Spojené státy vyrukovaly na Evropskou unii s neobvyklou obchodní nabídkou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je ochotná snížit cla na ocel a hliník, dovážených z EU, pokud Brusel zmírní regulaci digitálních platforem jako Google nebo Meta. Evropská komise však na takovou dohodu nechce přistoupit.

USA v současnosti vybírají na dováženou ocel a hliník přirážku 50 procent. Americký ministr obchodu Howard Lutnick v pondělním rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že Spojené státy poskytnou EU „skvělou dohodu o oceli a hliníku“ výměnou za změkčení unijních pravidel pro americké technologické firmy.

Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Teresa Riberová ale zmírnění regulace vyloučila. „Evropská digitální pravidla nejsou předmětem jednání,“ sdělila v prohlášení Riberová, která je zároveň viceprezidentkou komise.

Přímá vazba mezi americkými cly na kovy a předpisy pro digitální technologie staví Evropskou unii do nepříjemné situace. Kvůli požadovaným výjimkám pro evropské průmyslové vývozce by měla obětovat prosazování přísných omezení pro provozovatele digitálních služeb, jimiž se snaží udržet konkurenci na trhu a ochránit spotřebitele. Zmírnění unijních předpisů pro americké technologické firmy dlouhodobě vyžaduje prezident Trump, který k tomu jako páku používá cla.

Brusel navzdory Trumpovu tlaku a výhrůžkám pokračuje v tvrdém přístupu k Big Tech firmám. V dubnu komise udělila společnosti Apple pokutu 500 milionů eur (12 miliard korun) a firmě Meta Platforms, provozovateli sociálních sítí Facebook a Instagram, nařídila zaplatit 200 milionů eur. Komise argumentuje, že obě firmy porušily unijní pravidla pro digitální trhy. Apple podle Bruselu nedával možnost bezplatně informovat zákazníky o alternativních nabídkách mimo její platformu App Store pro nákup aplikací. Metu pak komise postihla kvůli zavedení modelu, u něhož měli uživatelé sítí Facebook a Instagram v EU na výběr mezi souhlasem s kombinací osobních údajů pro personalizovanou reklamu a placením měsíčního předplatného za službu bez reklam.

V září komise potrestala společnost Google pokutou 2,95 miliardy eur za porušení antimonopolních pravidel. Podle závěrů šetření provozovatel oblíbeného internetového vyhledávače upřednostňoval své vlastní služby u technologií zobrazování online reklamy na úkor konkurence a online vydavatelů. Tento měsíc pak Brusel zahájil šetření Googlu kvůli „degradaci“ obsahu médií při výsledcích vyhledávání. 

Šéfové amerických technologických firem ale mají s Trumpem přátelské vztahy, aby si udrželi podporu jeho administrativy. Už lednová prezidentská inaugurace vypadala jako přehlídka lídrů technologického odvětví, kteří se pak často objevovali na společenských akcích v Bílém domě. Šéf Applu Tim Cook v srpnu Trumpovi daroval skleněnou plaketu s podstavcem ze 24karátového zlata.

Brusel vzdává ambice

Podle zpravodajského webu Politico se už ale Brusel pozvolna vzdává aspirací hrát vůdčí roli v regulaci velkých technologických firem. Ambicí však bylo nastavovat pravidla pro zbytek světa a krotit platformy, jež v mnoha digitálních oblastech získaly prakticky monopolní postavení. Podle Politica ustoupila minulý týden Evropská komise od svých pravidel pro ochranu osobních údajů a soukromí a pozastavila regulaci umělé inteligence. Bylo to údajně kvůli zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu vůči USA a Číně.

Brusel přitom v minulosti dokázal určovat v technologiích standardy, které přejímal zbytek světa. V roce 2016 EU přijala obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), jež se podle Politica stalo základem úpravy ve více než 100 zemích, a fakticky přinutila k dodržování těchto pravidel i společnosti jako Microsoft, Google a Meta. 

Po GDPR přijala Evropa další zákony, jejichž cílem bylo omezit velké technologické společnosti. Akt o digitálních službách (DSA) měl vyvíjet na digitální platformy tlak, aby kontrolovaly nelegální obsah. Akt o digitálních trzích (DMA) zase bránil upřednostňování vlastních služeb. Nejnovějším pokusem Bruselu o průkopnickou legislativu byl Akt o umělé inteligenci. Vzápětí po jeho přijetí se však do úřadu amerického prezidenta vrátil Trump, který zrušil omezující pravidla pro AI zavedená jeho předchůdcem Joem Bidenem a začal na EU tvrdě naléhat, aby zmírnila regulaci. 

Velký odklon od dosavadní linie Bruselu nastal minulou středu, kdy byl navržen „digitální omnibus“, stěžejní část programu předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové ke snížení byrokracie a zvýšení konkurenceschopnosti Evropy.

Právě digitální omnibus byl jedním z hlavních bodů pondělního jednání ministra Lutnicka a amerického obchodního zmocněnce Jamiesona Greera s místopředsedkyní Evropské komise pro technologickou suverenitu Hennou Virkkunenovou. Podle Bloombergu se Američané snažili Virkkunenovou přesvědčit, aby EU uhladila nedokončená právní řízení s americkými technologickými giganty. Šlo o první návštěvu těchto dvou zástupců vlády USA po dosažení červencové obchodní dohody, jež stanovila dovozní clo na evropské výrobky 15 procent, zatímco EU se zavázala zrušit cla na americké průmyslové výrobky a na část zemědělských a potravinářských produktů. 

Americká cla na kovy však na rozdíl od recipročních tarifů zůstala v původní výši. Evropské výrobce trápí, že se vztahují na rozsáhlé množství produktů – celní sazebník USA v současnosti postihuje více než 400 položek.