USA usilují o změnu světového „obchodního řádu“, aby přitáhly zpět výrobu
Záměrem současné americké administrativy je změnit dosavadní fungování světového obchodu tak, aby lépe podporovalo výrobu ve Spojených státech. Ambice obnovit postavení Ameriky coby silné výrobní mocnosti je pro současnou administrativu klíčová, a proto nejspíš převýší ochotu dohodnout se s jednotlivými zeměmi na vzájemném snižování obchodních bariér. To jsou pro světový byznys hlavní sdělení z pátečních mediálních vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia i ministra financí Scotta Bessenta.
„Spojené státy jsou největší spotřebitelský trh na světě, a přitom ta jediná věc, co vyvážíme, jsou služby. A to musíme zastavit,“ citovala Rubia televize Fox News, jedno z vybraných médií, kterým současná americká administrativa poskytuje exkluzivní informace. „Musíme se vrátit do doby, kde budeme zemí, která bude zase věci vyrábět. A abychom toho dosáhli, musíme přenastavit světový obchodní řád,“ dodal Rubio.
V okázalém vystoupení minulou středu oznámil prezident Donald Trump sérii obchodních bariér, které jsou namířeny proti celému světu a podle ekonomů znamenají největší celní zatížení dovozů do USA za více než 100 let. Clo ve výši nejméně 10 procent, které se vztahuje na veškerý dovoz do země, je v platnosti od soboty. Trump středu označil za „den osvobození“. Americké akciové trhy ale zažily sérii propadů, protože investoři a ekonomové očekávají, že se dovozní přirážky promítnou do konečných cen, rozdmýchají inflaci a podlomí ekonomický růst.
Scott Bessent v rozhovoru pro NBC uvedl, že cla nejsou záležitostí „dnů či týdnů“. Ostatní země byly podle něj „zloduchové“ mnoho let, a nemohou tak očekávat, že Spojené státy budou s dohodou o snižování celních bariér spěchat. „Uvidíme, co země nabídnou a zda se tomu dá věřit.“
Trump v komentářích citovaných agenturou Bloomberg v neděli uvedl, že se nebude ochoten na nižších clech dohodnout, dokud země neodstraní svůj přebytek v obchodní bilanci zboží. A toho nebude možné dosáhnout rychle.
Izrael odstranil své zbývající dovozní přirážky na americké zboží minulé úterý. Přesto na jeho zboží Trump uvalil 17procentní clo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je dnes na návštěvě v Bílém domě, aby o clech vyjednával. Indie, na jejíž dovozy Trump uvalil 26procentní clo, pravděpodobně nebude zavádět odvetná opatření a Vietnam, jehož zboží bylo zatíženo 46procentním clem, projevil ochotu snížit svá cla na americké dovozy na nulu, aby odvrátil nebo zmírnil reciproční cla.
Bessent se pro NBC vyjádřil také k výprodejům na akciových trzích od středečního Trumpova oznámení cel. Propad měl podle bývalého ministra financí Larryho Summerse být čtvrtý nejhorší dvoudenní pokles od druhé světové války. Podle Bessenta jde však jen o „krátkodobou“ reakci, která jej neznepokojuje. Důvody pro obavy z recese nevidí. „Trhy Donalda Trumpa permanentně podceňují,“ uvedl.
Spojené státy se mají opět stát montovnou
Trump argumentuje, že cla zatraktivní místní výrobu, kterou v porovnání s dovozy učiní levnější. To má podle něj vést k návratu výroby do Spojených států. NBC ale uvádí, že by trvalo mnoho let, než by se ve Spojených státech opět vybudovaly potřebné kapacity nutné k masivnější výrobě. Zaměstnanost ve výrobním sektoru tam klesá již od 70. let minulého století a stejně tak se dramaticky snížila i infrastruktura s výrobou spojená. Nejistota spojená s Trumpovou obchodní a ekonomickou politikou navíc vede firmy k opatrnosti při zásadních investičních rozhodnutích. Nemohou si totiž být jisté, zda se politická rozhodnutí opět nezmění.
Americké společnosti spíše zvýší ceny a najdou si dodavatele v zemích méně zatížených cly, kde je výroba stále levnější, než aby začaly najímat a školit zaměstnance, píše NBC na svém webu.
V příkrém kontrastu s celní politikou Donalda Trumpa pak vyzněly komentáře prezidentova spolupracovníka Elona Muska. Ten v sobotu uvedl, že doufá, že mezi Spojenými státy a Evropou v budoucnu nastane „situace nulových cel“, a kontinenty by podle něj měly utvořit zónu volného obchodu. Miliardář Musk je také majitelem startupu Tesla. Prodeje jeho elektrických aut v Evropě strmě klesají.
Trump vysvětloval svá cla uvalená na celý svět, včetně neobývaných teritorií, jako takzvaná reciproční cla, která měla dorovnávat rozdíly mezi bariérami, jež obchodu staví ostatní země. Mezi bariéry přitom jeho tým údajně započítal i necelní opatření jako nepřímé daně, regulace a měnová opatření.
Trumpem představené úrovně obchodních bariér, které mají americkým dovozům klást partneři Spojených států, překvapily ekonomy i samotné země. Neodpovídají totiž skutečnému stavu a byly založeny na sporném výpočtu. Podle dat Světové obchodní organizace (WTO), jak je zveřejnila NBC, jsou cla, jimiž země zatěžují importy z USA, o mnoho nižší, než vypočítala a snažila se dorovnat Trumpova administrativa sadou „recipročních cel“. Například obchodně vážený průměr cel, která na americké zboží vztahuje Evropská unie, je podle WTO 2,7 procent. Trump přitom na evropské dovozy ve středu uvalil 20procentní clo.