Kdo by tak ještě před dvěma roky řekl, že se Spojené státy a Evropa dostanou do vážného střetu o Grónsko a ocitnou se v nejhorší krizi svého spojenectví. Silový styl prezidenta Donalda Trumpa při vymáhání jeho požadavků dostal Evropany do svízelného dilematu – snaží se udržet zbytky důstojnosti v situaci, kdy čelí vyhrožování ze strany USA. Současně však potřebují zachránit zbytky 80letého partnerství, bez něhož by se kontinent v nově se rýsujícím mocenském uspořádání světa ocitl v roli mnohem slabšího hráče, jehož navíc oslabují vnitřní rozpory.   

Jak se napjaté vztahy mezi USA a Evropou budou dál vyvíjet, mohou naznačit dnešní projevy a rozhovory na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde osobně vystoupí také americký prezident. Spor o Grónsko, odpověď na Trumpovy výhrůžky vysokými cly a mezinárodní politika zastínily tradiční agendu setkání už v předchozích dnech. 

Se syrovým zhodnocením nových mocenských poměrů rok po Trumpově návratu do Bílého domu vystoupil kanadský premiér Mark Carney. V úterním projevu v Davosu prohlásil, že mezinárodní řád založený na pravidlech je po posledních událostech fakticky mrtvý. Podle Carneyho to znamená, že země jako Kanada musejí vytvářet nová spojenectví, aby se postavily nátlakovým taktikám a zastrašování ze strany velmocí. 

Když kanadský premiér mluvil o tom, že si vlády mají tuto nepříjemnou pravdu přiznat, odkázal na esej Moc bezmocných, v níž bývalý český prezident Václav Havel ještě jako disident v sedmdesátých letech minulého století zformuloval mravní východiska pro odpor ke komunistickému režimu.  

„Přestaňte se odvolávat na ‚mezinárodní řád založený na pravidlech‘, jako by stále fungoval tak, jak se o něm mluví. Nazývejte tento systém tím, čím skutečně je: obdobím, kdy nejmocnější sledují své zájmy a využívají ekonomickou integraci jako nástroj nátlaku,“ řekl Carney.

Evropa v defenzivě

Příznačné je, že podobně nemilosrdné věty v posledních týdnech nepronesl žádný z evropských lídrů, kteří se s novou realitou vyrovnávají pomaleji. Rostoucí nejistota Evropanů, do jaké míry se mohou spolehnout na pomoc svého tradičního partnera na druhé straně Atlantiku, zastihla kontinent v době, kdy ho oslabuje pomalý ekonomický růst i vratké postavení lídrů v klíčových zemích, jako je Německo a Francie, jež ohrožuje rostoucí popularita extremistických stran a vzájemný nesoulad. Zatímco německý kancléř Friedrich Merz sází ve vztahu k Trumpovi i v otázce Grónska na dialog, francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý zaujal spíše bojovné stanovisko.    

„Dáváme přednost respektu před tyranizováním. A dáváme přednost právnímu státu před brutalitou,“ prohlásil v úterý v Davosu Macron, když ostře kritizoval Trumpovu hrozbu zavést dodatečná cla, pokud mu Evropa nedovolí převzít Grónsko. Macronův úřad také v úterý oznámil, že Francie požádala o uspořádání cvičení NATO v Grónsku a deklarovala svoji připravenost dánské území bránit. 

Spory mezi USA a Evropou o Grónsko vyhovují Rusku, jež se cítí americkými nároky posíleno při zdůvodňování svých nároků na svůj mocenský vliv na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý prohlásil, že aliance je v „hluboké krizi“, a dodal, že si dříve nedokázal představit scénář, ve kterém by jeden člen aliance zaútočil na druhého. Trumpovo tvrzení, že se chce Grónska zmocnit Rusko, současně Lavrov popřel.

Trump před odletem do Švýcarska vysílal rozporuplné signály. Na jednu stranu na síti Truth Social reprodukoval příspěvek, který označuje Organizaci spojených národů (OSN) a NATO za větší hrozbu pro Spojené státy než Rusko nebo Čína. Následně zase alianci podpořil a napsal, že žádný jiný člověk než on neudělal pro NATO víc. Ohledně nároků na připojení Grónska prezident naznačil, že by rád v Davosu sjednal dohodu. „Myslím si, že se nám podaří najít něco, s čím bude NATO velmi spokojené a s čím budeme velmi spokojení i my,“ citovala Trumpův pokus o deeskalaci média. Očekává se, že šéf Bílého domu bude chtít v Davosu představit svoji mírovou iniciativu na správu Pásma Gazy, již upřednostňuje na úkor kritizované OSN.

Konec bezpečného tržního přístavu?

Bezprecedentní eskalace napětí mezi USA a Evropou se odrazila také na světových trzích. Znovu se projevilo, že investoři, pro něž byla Amerika dlouho bezpečným přístavem v době nejistot, začínají ve světle Trumpovy nepředvídatelné a čím dál agresivnější politiky svůj postoj přehodnocovat. 

Akcie, dluhopisy, dolar i bitcoin v úterý reagovaly na Trumpovy výhrůžky prudkým poklesem, zatímco zlato vystřelilo na historický rekord. Index S&P 500 spadl o 2,1 procenta, čímž vymazal veškerý zisk od začátku roku. Dolar oslabil vůči většině hlavních měn a dlouhodobé výnosy z amerických dluhopisů dosáhly čtyřměsíčního maxima. 

Investoři reagovali rovněž na úterní propad japonských dluhopisů a zprávu, že dánský penzijní fond AkademikerPension plánuje trh s americkými státními dluhopisy úplně opustit. Podle agentury Bloomberg se jednalo o nejprudší propad trhů od loňského dubna, kdy Trump oznámil zavedení cel pro většinu světových ekonomik. 

„Globální investoři na okraji trhu se snaží snížit nebo zajistit svou expozici vůči volatilním a nespolehlivým Spojeným státům. Zbývá ještě určit rozsah a trvání této dynamiky,“ citoval Bloomberg analytika Krishnu Guhu z Evercore. 

Japonské dluhopisy se později zotavily, i když jejich výnos zůstává stále poblíž historického maxima, a futures kontrakty na index S&P 500 vzrostly o 0,3 procenta. Nervozita na trzích však přetrvává: podle Bloombergu vyskočil ukazatel volatility akcií na nejvyšší úroveň od listopadu. Evropské akciové trhy dnes mírně poklesly.

Hází Deutsche Bank zpátečku?

Obavy, že by se v důsledku stoupajícího napětí mohli evropští investoři začít zbavovat amerických aktiv, vyjádřil v neděli hlavní devizový stratég Deutsche Bank George Saravelos. Evropa je podle něj největším věřitelem USA a její země vlastní americké dluhopisy a akcie v hodnotě osmi bilionů dolarů (166 bilionů korun), což je téměř dvakrát více než zbytek světa dohromady.

To však popírá americký ministr financí Scott Bessent, který tvrdí, že mu generální ředitel Deutsche Bank Christian Sewing osobně zavolal, aby Saravelosovu zprávu odmítl.

„Tento názor, že by Evropané prodávali americká aktiva, pochází od jediného analytika Deutsche Bank,“ uvedl Bessent podle Bloombergu ve středu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. „Generální ředitel Deutsche Bank mi zavolal, aby řekl, že Deutsche Bank za touto analytickou zprávou nestojí.“