Většina evropského zboží dováženého do Spojených států bude podléhat jednotnému clu na úrovni 15 procent a Evropská unie nakoupí od Američanů energie a zbraně za stovky miliard dolarů. Takové jsou hlavní body rámcové obchodní dohody mezi USA a EU, dotažené do finále při nedělním setkání hlav obou obchodních celků ve Skotsku. Pozornost se nyní obrací k novým jednáním USA a Číny, která dnes navážou na květnovou dohodu o dočasném obchodním příměří. V centru zájmu budou vývozy amerických čipů a dodávky čínských vzácných zemin.

Dohoda s EU znamená pro amerického prezidenta Donalda Trumpa důležitý milník v jeho několikaměsíčním tažení za nižší obchodní schodky, kdy si od obchodních partnerů vynucuje příznivější podmínky pod hrozbou vysokých cel. Dohodnutá sazba nakonec bývá o mnoho nižší než ta, kterou zprvu vyhrožoval, avšak zpravidla vyšší než dosavadní. Vůči Pekingu americký prezident postupuje o poznání méně razantně, protože Čína je dominantním vývozcem vzácných zemin, jež jsou pro stěžejní odvětví amerického průmyslu nenahraditelné.

Ceny kontraktů futures na americké akcie v pondělí ráno signalizovaly růst, když investoři vnímali především fakt, že ujednání mezi USA a EU zabránilo mnohem vyššímu, 30procentnímu clu, které by jinak vstoupilo v platnost tento pátek. Akciový index Euro Stoxx 50 po otevření stoupl o více než jedno procento. O půl procenta si polepšil také britský index FTSE 100.

Dohodnutá 15procentní sazba je nicméně několikanásobně vyšší než průměrná sazba cel zatěžující evropské vývozy do Spojených států za předchozí administrativy Joea Bidena. Platí i pro evropské vývozce automobilů, kteří by jinak platili clo ve výši 27,5 procenta. Komentáře obou lídrů o výsledných tarifech na kovy a léky se však liší.

Nejasnosti v evropské dohodě

Hlavní části dohody s EU potvrzují zprávy z minulého týdne, že rozhovory mezi Washingtonem a Bruselem směřují ke shodě na amerických clech ve výši 15 procent podle vzoru výsledků nedávných jednání mezi USA a Japonskem. Součástí jsou i výdajové závazky EU. Unie podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasila s nulovým clem na americké zboží a zavázala se také k nákupu amerických energetických produktů v hodnotě 750 miliard dolarů (15,8 bilionu korun), s investicemi v USA ve výši 600 miliard dolarů nad rámec stávajících výdajů a s nákupem „obrovského množství“ vojenského vybavení.

Šéf Bílého domu se však s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou rozcházel v popisu budoucích cel na kovy nebo farmaceutické výrobky. Trump po schůzce novinářům řekl, že zůstávají v platnosti cla ve výši 50 procent na dováženou ocel a hliník a že se vyjednaná dohoda netýká léků, na jejichž dovoz plánuje podle dřívějších slov v příštích letech sazbu až 200 procent.

Von der Leyenová však později na tiskové konferenci uvedla, že sazba 15 procent má být plošná, nenavyšovala by specifické tarify pro některá odvětví a vztahovala by se i na léky, čipy a automobily. Na obchod s kovy mezi USA a EU bude podle šéfky Evropské komise zaveden systém kvót. „Máme 15 procent na léčiva. Ať už bude pozdější rozhodnutí prezidenta USA ohledně vypořádání se s léčivy ve světovém měřítku jakékoli, je to už jiná věc,“ citoval von der Leyenovou Bloomberg.

Podle Reuters šéfka komise také řekla, že se žádná cla nebudou uplatňovat na letadla a jejich díly, některé chemikálie a generické léky, na zařízení pro čipy, některé zemědělské výrobky, přírodní zdroje a kritické suroviny. „Budeme pracovat na tom, abychom na tento seznam přidali další výrobky,“ uvedla podle agentury von der Leyenová. Podmínky obchodu s lihovinami a vínem se podle šéfky komise budou teprve upřesňovat.

Nejmenovaní američtí vysocí úředníci následně Bloombergu potvrdili, že 15procentní sazba se vztahuje i na vývoz evropských farmak, i když americké ministerstvo obchodu bude v příštích třech týdnech dál posuzovat dovoz v tomto odvětví a teprve pak navrhne Bílému domu obecnou celní sazbu. Na dovoz oceli a hliníku však podle těchto zdrojů zůstane tarif 50 procent. Podle nejmenovaného úředníka, na něhož se odvolává Reuters, se o těchto položkách bude dál jednat.

Sedmadvacet zemí Evropské unie je dohromady nejvýznamnějším obchodním partnerem Spojených států. Obchod se zbožím mezi USA a EU dosáhl za prvních pět měsíců objemu téměř 470 miliard dolarů a na americké straně vykázal deficit přes 137 miliard dolarů. EU však zase vykazuje s USA vysoké schodky v obchodu se službami.

Dilema s vývozem čipů do Číny

Se zástupci Číny zahájí Američané dnes třetí kolo rozhovorů ve Stockholmu. Na předchozích dvou jednáních obě strany hasily vyostřené konflikty, nejprve v květnu v Ženevě odvrátily astronomické celní sazby a poté se před měsícem v Londýně dohodly na odblokování vývozu některých citlivých položek, včetně vzácných minerálů z Číny.

Američané stojí před dilematem, do jaké míry sdílet s Číňany nejmodernější technologie pro rozvoj umělé inteligence, aby si udrželi v tomto kritickém odvětví náskok, hlavně ve vyspělosti zbraní. Zatímco předchozí prezident Joe Biden vývoz nejnovějších čipů do Číny tvrdě blokoval, Trump jejich export nedávno uvolnil v naději, že tím přiměje Peking k větší vstřícnosti v obchodních jednáních. Proti měkčímu přístupu vůči Číně se však stavějí někteří bezpečnostní experti. 

Podle deníku Financial Times, který odkazuje na osm nejmenovaných zdrojů, nechal Trump pozastavit kontroly vývozu citlivých technologií, jako jsou moderní čipy H20 od amerického výrobce Nvidia, aby předešel napětí a ještě letos dosáhl schůzky s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Americký prezident nejprve vývoz pokročilých čipů Nvidie do Číny v dubnu zastavil, pak se ale nechal přesvědčit šéfem Jensenem Huangem, podle něhož by se Číňané bez dovážených čipů z USA o to více soustředili na vývoj vlastních zařízení a mohli se tak v budoucnu obejít bez amerických technologií. Čip H20 Nvidia vyvinula právě pro čínský trh, aby byl v souladu s restrikcemi zavedenými administrativou Joea Bidena.

Před důsledky volnějšího exportu moderních čipů do Číny však varuje skupina 20 odborníků a bývalých vysokých úředníků, kteří se obracejí ve společném dopise na ministra obchodu Howarda Lutnicka.

„Tento krok představuje strategickou chybu, jež ohrožuje ekonomický a vojenský náskok Spojených států v oblasti umělé inteligence,“ citují Financial Times z dopisu, který podle deníku podepsali také dřívější vysoce postavení představitelé Národní bezpečnostní rady z prvního Trumpova prezidentského období. Podle expertů čip H20 v podpoře AI dokonce překonává možnosti čipu H100, jehož vývoz je do Číny zakázaný, a umožní Pekingu vyrábět autonomní zbraňové systémy, platformy pro zpravodajský dohled a další vojenské pokroky. 

Nvidia oponovala tvrzením, že kritika v dopise je „zavádějící“. Vývoz čipu H20 podle firmy nezvýší vojenské schopnosti žádné země, ale „pomůže Americe získat podporu vývojářů po celém světě“.