Rusko se dostává pod dosud nejsilnější ekonomický tlak Západu, aby po více než třech a půl letech ukončilo válčení na Ukrajině. Když tento týden ztroskotal další pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa o rychlé sjednání příměří s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, uvalily USA sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Vzápětí Evropská unie přijala další balík restrikcí namířený proti příjmům Ruska z vývozu surovin. Moskva mezitím demonstrovala vojenskou sílu a informovala o rozsáhlém cvičení zaměřeném na použití jaderných zbraní.
Americké ministerstvo financí ve středu vyhlásilo sankce na ruským státem ovládanou ropnou společnost Rosněfť a další velkou ropnou firmu Lukoil. „Vzhledem k tomu, že prezident Putin odmítá ukončit tuto nesmyslnou válku, ministerstvo financí uvaluje sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují válečný aparát Kremlu,“ uvedl v prohlášení ministr financí Scott Bessent. Moskvu také varoval, že proti ní USA podniknou „další kroky“. Téměř současně Trump potvrdil novinářům, že zrušil plánovanou schůzku s Putinem, protože mu to „nepřipadalo správné“.
Na dalších sankcích proti Rusku se mezitím dohodly také země EU. Již 19. balík postihů obsahuje zákaz dovozu ruského plynu včetně LNG od začátku roku 2027, zavádí nová cestovní omezení pro ruské diplomaty a přidává na černou listinu dalších 117 plavidel z takzvané stínové flotily, kterými Rusko obchází dosavadní sankce na vývoz ropy. Nové sankční seznamy zahrnují rovněž banky z Kazachstánu nebo Běloruska, uvedla agentura Reuters s odkazem na dánské předsednictví EU.
Sankce USA proti dvěma ruským ropným společnostem jsou prvním opatřením tohoto druhu od návratu Trumpa do prezidentského úřadu. Jde také o zatím nejdůraznější nátlakový krok vůči ruským příjmům z prodeje energetických surovin, které Spojené státy přijaly od začátku války na Ukrajině v roce 2022. Právě příjmy z ropy a dalších surovin jsou pro Moskvu stěžejní při financování výroby zbraní a vedení války.
Po oznámení o amerických sankcích rychle vyskočily ceny ropy. Severomořská ropa Brent stoupla o čtyři procenta a obchodovala se kolem 65 dolarů za barel, cena texaské lehké ropy WTI prudce vzrostla k 61 dolarům za barel.
Ve hře Indie a Čína
Podle analytiků bude nyní důležité, jak se západním státům bude dařit restrikce naplňovat a zda budou následovat další. „Tyto sankce jsou velkým krokem, ale (Západ) musí buď použít sekundární sankce, nebo aktivně pohrozit jejich použitím vůči třetím zemím,“ řekl partner americké konzultační firmy Oliver Wyman a člen think-tanku Atlantic Council Daniel Tannebaum pro deník The New York Times. Sekundární sankce by postihly státy, které s Ruskem obchodují.
Zásadní budou reakce Číny a Indie, dvou největších odběratelů ruských energetických surovin. Indičtí zpracovatelé ropy podle agentury Bloomberg předpokládají, že nová sankce USA prakticky znemožní další pokračování dodávek ropy do velkých indických rafinerií. Trump již uvalil na Indii dodatečná cla 25 procent právě kvůli odběru ruské ropy.
Proti Číně se americký prezident ke stejnému kroku neodhodlal. Podle Bloombergu však americké sankce vůči ruským ropným gigantům zasahují hluboko do srdce čínského ropného průmyslu, který je pod tlakem na udržení dodávek a zároveň se snaží vyhnout dopadu sankcí. Z Ruska pochází až 20 procent ropy dovezené do Číny. Trump ve středu prohlásil, že by čínský prezident Si Ťin-pching mohl na Putina zapůsobit, aby zastavil boje.
Podle středečního nařízení Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv amerického ministerstva financí se musí transakce s Rosněftí a Lukoilem a jejich pobočkami ukončit do 21. listopadu. Pokud by čínské, indické a jiné zahraniční společnosti dál s postiženými ruskými ropnými firmami obchodovaly, hrozilo by jim po tomto datu odříznutí od západních bankovních systémů nebo zmrazení spolupráce se západními výrobci, obchodníky, přepravci nebo pojišťovnami.
Rusko zatím na vyhlášené sankce oficiálně nereagovalo. Putin ve středu provedl gesto s moderními zbraněmi, manévr, který Kreml používal i v minulosti, když se zvýšilo napětí kolem války na Ukrajině. Úřad ruského prezidenta zveřejnil zprávu o provedeném „cvičení strategických jaderných sil“ pod Putinovým vedením, jež zahrnovalo vypouštění raket z pozemních odpalovacích zařízení, ponorek a letadel, včetně mezikontinentálních balistických zbraní schopných zasáhnout Spojené státy. Ruské ministerstvo obrany také uvedlo, že jeho strategické bombardéry dlouhého doletu Tu-22M3 přeletěly nad Baltským mořem. Na různých místech je doprovázely stíhačky ze zahraničních států. Podle agentury Reuters šlo pravděpodobně o země NATO.
Trump ještě minulý týden prohlašoval, že plánuje schůzku s Putinem v Budapešti, a v Bílém domě tvrdě tlačil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se podvolil ruským požadavkům. Poněkolikáté ale narazil na neústupnost Kremlu, což ho přimělo zaujmout vůči Moskvě tvrdší postoj.