Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí ropných zásob Venezuely vyústila po víkendové vojenské akci v první obchodní dohodu. Americký prezident v úterý oznámil, že latinskoamerická země dodá Spojeným státům surovinu, jejíž tržní hodnota podle agentury Bloomberg dosáhne až 2,8 miliardy dolarů (58 miliard korun). 

Dohoda je políčkem pro Čínu, která coby partner režimu svrženého vůdce Nicoláse Madura byla dosud hlavním odběratelem tamní ropy. Madura Američané zajali a soudí ho kvůli obvinění z řízení drogových obchodů. Washington zároveň dává najevo, že po získání kontroly nad Venezuelou bude uplatňovat svoji mocenskou převahu i v dalších částech Latinské Ameriky. Také usiluje o ovládnutí Grónska kvůli jeho strategické poloze v severním Atlantiku. 

„S potěšením oznamuji, že prozatímní orgány ve Venezuele předají Spojeným státům americkým 30 až 50 milionů barelů vysoce kvalitní, sankcionované ropy,“ napsal Trump na sociální síti Truth Social. Dodal, že ropa bude prodána za tržní cenu a že dohlédne na použití získaných peněz ve prospěch Venezuelanů.

Oznámená dohoda nasvědčuje tomu, že se venezuelská vláda po Madurově zajetí podvoluje Trumpovu nátlaku a nejspíš i zpřístupní bohaté ropné zdroje americkým těžařům. Američanům by se tím otevřela cesta ke kontrole 17 procent ropných zásob na světě, které režim v Caracasu nedokázal využít kvůli zaostalé infrastruktuře.  

Díky dohodě pak Venezuela bude moci zpeněžit miliony barelů ropy v tankerech a zásobnících zadržovaných od prosince námořní blokádou USA. Objemy ropy, které podle Trumpa Spojené státy získají, odpovídají podle Bloombergu zhruba 30 až 50 dnům venezuelské produkce z období před blokádou.

Místo Číny výhradně Američané

Podle televizní stanice ABC Trumpova administrativa oznámila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její vláda musí v produkci ropy spolupracovat výhradně se Spojenými státy a upřednostňovat USA při prodeji kvalitní těžké ropy, pro jejíž zpracování jsou uzpůsobené americké rafinerie. Bílý dům také požaduje, aby Venezuela omezila ekonomické vazby na Čínu, Rusko, Írán a Kubu, uvedla ABC s odvoláním na nejmenované zdroje. 

Mocenský výpad USA do Venezuely zasáhne hlavně Čínu, jejíž miliardový trh je odkázán na dodávky ropy ze zahraničí. Podle analytika Christophera Beddora ze společnosti Gavekal Dragonomics se čínská vláda připravuje na variantu, že se bude muset bez ropy z Venezuely obejít. „Agresivní obnovení Monroeovy doktríny ze strany Trumpovy administrativy bude mít pro Čínu dalekosáhlé důsledky. Pravděpodobně to donutí Čínu přehodnotit její závislost na dovozu přírodních zdrojů z mnoha dalších latinskoamerických zemí,“ uvedl Beddor pro Bloomberg.

Sjednaný prodej je signálem, že vývozy do Spojených států porostou, a surovina tím pádem může zlevňovat. Cena americké lehké ropy (WTI), která je směrodatná pro trh v USA, po oznámení dohody klesla o více než dvě procenta k úrovni 56 dolarů za barel.

Chevron už rozšířil flotilu

Trump uvedl, že nákup venezuelské ropy dostal na starost ministr energetiky Chris Wright. Surovinu podle prezidenta přepraví nákladní lodě přímo do amerických doků. Podle agentury Reuters se však pravděpodobně budou muset přerozdělovat náklady původně určené pro Čínu. „Trump chce, aby se to stalo brzy, aby mohl říct, že je to velké vítězství,“ citoval Reuters zdroj z ropného průmyslu. 

Americké ropné společnosti se však zatím zdráhají zavázat k miliardovým investicím, které si podle odborníků vyžaduje zchátralá venezuelská infrastruktura.

Dodávky venezuelské ropy do USA dosud plně zajišťoval Chevron, jediná americká ropná firma, která působila ve Venezuele za Madurova režimu. Spolupracovala s tamní státní korporací Petróleos de Venezuela (PDVSA) a vyvážela surovinu i během blokády. Nyní Chevron do USA podle Reuters vyváží 100 tisíc až 150 tisíc barelů venezuelské ropy denně. Podle Bloombergu si Chevron nedávno pronajal malou flotilu až 11 lodí, aby mohl zvýšit export z venezuelských přístavů José a Bajo Grande.  

Příští stanice: Grónsko  

Ovládnutí ropného průmyslu Venezuely však Trumpově administrativě nestačí. Web Politico například analyzoval, jak by mohl Washington převzít vládu nad Grónskem pomocí „čtyř snadných kroků“. Prvním z nich je něco, co americký prezident již v podstatě začal dělat: vlivovou kampaní půjde o to, přesvědčit obyvatele Grónska, aby odhlasovali nezávislost na Dánském království, což by otevřelo cestu k užšímu partnerství se Spojenými státy. Podle Politica se jedná o podobnou taktiku, jakou používá ruský prezident Vladimir Putin v Rumunsku, Moldavsku a na Ukrajině. 

Nezávislost na Dánsku by otevřela prostor k dalšímu kroku – dostat ostrov pod vliv USA, ať už formou přidruženého teritoria, či přímo jako jeden ze států USA. Třetím krokem by bylo přesvědčit Evropu, aby přechod Grónska pod americkou kontrolu akceptovala. Podle některých evropských diplomatů, jež Politico cituje, by Bílý dům mohl přijít s návrhem „bezpečnost za bezpečnost“, v jehož rámci by Spojené státy výměnou za kontrolu nad Grónskem nabídly pevnější záruky pro Ukrajinu.

Čtvrtým, podle mnohých nejméně pravděpodobným krokem by byla přímá vojenská invaze na grónské území. Ta by sice pro Spojené státy nebyla nijak obtížná („stačilo by jim pět helikoptér“, řekl Politicu nejmenovaný dánský diplomat), ale vedla by téměř jistě k okamžitému rozpadu Severoatlantické aliance (NATO) a ke ztrátě podpory tradičních spojenců, což je i pro Trumpův Bílý dům zřejmě příliš vysoká cena.

Svědčí o tom i vyjádření amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který podle listu The Wall Street Journal invazi vyloučil a americkým zákonodárcům v pondělí řekl, že Trumpovým cílem je Grónsko od Dánska odkoupit.