Během necelého roku padla ve Francii už druhá vláda kvůli tomu, že nebyla schopna v roztříštěném parlamentu prosadit nutné rozpočtové škrty. Sílí hrozba, že se veřejné finance vymknou kontrole a země upadne do dluhové krize. Vleklá paralýza vládnutí v druhé největší ekonomice EU ilustruje klesající schopnost západních vlád udržet veřejné finance pod kontrolou a odolávat tlaku sílících populistů.

Poslanci francouzského Národního shromáždění v pondělí podle očekávání vyslovili nedůvěru menšinové vládě premiéra Françoise Bayroua, který se snažil prosadit úspory ve státním rozpočtu na příští rok a udržet tak pod kontrolou rostoucí veřejný dluh. Vládu podpořilo jen 194 zákonodárců, 364 bylo proti. Bayrou tak dnes podá demisi.

Některé parlamentní strany vyzývají k vypsání voleb, prezident Emmanuel Macron se ale rozhodl podniknout další pokus o vládnutí s menšinovým kabinetem. V pondělí oznámil, že „v nejbližších dnech“ jmenuje nového premiéra, což trhy vnímají jako lepší variantu.

„Nikdo dnes nečekal krvavou lázeň na trzích. Je jasné, že nejhorší scénář předčasných voleb nenastal, aspoň pro tuto chvíli,“ citovala agentura Bloomberg hlavního investičního stratéga ING v Bruselu Vincenta Juvynse.

Bayrouovo ztroskotání nicméně nasvědčuje tomu, že jeho nástupce bude jen velmi těžko hledat podporu v roztříštěném parlamentu. Úsporné návrhy narážejí také na odpor veřejnosti, v následujících týdnech se chystají dvě velké stávky.

Marné pokusy francouzských vlád o ozdravení veřejných financí demonstrují slábnoucí schopnost západních vlád prosazovat obezřetnou rozpočtovou politiku v situaci, kdy se potýkají se stále populárnější radikální opozicí. Problémy s ukočírováním dluhu nyní řeší také britská labouristická vláda, kterou tíží skandály a rekordně sílící populistická strana Reform UK. Německý spolkový kabinet se odhodlává k osekání sociálního systému, zatímco se do čela průzkumů dostala krajně pravicová Alternativa pro Německo. České parlamentní volby v říjnu téměř jistě vyhraje hnutí ANO s programem obrovského navýšení rozpočtových výdajů.

Pád Bayrouovy vlády zvyšuje obavy investorů z prohlubování francouzského dluhu na neúnosnou míru. Úroky ze státního dluhu Francie letos podle Evropské komise vzrostou na úroveň 2,5 procenta HDP. Výnosy francouzských státních dluhopisů se pohybují na nejvyšších úrovních za posledních deset let a politická krize dopadá i na akcie francouzských firem, index CAC 40 za poslední rok o několik procent klesl, zatímco jiné evropské indexy šly nahoru.  

Bayrou v pondělí před hlasováním poslance varoval, že Francie se topí v dluzích. „Máte moc svrhnout vládu, ale nemáte moc vymazat realitu,“ prohlásil centristický politik podle agentury Bloomberg. Díky úsporným opatřením, jež jeho vláda navrhovala, měl veřejný schodek v příštím roce klesnout pod pět procent HDP. 

Politická krize ve Francii je důsledkem loňských předčasných voleb, ze kterých nevzešla žádná vládní většina, zato posílila krajní pravice i radikální levice. Šéfové vlád jmenovaní Macronem narážejí v parlamentu na odpor vůči svým finančním plánům. Před Bayrouem skončil v prosinci minulého roku kvůli nedůvěře parlamentu premiér Michel Barnier. 

Kandidáti z vlády

Macron je pod tlakem, aby vybral nového premiéra rychle. Už ve středu by Francii mohla ochromit celostátní stávka svolaná z podnětu spontánních protivládních iniciativ. Tradičně silné francouzské odbory pak chystají další velké protesty proti rozpočtovým úsporám na 18. září.

Podle francouzských médií by Macron mohl do premiérské funkce vybrat některého ze současných ministrů, kteří patří do jeho politického tábora. Jako nadějný kandidát je zmiňován nynější ministr spravedlnosti Gérald Darmanin, ministr obrany Sébastien Lecornu nebo ministryně práce Catherine Vautrinová.

Nový předseda vlády by se měl v parlamentu znovu opírat o podporu centristického bloku a jeho cílem bude pravděpodobně dohoda se socialisty na podpoře rozpočtových škrtů. Nová vláda bude téměř jistě znovu narážet na odpor krajně pravicového Národního shromáždění a radikální levice, jež po loňských volbách posílily.

„Ať už bude výsledek současné politické krize jakýkoli, pravděpodobnost významné reformy veřejných financí zůstane nízká. A to natolik, že samotné finanční trhy se zdají být smířené a mohly by se spokojit se scénářem, ve kterém se rozpočtový deficit dále nezhorší,“ citoval Bloomberg manažera společnosti Edmond de Rothschild Asset Management Michaela Nizarda.