Spojené státy udělaly další krok k velké renesanci jaderné energetiky. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se v úterý zavázala, že bude investovat nejméně 80 miliard dolarů (1,67 miliardy korun) do nákupu reaktorů od společnosti Westinghouse. Atomové zdroje se tak stávají dalším strategickým odvětvím, jež budou USA podporovat vysokými vládními investicemi. 

Podle dohody, kterou uzavřelo ministerstvo obchodu s kanadskými vlastníky Westinghousu, těžařem Cameco a investiční skupinou Brookfield Asset Management, zajistí americká vláda financování projektu a potřebná povolení. Na oplátku bude mít nárok na 20 procent budoucích zisků poté, co Westinghouse vyplatí svým akcionářům z projektu 17,5 miliardy dolarů. Americká vláda také bude moci získat ve výrobci reaktorů majetkový podíl, uvedla firma Cameco v úterní tiskové zprávě.

Velkou část americké investice přitom zajistí Japonsko. Během úterní Trumpovy návštěvy v Tokiu oba státy uzavřely dohodu, podle níž bude Japonsko investovat až 332 miliard dolarů do energetické infrastruktury v USA, včetně tlakovodních reaktorů Westinghouse AP1000 a malých modulárních reaktorů.

Ambiciózní závazek na podporu jádra vychází z plánu Trumpovy administrativy na zvýšení výroby energie z různých zdrojů včetně těch tradičních, jako jsou ropa, plyn, uhlí i atom. Poptávku po elektřině zvyšuje rozmach umělé inteligence, která běží v energeticky náročných datových centrech.

Ve hře je IPO

Smluvní strany se odvolávají na Trumpovo nařízení z 23. května, v němž prezident přikázal omezit regulaci a urychlit vydávání nových licencí pro reaktory, aby se zpravidla několikaletý proces zkrátil na rok a půl. Podle nařízení má do roku 2030 ve Spojených státech vyrůst deset nových velkých reaktorů.

Podle agentury Bloomberg by dohoda měla zmírnit obavy z nedostatku financí, které dosud investory odrazovaly od nových jaderných projektů. Se zdokonalováním technologií a bezpečnosti se budování atomových reaktorů prodražuje, a mnoho staveb v posledních letech vyrostlo se zpožděním a za podstatně vyšší cenu, než se původně slibovalo.

Podle mluvčího Brookfieldu Simona Mainea Spojené státy nejdříve odkoupí od Westinghousu několik prvních reaktorů, což by mělo zajistit nastartování vývoje projektu, včetně zadávání objednávek na komponenty, jež se nedají rychle vyrobit a dodat. Dohoda také předpokládá, že Westinghouse může později umístit své akcie na burze formou veřejného úpisu, takzvaného IPO. Vláda USA by tímto způsobem mohla podle mluvčího získat ve firmě zhruba osmiprocentní podíl, uvádí Bloomberg.

Dražší více než dvojnásobně

V současnosti se ve Spojených státech žádný atomový reaktor nestaví. Nejnovější projekt s reaktory od Westinghousu byl dokončen loni v lokalitě Vogtle v Georgii, a to se sedmiletým zpožděním a více než dvojnásobným překročením původně odhadovaného rozpočtu – namísto 14 miliard dolarů stavba nakonec stála 35 miliard, připomíná agentura Reuters. 

Westinghouse se účastnil soutěže na dostavbu české jaderné elektrárny Dukovany, zadavatel ČEZ ale jeho nabídku loni vyloučil kvůli nesplnění požadovaných podmínek. Americká firma nicméně uzavřela v lednu globální dohodu s vítězem českého tendru, jihokorejskou KHNP, jejíž reaktory vycházejí z technologií Američanů. Westinghouse dodává českým elektrárnám řídicí technologie nebo jaderné palivo a letos se dohodl na výstavbě nového reaktoru na Slovensku.