Americký prezident Donald Trump o víkendu bezprecedentním způsobem prokázal odhodlání upevnit moc Spojených států nad západní polokoulí a zajistit jim kontrolu nad rozsáhlými zásobami ropy. Vojenský úder USA ve Venezuele a zajetí tamního vládce Nicoláse Madura jsou projevem nového, drsného prosazování geopolitických zájmů Ameriky, založeného na nepokrytém prosazování síly bez ohledu na mezinárodní právo a míří k rozdělení sfér vlivu mezi hlavními mocnostmi.
Tvrdý styl USA při vymáhání územních požadavků pocítí i Evropa. Kvůli obnoveným americkým nárokům na Grónsko, autonomní území Dánska, které Trump považuje za strategické pro bezpečnost USA, se kontinent ocitá pod tlakem vlastního spojence na odstoupení území. Není navíc jasné, jak se tento krok projeví ve vztahu k Rusku: zda zemi, která už téměř čtyři roky okupuje část Ukrajiny, donutí k uzavření míru možný další pokles cen ropy, nebo spíše dodá legitimizaci snahám ruského prezidenta Vladimira Putina o obnovení impéria, o něž Rusko přišlo po pádu Sovětského svazu v roce 1991.
Trump na tiskové konferenci otevřeně popsal novou zahraniční politiku Spojených států po sobotní noční vojenské akci ve Venezuele, která vyústila v zatčení prezidenta Madura a jeho manželky americkým komandem a jejich přepravu do New Yorku. „Budoucnost bude záviset na schopnosti chránit obchod, území a zdroje, které jsou klíčové pro národní bezpečnost. To jsou železná pravidla, která vždy určovala globální moc, a my se toho budeme dál držet,“ řekl americký prezident. V neděli večer pak na palubě letounu Air Force One pohrozil Venezuele dalším zásahem a varoval před podobným osudem také Kolumbii, Kubu a Mexiko.
Maduro, který je v USA obviněn z řízení obchodů s kokainem, byl mezitím umístěn do věznice v Brooklynu a dnes by měl stanout před soudem. Po jeho svržení Trump prohlásil, že Spojené státy budou řídit vládu nad Venezuelou. Zatím se však zdá, že Washingtonu bude stačit prosazovat svůj vliv prostřednictvím bývalých Madurových spojenců. Bývalá viceprezidentka a úřadující hlava státu Delcy Rodríguezová, která původně ostře odsoudila zatčení venezuelského vůdce, v nedělním prohlášení zaujala vstřícný tón a vyzvala USA ke spolupráci.
Svržením nepohodlného venezuelského autokrata Spojené státy pod Trumpovým vedením vzkázaly zbytku světa, že hodlají tvrdě prosazovat politiku rozdělení vlivu a nárokují si kontrolu nad Latinskou Amerikou, kde se v posledních desetiletích prosazovala Čína a Rusko. Trump se už v minulosti přihlásil k této politice formulované v Monroeově doktríně, pojmenované podle někdejšího prezidenta z první poloviny 19. století, a její vlastní moderní verzi označil za „Donreovu“ doktrínu. Pro Evropu to po nedávném zveřejnění nové Národní bezpečnostní strategie USA znamená další potvrzení, že se poprvé od konce druhé světové války nemůže spoléhat na pomoc tradičního atlantického partnera, který ji může ponechat v ruské sféře vlivu.
Lekce, nebo povzbuzení pro Čínu a Rusko?
Názory expertů na geopolitiku, jak se vojenská akce a zajetí Madura projeví na mezinárodních vztazích a mocenském rozložení sil ve světě, se liší. Část vyzdvihuje úspěšné provedení zásahu, který si podle amerických zdrojů vyžádal asi 40 životů na venezuelské straně, a popisuje Trumpův tah jako lekci Číně a Rusku. Například bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo v rozhovoru pro stanici Fox News poznamenal, že diktátoři závislí na Moskvě nebo Pekingu nyní poznali, že je tyto velmoci neochrání a že USA mají bezkonkurenční vojenskou sílu, kterou jsou odhodlané použít.
Jiní odborníci však mají za to, že zaměření USA na ovládnutí západní hemisféry uvolní Číně a Rusku ruce k expanzi jejich vlivu na té východní, včetně Evropy. „Pro nás je ale podstatné, že s nástupem multipolárního světa skončilo období, kdy jsme měli svou bezpečnost v zásadě garantovanou (právě ochotou USA nás chránit). Silní teď budou činit, co mohou, a slabí budou trpět, co musí,“ uvedl na síti X analytik Jan Kofroň z Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy.
Trump i jeho spolupracovníci jako ministr zahraničí Marco Rubio dali v posledních hodinách opakovaně najevo, že se USA nebudou zdráhat vzít si, co uznají za svůj strategický zájem. Stalo se tak i například formou výmluvného a Trumpovi blízkými hojně sdíleného postu na sociálních účtech Bílého domu, zobrazujícího zkratku FAFO (fool around, find out, tj. ve volném překladu: zahrávej si a uvidíš) s rázně kráčejícím Trumpem na pozadí.
V nedělním rozhovoru pro magazín Atlantic pak Trump vystupňoval dřívější nároky na připojení Grónska, které patří Dánsku, tedy členské zemi NATO. „Grónsko absolutně potřebujeme pro svou obranu,“ uvedl americký prezident a zdůraznil, že ostrov je „obklopený ruskými a čínskými loděmi“. Obavy, že úspěšný zásah ve Venezuele povzbudí Američany ke zvýšení tlaku na postoupení Grónska, posílil také post manželky Trumpova poradce Stephena Millera na síti X, v němž znázornila toto dánské autonomní území v barvách americké vlajky.
Uvedené narážky vyvolaly odmítavou reakci dánské premiérky Mette Frederiksenové, která vyzvala USA, aby „přestaly s hrozbami vůči historicky blízkému spojenci“ ohledně zabrání Grónska. „USA nemají právo anektovat žádný ze tří národů dánského království,“ konstatovala Frederiksenová v prohlášení. Dánskou premiérku následně podpořili také někteří další evropští politici, například finský prezident Alexander Stubb, který má s Trumpem přátelské vztahy.
Návrat do ropného eldoráda
Ačkoli Trump zdůvodnil zásah proti Madurovi hlavně jeho zapojením do obchodu s drogami, je nepochybné, že Američané chtějí ovládnout Venezuelu kvůli jejím zásobám ropy, které jsou označovány za největší na světě. Komentátor Bloombergu pro energetiku Javier Blas připomněl, že se USA spolu s Kanadou, Venezuelou a zbytkem Latinské Ameriky podílejí na světové produkci ropy téměř 40 procenty. Současný podíl samotné Venezuely je sice pouze asi jedno procento, na jejím území se však podle odborníků nachází asi 17 procent světových zásob neboli více než 300 miliard barelů strategické suroviny, což je více než v Saúdské Arábii.
Získáním kontroly nad tímto ropným bohatstvím by Spojené státy posílily v energetické bezpečnosti vůči spojencům i soupeřům v čele s Čínou a zajistily si prostředek pro udržení nízkých cen pohonných hmot, a tím pádem i nižší domácí inflace, která sužuje americké domácnosti a ohrožuje úspěch Trumpových republikánů v letošních podzimních volbách do Kongresu.
Američané cílili na venezuelskou ropu už v předchozích letech, kdy nasadili proti tomuto klíčovému zdroji financí Madurova režimu obchodní sankce. V uplynulých měsících a týdnech pak jednotky USA zničily několik lodí, které podle Washingtonu převážely z Venezuely drogy a zabavily několik tankerů s venezuelskou ropou.
Po Madurově zadržení Trump prohlásil, že Washington vyšle do Venezuely ropné společnosti, aby obnovily zchátralou infrastrukturu na těžbu a zpracování suroviny. „Naše velmi velké americké ropné společnosti, největší na světě, vstoupí do země, utratí miliardy dolarů, opraví těžce poškozenou infrastrukturu (…) a začnou pro zemi vydělávat peníze,“ řekl šéf Bílého domu na tiskové konferenci.
Během minulého století sehrály americké ropné společnosti zásadní roli při budování venezuelského ropného průmyslu a pomohly z latinskoamerické země vybudovat předního dodavatele pro trh v USA. Madurův předchůdce Hugo Chávez v roce 2007 velké americké ropné projekty vyvlastnil, koncerny jako Exxon Mobil nebo ConocoPhillips se ze země stáhly. Jedinou americkou společností, která ve Venezuele zůstala, je Chevron, který provozuje čtyři společné podniky se státní společností Petróleos de Venezuela a podle Bloombergu se podílí zhruba na čtvrtině venezuelské produkce, jež z většiny dosud mířila do Číny.
Trhy na vojenský úder USA a sesazení venezuelského diktátora zareagovaly víceméně pozitivně. Posílily drahé kovy i dolar, stranou nezůstala ani rizikovější aktiva jako akcie velkých technologických firem. Cena zlata stoupla o více než dvě procenta, zatímco stříbro vyskočilo o více než čtyři procenta a dolar posílil vůči všem hlavním konkurenčním měnám. Futures kontrakty na technologické burze Nasdaq 100 vzrostly o 0,7 procenta a futures na S&P 500 o 0,3 procenta. Stoupla i cena amerických státních dluhopisů.
Podle Bloombergu v New Yorku před otevřením trhů poskočily nahoru také akcie velkých amerických ropných společností – Chevron až o 10 procent, ConocoPhillips o 8,7 procenta a Exxon Mobil o 3,4 procenta.