Jen necelé dva týdny zbývají na to, aby se Spojené státy dohodly s řadou zemí na podmínkách obchodu a vyhnuly se další eskalaci celní války. Washington už dotáhl ujednání s Čínou a nyní se chce soustředit na dokončení rozhovorů s deseti hlavními obchodními partnery včetně Evropské unie.

USA před dvěma dny podepsaly obchodní dohodu s Čínou, která urovnává předešlé spory, oznámil americký ministr obchodu Howard Lutnick v úterním rozhovoru pro Bloomberg TV. Zdůraznil, že Peking uvolní produkci vzácných zemin, bez nichž se neobejde řada výrobců od letectví po elektroniku. Američané na oplátku odblokují vývoz etanu pro výrobu plastů, leteckých motorů nebo softwaru pro čipy. Informaci následně potvrdilo čínské ministerstvo obchodu, jež bude i nadále schvalovat vývozní povolení pro citlivé položky.

Dohoda USA s Čínou prozatím odvrací těžký obchodní konflikt mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami, který hrozil po dubnovém vystupňování cel do absurdních výšek. Obě strany se sice v květnu dohodly na radikálním snížení tarifů, brzy se ale začaly obviňovat z porušování sjednaných podmínek a navzájem si zablokovaly dodávky vysoce žádaných materiálů a produktů. 

Zpráva o dohodě s Čínou vedla k mírnému růstu akciových trhů, jimž pomáhá také sílící očekávání, že americký Fed v červenci sníží úrokové sazby. Evropský index Stoxx Europe 600 ráno vzrostl o 0,9 procenta a futures amerického indexu S&P 500 přidaly 0,3 procenta.

Prezident Donald Trump se podle Lutnicka nyní chystá na finální jednání s deseti hlavními obchodními partnery USA, protože 9. července vyprší přechodná lhůta na uvalení vysokých cel, která šéf Bílého domu vyhlásil v dubnu. Ministr neupřesnil, o které země se jedná, s největší pravděpodobností však mezi ně patří i Evropská unie. Pokud nebudou dohody včas dojednané, Trump chce poslat dotyčným obchodním partnerům „dopisy“ s diktátem podmínek. Prezident už ale také připustil, že se přechodná lhůta může prodloužit.

Macron: Nebuďme slabí

Podle Lutnicka budou země 9. července podle stavu jednání s USA rozděleny do příslušných skupin. „Ti, kdo mají dohody, budou mít dohody, a všichni ostatní, kteří s námi jednají, od nás dostanou odpověď a pak půjdou do tohoto balíčku,“ řekl Lutnick. 

Zatím není jasné, jak podrobné tyto obchodní dohody budou. Velké obchodní smlouvy se obvykle vyjednávají až roky. Dohoda uzavřená v květnu mezi USA a Británií nechala množství hlavních bodů otevřených. Z Lutnickových slov podle Bloombergu vyplývá, že ani uzavřená dohoda s Čínou není kompletní, protože neobsahuje citlivá témata jako zamezení obchodu se smrtící drogou fentanyl nebo přístup amerických vývozců na čínské trhy.

O variantě stručné dohody se mluví rovněž v případě EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během čtvrtečního summitu unijních lídrů v Bruselu oznámila, že EU obdržela od Washingtonu nový návrh. „Jsme připraveni k dohodě. Zároveň se připravujeme na možnost, že uspokojivé dohody dosaženo nebude,“ řekla šéfka komise novinářům. „Stručně řečeno, všechny možnosti zůstávají na stole,“ dodala. Podrobnosti návrhu nepřiblížila, ale podle vyjádření nejmenovaného diplomata pro Reuters jde o základní „dvoustránkovou“ dohodu, která neřeší konkrétní průmyslová odvětví.  

Za uzavření „rychlé a jednoduché“ dohody s USA se na summitu přimlouval německý kancléř Friedrich Merz, jenž nedávno kritizoval vyjednavače z komise za příliš komplikovaný způsob jednání. Francouzský prezident Emmanuel Macron se nechal slyšet, že si také přeje rychlou a pragmatickou obchodní dohodu, ale že jeho země nepřijme podmínky, které nebudou vyvážené. Zdůraznil, že je třeba použít všechny nástroje. Evropa podle něj musí reagovat odpovídajícím způsobem, i když Američané ponechají v platnosti jen základní celní sazbu ve výši deseti procent. „Naše dobrá vůle by neměla být považována za slabost,“ uvedl Macron.

Obavy z dalších cel

Trump na Evropskou unii v dubnu uvalil 50procentní clo na dovoz oceli a hliníku a sazbu ve výši 25 procent na automobily a automobilové díly. Na většinu ostatního zboží z Unie se vztahuje desetiprocentní clo, které chtěl americký prezident zvednout na 50 procent, ale nechal se šéfkou komise přemluvit k odkladu do 9. července.

Jako odvetné opatření Evropská unie schválila, ale zatím nezavedla cla na americké zboží v hodnotě 21 miliard eur (520 miliard korun). Další balíček cel na dovoz z USA v hodnotě až 95 miliard eur projednává. Brusel zvažuje také zavedení daně z digitální reklamy, která by zasáhla americké technologické giganty, jako jsou Google, Meta, Apple nebo Microsoft. Podle informací listu The Wall Street Journal z minulého týdne by mohli Američané s Unií toto téma urovnat v rámci zvláštní dohody, jež by nastartovala dialog o uplatňování evropského zákona o digitálních trzích, který americkým firmám vadí.

Souběžně lidé z Trumpovy administrativy jednají rovněž s Indií, Japonskem a dalšími zeměmi a také u nich narážejí na překážky. Vlády těchto států se podpisu dohod brání, protože nevědí, jestli USA později neuvalí speciální odvětvová cla.

Ta připravuje americké ministerstvo obchodu, a to na základě probíhajícího šetření v odvětvích, která USA považují za životně důležitá pro národní bezpečnost, včetně polovodičů, léčiv a kritických nerostných surovin. Jeho výsledky má úřad oznámit během několika týdnů. Podle Bloombergu se očekává, že analýza vyústí v uvalení cel na dovoz těchto produktů podle zákona o rozšíření obchodu. Pro mnohé země mohou být cla pro jednotlivá odvětví škodlivější než plošnější tarify.

Vzpírá se Japonsko nebo Indie

Varovným příkladem je zmíněná dohoda s Velkou Británií, jež ponechala klíčové podrobnosti o dvoustranném obchodu s ocelí na další jednání. Mezitím však zůstávají v platnosti Trumpova cla na britskou ocel na úrovni 25 procent, ačkoli cílem Londýna bylo stlačit je na nulu.

„Není jasné, jak by se všechna tato cla vzájemně ovlivňovala, což vyvolává velké obavy i u našich partnerů,“ uvedla pro Bloomberg bývalá vysoká obchodní vyjednavačka USA Wendy Cutlerová, která je nyní viceprezidentkou Asia Society Policy Institute.

Například Japonsko usiluje o to, aby vyřešilo všechna americká cla, jež připadají v úvahu, najednou. Jednání se ovšem zkomplikovala kvůli 25procentním americkým přirážkám na automobily a automobilové díly, které jsou v japonském vývozu do USA zásadní.

Na mrtvém bodě jsou nyní také rozhovory s Indií, jež trvá na tom, že chce podepsat dohodu o odvětvových i plošných clech najednou. Indická vláda na Washingtonu požaduje rovněž závazek, aby dohoda o odvětvových clech odpovídala nejlepší dohodě, již USA nabídnou kterékoli jiné zemi.