V prvních dvou červencových dnech přinášíme našim čtenářům pokaždé pět tipů na četbu v době letních prázdnin a dovolených. Vybrali je a okomentovali autoři a editoři newsletteru 11am. Záměrem bylo doporučit knížky, které mohou pomoci lépe porozumět dnešnímu stále složitějšímu světu. 

Michael J. Howell: Capital Wars: The Rise of Global Liquidity (Palgrave Macmillan, 2020)

Howellova kniha Capital Wars je pro čtenáře, kteří chtějí lépe pochopit, jak centrální banky a dostupnost financování ovlivňují nejen kurzy akcií, ale celou globální ekonomiku. Howell je praktik – v minulosti pracoval pro legendární (a dnes již neexistující) investiční banku Salomon Brothers –, a proto se zaměřuje spíš na reálné chování finančních trhů než na ekonomickou teorii.

Podle autora udávají ekonomice ve 21. století rytmus ani ne tak klasické hospodářské cykly, jako spíš toky kapitálu. Jednou z hlavních podmínek fungování světového hospodářství je také symbióza mezi Spojenými státy jakožto finanční supervelmocí a Čínou, hlavní výrobní mocností. V tom je skryté i určité varování: současné protekcionistické zásahy Donalda Trumpa mohu mít následky, které nyní dokáže sotvakdo domyslet.

Howell formuluje i celkem kontroverzní názory. Podle něho je například důsledkem dnešního extrémního zadlužení, že finanční systém slouží především jako nástroj k refinancování starých dluhů, nikoli jako nástroj k získávání nových peněz. Pokud by se refinancování zadrhlo, třeba z důvodu malé dostupnosti financování (likvidity), hrozil by kolaps celého systému. Centrální banky tak plní roli strážců, kteří mají zajistit, že likvidita nevyschne.

Autor vyslovuje rovněž celkem překvapivou myšlenku, že kurzy akcií jsou ovlivněny z drtivé části měnovými faktory (money power) a pouze okrajově hospodářskými výsledky (earnings power). Howell knihu psal ještě před nástupem umělé inteligence (AI) a tehdy skutečně platilo, že zasedání centrálních bankéřů měla na výkonnost burz naprosto zásadní vliv. Současný rozmach AI ale možná znamená, že se v budoucnosti opět zvýší důležitost toho, jaké výsledky firmy generují. 

(Tomáš Pfeiler)

Antonín Cekota: Geniální podnikatel Tomáš Baťa (Nadace Tomáše Bati, 2024)

Tomáš Baťa zosobňuje české podnikatele, kteří už na počátku minulého století o byznysu přemýšleli v mezinárodním kontextu a s vizí služby pro společnost. Biografie tohoto slavného zlínského rodáka sice není knižní novinkou (česky poprvé vyšla už v osmdesátých letech v nakladatelství Škvoreckých v Torontu, doma pak v roce 2016 k výročí 140 let od podnikatelova narození a loni měla dotisk), ale pořád promlouvá i k dnešnímu čtenáři. Jedním z důvodů je také to, že ji napsal Antonín Cekota, Baťův přítel a šéfredaktor někdejšího tisku firmy Baťa. 

Cekota píše svižně a s určitou fascinací vůči svému zaměstnavateli, jež však nepřekáží kritickému odstupu. Nabízí vhled do myšlení člověka, který svůj světový podnik vybudoval na zelené louce, s minimálními zdroji a v době, kdy globalizace ještě ani neexistovala. Zajímavé je sledovat Baťův vývoj v podnikatele, jenž se postupně přestává soustředit jen na zisk a začíná velkovýrobu bot chápat jako disciplínu s mnohem širším společenským dopadem. Člověk se tak při četbě neubrání otázce: Je možné něco z Baťova přístupu k podnikání replikovat ještě dnes?

(Adam Páleníček)

Pavel Kosatík: Podnikání pod Davidovou hvězdou (Práh, 2024

Kolben, Popper, Petschek, Löw-Beer, Waldes a několik dalších. Publicista a autor životopisných knih Pavel Kosatík mapuje příběhy několika významných židovských podnikatelských rodů v Československu počátku 20. století, ze kterých vzešli důležití průmyslníci a bankéři, již vybudovali páteř tehdejší ekonomiky. Šlo o podniky, které byly lídry ve svých oborech, s dosahem daleko za hranice českého prostoru. Kosatík píše úsporně, ale srozumitelně – ukazuje, jak se obchodní schopnosti, kreativita a soudržnost této komunity dokázaly prosadit navzdory antisemitismu i dramatickým dějinným zvratům. Kniha je také mrazivou připomínkou, jak rychle lze vybudované impérium ztratit. S nástupem nacismu došlo k nevratnému rozbití těchto podnikatelských struktur, jejichž definitivní likvidaci pak dokonala poválečná politika prezidenta Edvarda Beneše.

Kosatíkova nová kniha je skvělou volbou pro ty, koho zajímá historie podnikání nejen z hlediska čísel a sektorů, ale z širší společenské a politické perspektivy. Rovněž dokládá, jak silné a rozvinuté podniky na našem území kdysi působily. Až se čtenář nakonec musí sám sebe ptát, jak by dnes asi vypadalo naše hospodářství, kdyby byly dějiny k českým zemím o něco laskavější.

(Adam Páleníček)

Philip Short: Putin: život a doba (Jota, 2024)

Knih o současném vládci Ruska obecně je na trhu řada, ale jedna z nich přece jen vyčnívá. Je to biografie od britského novináře Philipa Shorta, který má za sebou už řadu vynikajících biografií (mimo jiné o Maovi, Pol Potovi nebo Mitterrandovi). 

Velmi propracovaný text zachycuje neuvěřitelný příběh Putinova života a řady jeho poloh – od zlobivého školáka se špatným prospěchem přes cílevědomého sportovce až po aspirujícího rozvědčíka a šedého magistrátního úředníka. Ke zlomu dochází v momentě, kdy si skupina šíbrů z okolí tehdejšího prezidenta Borise Jelcina vybere Putina jako svou loutku na prezidentský post. Původně poslušný a tichý muž začíná vládnout po svém a nemilosrdně utíná hlavy svým loutkovodičům. Kniha paralelně sleduje i vývoj Ruska, vysvětluje podstatu řady událostí a poskytuje kompaktní obraz o ruské společnosti. Short usiluje o maximální objektivitu, v čemž mu jistě pomohlo také to, že většinu napsal ještě před vypuknutím plnohodnotné války na Ukrajině. Po přečtení budete vědět o Rusku a Putinovi (skoro) všechno!

(Lucie Sulovská)

Vinařský fond České republiky: vinazmoravyvinazcech.cz

Známí a kamarádi o mně v žertu říkají, že se vyznám jen ve dvou věcech – v měnové politice a ve víně. U vína je to možná i pravda. 

Velkou část svých vědomostí jsem v průběhu let – vedle studia takříkajíc na vlastní kůži – získal i pravidelnými návštěvami webu vinazmoravyvinazcech.cz. V tuzemsku je to největší portál věnovaný vínu a je projektem Vinařského fondu, instituce, jejímž smyslem je podpora a propagace tohoto oboru, včetně vinařské turistiky.

Web je informačním rozcestníkem pro všechny, kdo chtějí víc informací o vinařských oblastech, vinařích, o historii pěstování a zpracování vinné révy, ale také o ubytování či možnostech navštívit vinné sklepy. Milovníci vinné cyklistiky si na tomto webu najdou mapy cyklostezek (i těch tematicky laděných), zajímavou částí je rovněž kalendář akcí (od slavnosti zarážení hory až po tradiční košty nebo vystoupení folklorních souborů). Letošní novinkou jsou také dobře vybrané podcasty od vynikajících odborníků a popularizátorů. Takže: užívejte léta a nezapomeňte, že den bez vína je jako den bez slunce!

(Petr Král)