Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa tlačí na rychlou dohodu o míru na Ukrajině. Podle kritiků ale současný americký návrh příliš straní Rusku. Ukrajina protestuje a její evropští partneři se obávají důsledků pro evropskou bezpečnost.

Trump po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na pohřbu papeže Františka v Římě prohlásil, že strany jsou blízko dosažení mírového plánu. V neděli se ale jeho ministr zahraničí Marco Rubio vyjadřoval opatrněji. V rozhovoru pro televizi NBC řekl, že dohoda zatím na stole není, a nadcházející týden označil jako „velmi kritický“ pro mírové snahy. Zopakoval, že pokud Rusko a Ukrajina v jednáních nepostoupí, Spojené státy mohou své úsilí dovést obě země k dosažení mírové dohody ukončit.

Američané předali na jednání v Paříži 17. dubna Ukrajincům návrh mírové dohody, který označují jako „poslední nabídku“. Plán, jehož detaily zveřejnila agentura Reuters, obsahuje americké uznání de iure ruského záboru Krymu a de facto uznání ruské kontroly nad čtyřmi ukrajinskými regiony na Donbase. Sankce, které Západ postupně uvaloval na Rusko od roku 2014, by měly být zrušeny. 

Návrh také předpokládá, že se Ukrajina vzdá snah vstoupit do NATO, bude ale moci usilovat o členství v EU. Výměnou získá zpět menší území v Charkovské oblasti, zprostředkovanou kontrolu nad jadernou elektrárnou v Záporoží a nespecifikované „robustní bezpečnostní garance“ hlavně ze strany evropských zemí. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh kritizoval a řekl, že jeho země nikdy ruskou anexi Krymu neuzná. To minulý týden vyvolalo ostrou reakci Američanů: Trump řekl, že s ukrajinským lídrem se jedná hůř než s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio pohrozili, že v případě obstrukcí mírového úsilí se USA stáhnou z mírových rozhovorů. Rubio pak také odmítl účast na jednání s Ukrajinci a evropskými partnery v Londýně 25. dubna. Klíčová schůzka tak proběhla bez účasti vrcholných politiků, pouze na úrovni expertů. 

Kromě Ukrajiny se proti americkým návrhům ohrazují i Evropané. „Putin by takto dosáhl všech svých cílů a vyslal signál, že si může dovolit podobnou agresi,“ řekl blízký spojenec nastupujícího německého kancléře Friedricha Merze, poslanec CDU/CSU Thorsten Frei, deníku Financial Times. Ani německému ministrovi obrany Borisi Pistoriusovi se návrh nelíbí. Vyzval Ukrajinu, aby na něj nepřistoupila, podle něj by se to rovnalo kapitulaci a nemělo by to pro Ukrajince hodnotu. Na televizní stanici ARD řekl, že Kyjev si uvědomuje, že územní ústupky budou nutné, ale rozhodně by „neměly jít tak daleko jako v posledním návrhu amerického prezidenta“.

Nejmenovaný evropský diplomat pro Financial Times rovněž vyjádřil znepokojení nad důsledky navrhované dohody. „Nevypadá to dobře… Možné uznání anexe Krymu nebo požadavek na rozvolnění sankcí by zničil evropskou jednotu.“

Ambicí Trumpa a jeho administrativy je dotlačit Ukrajinu a Rusko k ukončení války. To by mělo Spojeným státům umožnit soustředit se na jiné geopolitické otázky, hlavně na oslabení vojenské, technologické a hospodářské síly Číny. Proti tomu stojí zájmy Ukrajiny: napadené zemi se vzdaluje možnost vítězství nad silnějším agresorem, a tak požaduje alespoň bezpečnostní garance, které by bránily scénáři, že Rusko mír využije jen jako dočasnou pauzu a v agresi pak bude pokračovat. Evropské země, zejména ty ve východní části EU, hledají způsob, jak dát Ukrajině bezpečnostní záruky i v případě, že se Trump vzdá ambice situaci vyřešit. Cílem Evropanů je Rusko zastavit a stabilizovat bezpečnostní situaci na kontinentu. 

Rozdílné pohledy na mír

Klíčovou součástí amerického návrhu je zastavit boje a zakonzervovat konflikt většinou na úrovni dnešní fronty. USA by pak uznaly nejen anexi Krymu, ale de facto i ruskou kontrolu nad Záporožskou, Chersonskou, Doněckou a Luhanskou oblastí. Kromě jiného bude mít Ukrajina na oplátku také garantovanou plavbu po řece Dněpr. Kyjev by měl v rámci dohody získat „robustní bezpečnostní garance“ od nespecifikované skupiny evropských států a případně i některých mimoevropských států. Také by měl získat kompenzace za škody způsobené válkou. Bezpečnostní garance a kompenzace ale nejsou v dokumentu nijak specifikovány. V neposlední řadě má být mezi Kyjevem a Washingtonem podepsána dohoda o využití nerostných surovin.

Rozdílný pohled Evropanů a Ukrajiny na řešení situace je zřejmý z jejich protinávrhu, který byl Američanům předán na jednání v Londýně 25. dubna. Tento návrh, jehož obsah zveřejnila také agentura Reuters, odmítá jakékoliv uznání ruských teritoriálních záborů, přijímá pouze současný stav frontové linie jako základ pro jednání po uzavření příměří. Ukrajina má získat bezpečnostní garance obdobné článku pět NATO, a to i ze strany USA. Garantujícími zeměmi mají být evropské země a země z jiných částí světa. Ty mohou případně na území Ukrajiny rozmístit svoje jednotky bez omezení. Na obnovu válkou zničeného hospodářství mají být použity ruské kompenzace, včetně ruských aktiv, která zatím zůstanou zablokovaná. Protinávrh připouští možnost postupného uvolnění protiruských sankcí v případě, že dojde k udržitelnému míru. 

Trump v rozhovorech zopakoval, že nepočítá s návratem Krymu Ukrajině. Za ústupek považuje už to, že Rusko nebude chtít dobýt celou zemi. 

Projevují se tak mimo jiné i dlouhodobé rozpory mezi americkým vedením a ukrajinskou stranou. Američanům například vadí, že Kyjev odmítá některá jejich vojenská doporučení – zejména návrh posílit ukrajinskou armádu mobilizací mladších ročníků. Zelenskyj ale má v tomto ohledu omezený manévrovací prostor, protože mobilizace by zhoršila jeho pozici na domácí politické scéně. Navíc, značná část populace odmítá jakékoliv ústupky Rusku. 

Určitá změna tónu přišla po sobotním setkání mezi prezidenty Zelenským a Trumpem na pohřbu papeže Františka v Římě. Trump sice na své sociální síti znovu zopakoval, že považuje Krym pro Ukrajinu za ztracený, zároveň ale přitvrdil vůči Putinovi. „Připadá mi, že možná nechce ukončit válku, jenom přede mnou zájem předstírá, a budeme se tak s ním muset vypořádat jinak skrze bankovní a sekundární sankce,“ napsal.

Lavrov: Záporožskou elektrárnu nevrátíme

Mluvčí ruského prezidenta Peskov v sobotu řekl, že Rusko je připraveno na přímé rozhovory s Ukrajinou bez předběžných podmínek. 

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale v rozhovoru pro americkou televizní stanici CBS uvedl, že Rusko americký návrh na odevzdání kontroly nad jadernou elektrárnou v Záporoží neobdrželo a změna vlastnictví této elektrárny je pro ruskou stranu nepředstavitelná.

Ukrajinu i Evropskou unii tak podle všeho čeká nelehké rozhodování, zda riskovat zásadní rozkol se Spojenými státy. Do tohoto rizika se ale Evropanům zatím příliš nechce. Současně nechtějí vytvářet situaci, která by mohla vést k přímému střetu s Ruskem. Podle deníku The Times Británie přehodnocuje myšlenku vyslat v rámci takzvané koalice ochotných na Ukrajinu tisíce vojáků, kteří by měli podpořit ukrajinskou obranu na klíčových strategických místech v ukrajinském týlu. Důvodem je obava, že by mise v případě opětovného rozhoření konfliktu mohla vést ke konfrontaci s Ruskem. Místo toho Londýn zvažuje, že by do země měla být vyslána jenom menší síla určená k výcviku ukrajinské armády. 

I tak ale z Evropy stále zaznívá hlas podpory Ukrajiny, případně i bez USA. Ukrajině se ale ztenčují zásoby amerických raket Patriot a Evropa tyto dodávky neumí nahradit. Země v posledních dnech čelila několika devastujícím ruským útokům — některé mířily přímo na Kyjev, kde byla zasažena civilní zástavba a zemřelo devět lidí, desítky dalších byly zraněny. 

Na ukrajinské straně už také zaznívají hlasy, že některé územní ústupky patrně budou nezbytné. „Jedním ze scénářů je… vzdát se území. Není to fér. Ale z hlediska míru, dočasného míru, to může představovat dočasné řešení,“ poznamenal ke stavu vyjednávání starosta Kyjeva Vitalij Kličko, jeden z hlavních domácích politických oponentů Zelenského.