USA chystají zvláštní cla na mobily a elektroniku. Jejich výše zůstává nejasná
Je to další série prohlášení z Bílého domu, která vnášejí zmatek do chápání trhů, jaká cla administrativa prezidenta Donalda Trumpa uplatní. Zatímco v pátek to vypadalo, že dovozy spotřební elektroniky do USA, včetně iPhonů, se odvetným clům vyhnou, časem může být vše jinak. Trump o víkendu oznámil, že cla na telefony, počítače a čipy nakonec uplatní. A předchozí informaci o výjimce bagatelizoval s tím, že jde jen o dočasný mezikrok.
V pátek uvedl americký celní úřad, že zmíněná elektronika bude vyjmuta z desetiprocentních recipročních cel, uvalených na většinu zemí, a také z cel ve výši více než dvojnásobku hodnoty zboží, uplatňovaných na dovozy z Číny. Ta patří mezi největší dodavatele chytrých telefonů a laptopů do Spojených států a například společnost Apple zde vyrábí 90 procent svých iPhonů. Analytici oznámení vykládali jako reakci na obavy ze strany Applu a dalších amerických technologických firem, že ceny budou v důsledku cel dramaticky růst.
Páteční informaci o osvobození elektroniky od cel ale Trump v neděli vysvětlil jako dočasné opatření, které je součástí plánu uplatnit na tento druh zboží jiný, zvláštní poplatek.
„NIKOMU se nepodaří vyklouznout“ ze zátahu na „neférové“ obchodní vztahy, napsal prezident v neděli na své sociální síti. Osvobozené produkty se „jen přesouvají do jiného tarifního šuplíku“ a jsou součástí dvacetiprocentního „fentanylového celního tarifu“. Trump později také dodal, že se jeho administrativa „podívá na čipy a CELÝ DODAVATELSKÝ ŘETĚZ PRO ELEKTRONIKU“.
Podle agentury Bloomberg pak Trump na palubě vládního speciálu řekl, že rozhodnutí ohledně cel na elektroniku „přijdou brzy“. To by mohlo znamenat, že budou oznámena už tento týden. Prezident dal ale také najevo, že s dotčenými firmami bude o rozsahu zmíněného sektorového cla ještě jednat. Podle Bloombergu řekl, že je třeba „prokázat určitou flexibilitu“.
I přes přetrvávající nejasnosti si Trumpovy poznámky investoři vykládají tak, že elektroniku, včetně produktů Apple, bude možné ještě nějaký čas dovážet bez nadměrných cel. A pokud Trump spustí specifické odvětvové tarify, budou určitě nižší než drakonická cla na ostatní dovozy z Číny. Rovněž to naznačuje, že Trump naslouchá i hlasům velkých firem a lobbistům, kteří budou chtít prosazovat výjimky.
Akcie Applu, obchodované na amerických burzách, patřily minulý týden k těm, které byly oznámenými celními bariérami zasaženy nejvíce. Propadly se o více než 7 procent na roční minimum. V pátek po uzavření trhu rostly.
Úlevu vyjádřila v neděli i čínská strana. Tamní ministerstvo obchodu uvedlo, že je to „malý krok ze strany USA k nápravě nesprávného jednání ohledně jednostranných recipročních cel“. Čína cla kritizuje a označuje je za porušení mezinárodních obchodních dohod. Ministerstvo americkou administrativu vyzvalo, aby se obě strany vrátily k „rovnému dialogu založenému na vzájemném respektu“.
Informaci o dočasné výjimce pro elektroniku potvrdil i Trumpův ministr obchodu Howard Lutnick. I podle něj bude elektronika později zatížena jinými poplatky, byť nižšími, než je 125procentní sazba oznámená na ostatní dovozy z Číny.
Elektronika a polovodiče „budou mít speciální typ cla, aby se zajistilo, že se (výroba) těchto produktů vrátí na domácí trh,“ řekl Lutnick v televizi ABC. „Nemůžeme se spoléhat na Čínu v základních věcech, které potřebujeme.“ Lutnick také řekl, že zmíněná sektorová cla budou vyhlášena pravděpodobně za měsíc nebo dva.
Diplomatické snahy Evropy
Tento týden bude svoji odezvu na americká cla ladit i Evropská unie. Ta na 90 dní pozastavila celní odvetu proti nedávno vyhlášeným clům na evropskou ocel a hliník. V hře je vyjednání nové obchodní dohody s Američany, nebo hledání unijní shody na dalších protiopatřeních.
Ve středu letí na schůzky s Američany do Washingtonu italská premiérka Giorgia Meloniová, která dlouhodobě prosazuje myšlenku snížení cel a vytvoření zóny volného obchodu. Ve čtvrtek má Meloniovou přijmout Trump a poté i viceprezident J. D. Vance. Snahy premiérky ale kritizuje například francouzský ministr průmyslu Marc Ferracci, který tvrdí, že její cesta může podkopat jednotu evropské fronty proti americkým clům.
Německý deník Bild k tomu poznamenává, že premiérka a šéfka pravicově populistické strany „Fratelli d’Italia“ dobře vychází jak s Trumpem, tak s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Musí ale Trumpovi představit dostatečně atraktivní nabídku, aby byla dohoda s Američany možná.
Podle Bildu už se Brusel tajně dotazoval členských zemí, zda by byly ochotny nakupovat více americké ropy, plynu a zbraní. Program přezbrojení EU ale zatím předpokládá přednostní nákupy od evropského zbrojního průmyslu.
Podle Bildu i italského listu Corriere della Sera chce Meloniová nastolit také otázku přístupu k Číně. Na rozdíl od španělského premiéra Pedra Sáncheze se chce italská premiérka vyhnout tomu, aby EU ve sporu o cla uzavřela pakt s Čínou. Meloniová podle italského listu bude odjíždět za Trumpem s tezí, že „si Evropa musí dát pozor, aby nebyla rozdrcena smrtícím čínským objetím, a USA musí zase být opatrné, aby nevydaly Číňanům svého hlavního spojence.“
Diplomaté v EU doufají, že i Trump by mohl mít po turbulencích na finančních trzích minulý týden zájem o rychlé a uspokojivé vyřešení obchodních vztahů s Evropou.
Do debaty se také vložil Friedrich Merz, budoucí německý kancléř. Ten ve svém prvním velkém rozhovoru po vzniku vládní koalice pro deník Handelsblatt varoval, že by Trumpova celní válka mohla vyvolat finanční krizi, a vyjádřil odhodlání s americkým prezidentem jednat. Také uznal, že Evropané byli z hlediska Američanů „příliš dlouho černými pasažéry“.