval politiku „evropské preference“ neboli upřednostňování evropských firem i technologií ve strategických odvětvích, jako jsou elektrická vozidla, obnovitelná energie či chemický průmysl. Evropa by pode něj měla rovněž vydat společný dluh a investovat do oblastí, kde probíhají inovační „bitvy“ včetně AI, kvantové výpočetní techniky, energetické transformace a obrany.

Zpřetrhat vazby s USA však nebude lehké. Amerika je pro Evropany po desetiletích úzkého spojenectví v mnoha zásadních ohledech nenahraditelná. Nejpalčivější je závislost v oblasti obrany: Evropa se bez USA sama neubrání, což je v době probíhajícího konfliktu na její východní hranici se stále agresivnějším Ruskem akutní problém.

Rychle utnout ekonomické vazby je taktéž nerealistické. EU a USA mají vzájemně nejprovázanější hospodářství na světě, společně představují třetinu světového obchodu a 43 procent světového HDP. Americké technologické firmy poskytují evropským firmám klíčovou infrastrukturu a americké platební systémy zajišťují drtivou většinu evropských transakcí. Americké akcie a dluhopisy jsou základem evropských investičních strategií a plánů, včetně těch důchodových.

Evropská finanční i bankovní odvětví jsou naproti tomu relativně roztříštěná, což komplikuje financování ambiciózních projektů, včetně společné obrany, a rozhodovací procesy na úrovni EU jsou zdlouhavé. Oddělování podle bývalého komisaře pro obchod Jeana-Luca Demartyho tak bude trvat „léta“.

Podle vznikajícího manuálu má Evropa Trumpa v krátkém horizontu „uchlácholit“ návrhem na posílení bezpečnosti Grónska i celé arktické oblasti a nabídkou společné těžby vzácných zemin. V dlouhodobém horizontu pak země chtějí diverzifikovat obchodní vztahy, posílit armády a snížit závislost na amerických technologiích.

Tým serveru Politico spojil síly, aby popsal hlavní oblasti, o nichž politici mluví. V následujících odvětvích je podle něj „decoupling“ od Spojených států nejurgentnější:

Tučné důchody, nebo vlastní obrana

Většina kritiků Trumpova hrubého jednání připouští, že oblasti obrany jeho vyhrožování Evropě vlastně prospívá. Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker v reakci na kritiku z Mnichova uvedl, že Trump se výhrůžkami snaží Evropu “posílit”: „Když jsou vaše děti malé, jsou na vás závislé,“ řekl podle The New York Times. „Ale nakonec od nich budete chtít, aby si našly práci, a v této fázi se podle mě nacházíme.“

Američané považují za nespravedlivé, že si Evropané stále zvyšují sociální dávky a důchody – ve Francii už na úroveň přesahující příjmy pracujících – a odmítají přitom více platit za svou vlastní obranu.

Eskalace kolem Grónska však Evropu pořádně vylekala, a tak dva nejmenovaní zástupci nejsilnější strany Evropského parlamentu EPP, kterou v Evropské radě zastupují například německý kancléř Friedrich Merz či polský premiér Donald Tusk, zjišťují, jak by fungovalo využití málo známé klauzule o vzájemné obraně ukotvené ve smlouvách o EU.

Fungovat má na stejném principu jako článek 5 smlouvy o NATO zavazující jednotlivé země k vzájemné pomoci v případě napadení jedné z nich. EPP chce zjistit, zda evropský článek 42.7, nazývaný také Společný obranný pakt, může sloužit jako stejně robustní pojistka.

Evropě chybějí hlavně autonomní zbraně, pro jejichž konstrukci jsou nutné nejvyspělejší technologie z USA. Bez vlastních čipů se Evropa nemůže v obraně osamostatnit, uvádí Politico v podcastu Brussels Playbook. Nedostatky jsou i ve zpravodajských službách, průzkumu či letecké obraně. Společná analýza výzkumných center Kiel Institutu a Bruegelu z loňského roku uvádí, že k tomu, aby se Evropa dokázala sama ubránit, by musela zvýšit roční výdaje na obranu ze současných 350 miliard o 70 procent.

Trumpovy výhrůžky prospívají Evropě také v oblasti obchodu. EU díky nim po čtvrtstoletí zdráhání konečně podepsala smlouvu se skupinou zemí z Jižní Ameriky známou jako Mercosur. Ta odstraňuje cla a další překážky a vytváří obří zónu volného obchodu. Podobně po dvou desetiletích váhání uzavřela smlouvy s Indií a Indonésií a obnovila jednání s Austrálií.

„Little tech“

Decoupling zahrnuje rovněž snahu nahradit americké technologie. Podle Macrona se Evropa s Amerikou letos opět střetne v oblasti regulací amerických technologických firem. Přísná evropská pravidla ochrany dat, regulace projevů nenávisti a digitálních daní Američany iritují.

Francie chce podle Politica zakázat úředníkům napříč státní správou užívat aplikace jako Google Meet, Zoom a Teams. Místo toho by  státní zaměstnanci měli užívat Visio, platformu vyvinutou francouzskou společností Outscale. Podobný krok údajně chystá i Německo.

Na ekonomickém fóru v Davosu švýcarská podnikatelka Anna Zeiterová představila evropskou alternativu americké sítě X pod názvem W Social. Ta má mít pouze evropské investory a její data by spravovaly výlučně evropské servery. Němci hledají náhradu za služby datověanalytické firmy Palantir, jejíž služby využívá tamní policie. Palantir, který založil Trumpův podporovatel Peter Thiel, využívá americká vláda k získávání informací jak pro razie agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE), tak třeba při plánování loňského úderu na íránské jaderné cíle.

Plyn a zlaté cihly

V evropském energetickém mixu rychle sílí podíl amerického LNG na celkových dovozech plynu. Komisař pro energetiku Dan Jorgensen chce proto podle Bloombergu posílit nákupy z Kanady, Kataru a severoafrických států včetně Alžírska.

V oblasti plateb by podle Politica mohl závislost Evropy na amerických systémech Mastercard a Visa v budoucnu zmírnit projekt digitálního eura. V Německu mezitím podle listu roste panika ohledně 1236 tun zlatých rezerv, jež Němci drží v newyorském Fedu. Podle některých tamních politiků prý již nejsou zlaté cihly v hodnotě 113 miliard eur v instituci, jejíž vedení letos převezme Trumpův spřízněnec Kevin Warsh, v bezpečí.

Rozdělí se Evropa?

Evropu ochromuje rozdrobenost způsobená nedotaženou integrací, již dále brzdí rostoucí odpor jednotlivých členů blíže se spojit. Na vině je jak zpackaný přechod zemí EU na obnovitelné zdroje, tak v mnoha případech nezvládnutá migrace.

Německý ministr financí Lars Klingbeil volá po „dvourychlostní“ EU, kde by se svazek šesti největších ekonomik oddělil od zbytku členských států a navázal užší spolupráci v zásadních tématech, jako je sjednocování kapitálového trhu či investice do obrany, čímž by se odbrzdila pomalá akceschopnost společenství. 

Bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi zase doporučuje federalizaci. Předpokládá, že by se z EU vyčlenil „předvoj“ zemí, které by se hlouběji integrovaly dříve než ostatní. Pokud se Evropa nefederalizuje, Čína a Spojené státy „sestřelí“ jednotlivé země EU „jednu po druhé“, uvedl Draghi podle Financial Times v projevu na setkání v Belgii. 

„Tam, kde se Evropa federalizovala: v obchodě, konkurenceschopnosti, jednotném trhu a měnové politice, je respektována jako mocnost a je s ní tak i jednáno,“ uvedl. Naopak v obraně, průmyslové a zahraniční politice „se s námi jedná jako s volným uskupením středně velkých zemí, které mají být rozděleny a podle toho s nimi bude nakládáno“. Právo veta jednotlivých států musí skončit, protože dělá Evropskou unii zranitelnou, dodal.

Naproti tomu silně proamerický bývalý premiér Polska Mateusz Morawiecki, který teď vede konzervativní pravicové uskupení ECR v Evropském parlamentu, je přesvědčen, že Evropa se bez USA neobejde. V podcastu Politico Confidential řekl, že v USA lobbuje za plán utvořit takzvané ekonomické NATO, zónu volného obchodu mezi EU, USA a Kanadou. Kromě toho by prý evropské státy mezi sebou mohly tvořit volnější strategická partnerství podle svých regionálních a specifických potřeb.