Kvůli napjaté bezpečnostní situaci české vládní strany slibují, že pokud zůstanou u moci, po volbách budou na obranu vydávat víc peněz než dosud. To si přitom nepřeje nejen opozice v čele s favoritem voleb, hnutím ANO expremiéra Andreje Babiše, ale ani většina veřejnosti. Nová vláda tak bude nejspíš lavírovat mezi závazky vůči NATO, tlakem na růst sociálních výdajů státu a náladou svých voličů.

S ohledem na vojenské hrozby z Ruska se letos obrana a bezpečnost staly jedním z témat českých parlamentních voleb. S tím se pojí i otázka, kolik bude Česko vydávat na svou obranu. Vládní koalice Spolu (tvořená stranami ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN chtějí navyšovat obranné výdaje v souladu s usnesením z červnového summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Podle něj by Česko mělo investovat do obrany alespoň 3,5 procenta HDP namísto současných dvou. Dalších 1,5 procenta HDP má jít do výdajů spojených s posílením strategické infrastruktury – například do dálnic, silnějších mostů a robustnější kyberbezpečnosti. 

Proti vyšším obranným výdajům se ale staví většina současné sněmovní opozice – ANO i SPD. Také subjekty mimo parlament, které mají šanci překročit pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny – Stačilo! a Motoristé sobě –, navyšování odmítají. Pokud se po víkendu potvrdí předpovědi, že bez ANO nepůjde vládní koalici sestavit, bude to pro další navyšování obranných výdajů představovat zásadní komplikaci. 

Plán končící vlády s většími investicemi do obrany počítá. V příštím roce mají podle ministerstva financí přesáhnout výdaje na obranu 2,35 procenta HDP, tedy vzrůst na asi 207 miliard korun (o 45,6 miliardy korun oproti letošku). Je to součást návrhu státního rozpočtu se schodkem ve výši 286 miliard.

Právě vysoký rozpočtový schodek, který má příští rok být kolem 44 procent HDP, může v nadcházejících letech dosáhnout hranice 55 procent a narazit na takzvanou dluhovou brzdu. Veřejný sektor by pak musel přejít do úsporného režimu a vláda by musela přijít s rozpočtem, který povede ke snižování dluhu.

Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 předznamenala konec dob, kdy Česko na svou obranu nevydávalo ani dvě procenta HDP. Bezpečnostní situace v Evropě se navíc od té doby stále zhoršuje, a to navzdory snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa zprostředkovat mír mezi Moskvou a Kyjevem. V září Rusko hned několikrát narušilo vzdušný prostor členských států NATO. Minulý týden zase Dánsko zavřelo několik letišť kvůli neznámým dronům a také nahlásilo ruskou vojenskou loď blízko svého pobřeží. I Česká republika je terčem ruských operací – hackerských útoků a kyberšpionáže.

Česko zbrojí

Zástupci armády a představitelé ministerstva obrany dlouhodobě upozorňují, že Česko po dlouhá léta na armádě šetřilo a desítky miliard navíc, které by nyní byly třeba, nejenže v rozpočtu nejsou, ale ani nejsme schopni je rychle a efektivně proinvestovat. Armáda se potýká s nedostatkem moderních zbraní a prázdnými sklady munice i s chátrajícími budovami a další podfinancovanou infrastrukturou. 

Problémem je také nízký počet vojáků – stav, který nelze změnit z roku na rok. V dubnu měla česká armáda 23 700 vojáků z povolání. Jejich počet má vzrůst na 30 tisíc do roku 2030. To znamená, že současná bojeschopná armáda, i s několika tisíci lidmi v záloze, by zaplnila ani ne polovinu Václavského náměstí. 

V roce 2023 prošel zákon o financování obrany České republiky, podle něhož musí být každý rok ve státním rozpočtu na obranu vyčleněny výdaje v minimální výši dvou procent HDP podle staršího závazku států NATO z roku 2014. Ten Česko poprvé v historii splnilo teprve minulý rok. Kromě toho vláda letos v březnu schválila postupné navyšování obranných výdajů minimálně o 0,2 procenta HDP každý rok, a to až ke třem procentům HDP v roce 2030.

Ministerstvo obrany už má za sebou i některé významné armádní nákupy. V polovině září resort podepsal objednávku na pořízení 44 tanků Leopard 2A8 od německého výrobce KNDS za 32,8 miliardy korun. Vláda chce posilovat také protivzdušnou obranu. Na konci července tak například resort podepsal smlouvu na nákup 24 obrněných vozidel MARS se systémem protivzdušné obrany RBS 70 NG. Česko bude brzy mít i baterie nového obranného systému Spyder z Izraele a též tuzemské radarové systémy PLESS s dosahem 700 kilometrů, které ministerstvo pořídí za 2,3 miliardy korun. Do roku 2035 přibudou i dodávky amerických letounů F-35, které ministerstvo koupilo minulý rok od USA za necelých 150 miliard korun. 

Podle ministerstva obrany musí Česko nyní mimo jiné vystavět systém protivzdušné obrany, pořídit drony a vybavit se novými radarovými systémy (například zmíněným systém PLESS, vyvinutým domácí skupinou ERA). Armáda bude muset investovat také do modernizace svého zázemí. Jedním z příkladů je plánovaná rekonstrukce a rozšíření vojenského letiště v Čáslavi, které se musí připravit na příchod amerických F-35. Důvěře veřejnosti ve schopnost státu zajistit obranu ale nepomáhají medializované spory ministryně obrany Jany Černochové (ODS) s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou.   

Pomohou peníze do obrany ekonomice?

Investice do obrany mohou mít své přínosy pro celou ekonomiku. Obranný průmysl v roce 2023 podle analýzy společnosti EY dokázal vygenerovat tržby ve výši tří miliard eur (73,3 miliardy korun), což odpovídá jednomu procentu českého HDP a tvoří tak významnou součást ekonomiky země.

Studie německého institutu IfW (Kiel Institut für Weltwirtschaft) z letošního února předpovídá, že by HDP Evropské unie mohl vzrůst o 0,9–1,5 procenta, pokud státy své obranné výdaje navýší na 3,5 procenta HDP. Rovněž studie Raiffeisenbank z letošního září, která analyzovala efekt postupného navyšování obranných výdajů na 3,5 procenta HDP mezi lety 2026 a 2035, počítá s určitými pozitivními efekty. Vyšší investice do obrany by mohly přinést dodatečné daňové příjmy ve výši 285 miliard korun.

Podle ministerstva obrany by větší investice měly pomáhat domácím firmám. Analýza EY ale upozorňuje, že hodnota kontraktů zajištěná českými firmami odpovídá jen asi 23 procentům z celého koláče vojenských objednávek.   

Veřejnost proti, podnikatelé pro

Ačkoli se bezpečnostní situace v Evropě zásadně zhoršila, Češi většinově navyšování obranných výdajů nepodporují. Podle průzkumu společnosti STEM z letošního června by 34 procent dotazovaných zachovalo výdaje na obranu na současných dvou procentech HDP. Dalších 22 procent respondentů považuje obranné výdaje za přehnané a za současné ekonomické situace by dotázaní investované peníze využili jinak. Ke třem procentům HDP by v obranných výdajích směřovalo 17 procent dotázaných a s navýšením k pěti procentům HDP souhlasilo pouze osm procent respondentů. Analytici STEM postoj české veřejnosti vysvětlují tím, že Češi většinově největší bezpečnostní hrozby vidí jinde – například v terorismu, islámském fundamentalismu a nelegální migraci. 

Na rozdíl od široké veřejnosti se podnikatelé stavějí k navyšování obranných výdajů pozitivněji. Podle průzkumu Komorový barometr, který letos na jaře zveřejnila Hospodářská komora ČR, by z nich zvýšení obranných výdajů podpořilo téměř 43 procent. Největší část respondentů (28,1 procenta) je přesvědčena, že by se do obrany měly investovat prostředky odpovídající třem procentům HDP.

Přemrštěné, nerealistické

Andrej Babiš, šéf hnutí ANO, které vede v předvolebních průzkumech, pětiprocentní cíl z haagského summitu považuje za přemrštěný a nerealistický. Podobně situaci vidí i Babišovi straničtí kolegové – exministryně financí Alena Schillerová a stínový ministr obrany Lubomír Metnar. Ten je sice pro „transparentní a účelné navyšování rozpočtu obrany“, ale konkrétní ideální číslo neuvádí. Nezmiňuje ho ani program strany. 

Šéf SPD Tomio Okamura několikrát označil výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP za dostačující. V svém programu strana odmítá „masivní výdaje na zbrojení a podporu Ukrajiny“. Také Motoristé sobě považují výdaje na obranu ve výši pěti procent HDP za nereálné. 

Hnutí Stačilo! zase zcela odmítá, aby Českou republiku vázaly „kvantitativní cíle“, například v podobě pevných podílů výdajů na HDP v rámci NATO. Předseda hnutí Daniel Sterzik závazek postupně navýšit výdaje na obranu k pěti procentům HDP v minulosti dokonce označil za „zradu“. Jak hnutí Stačilo!, tak i ANO, SPD a Motoristé sobě navíc nákup letounů F-35 kritizují jako zbytečně předražený.

Návrh státního rozpočtu v současné podobě bude sněmovna schvalovat až po volbách. Podle výsledků nejnovějších průzkumů vládní strany pravděpodobně přijdou v dolní komoře o většinu a budou tak těžko prosazovat, aby obranné výdaje zůstaly v navržené výši. Novou sněmovnu čekají náročná vyjednávání, aby se vůbec rozpočet schválil a aby se strany vyhnuly rozpočtovému provizoriu. Například Motoristé už dali najevo, že by raději akceptovali provizorium, než by zvedli ruku pro rozpočet navržený končící Fialovou vládou.