Spojené státy naléhají na Ukrajinu a Rusko, aby do června uzavřely mírovou dohodu a ukončily tak čtyři roky trvající válku. Kyjev by měl už předtím uspořádat prezidentské volby a současně referendum o návrhu mírových podmínek. Podle deníku Financial Times hodlá Ukrajina náročný termín splnit a začala s přípravami hlasování, i když si to vyžaduje změny zákonů a většina obyvatel s tím nesouhlasí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nejmenovaných zdrojů Financial Times zvažuje, že oznámí plán na uspořádání voleb hlavy státu a referenda o návrhu mírové dohody 24. února, tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze. Kyjev chce vyhovět požadavku USA, aby oboje hlasování proběhla do 15. května. Tím by Ukrajina odvrátila hrozbu, že přijde o dohodnuté bezpečnostní záruky Američanů. 

Podle dřívějších vyjádření Zelenského tlačí Washington na rychlé ukončení války na Ukrajině kvůli podzimním volbám do Kongresu, takzvaným midterms, ve kterých republikánům hrozí ztráta dosavadní většiny v obou komorách parlamentu. Dohoda by v očích Američanů posílila Trumpovu pověst mírotvůrce a umožnila, aby se do listopadového hlasování více zaměřil na domácí témata a pokusil se odvrátit vítězství demokratů. To by mu zkomplikovalo další vládnutí, protože by se už nemohl spoléhat na poslušnost zákonodárců. 

Nesnadný obrat

Trumpovo naléhání, aby se ještě před podpisem mírové dohody na Ukrajině uskutečnily prezidentské volby a referendum, nutí Zelenského k zásadnímu obratu. Dosud totiž opakovaně tvrdil, že takové hlasování není možné. Poukazoval při tom na to, že během stanného práva se podle zákona volby konat nemohou. Statisíce Ukrajinců se navíc před válkou uchýlily do zahraničí a pětinu země okupují ruská vojska.

„Ukrajinci jsou pevně přesvědčeni, že vše musí být spojeno se znovuzvolením Zelenského,“ citovaly Financial Times nejmenovaného západního představitele. Kancelář ukrajinského prezidenta na žádost o komentář podle deníku nereagovala.

Zelenského popularita přitom během čtyř let válčení klesla. Loni prezidentovu podporu dále oslabily korupční skandály, kvůli nimž byl donucen vyměnit několik ministrů i šéfa své kanceláře. 

Šance, že se Ukrajincům podaří upravit zákony, zorganizují volby a referendum podle Trumpových požadavků a schválí v nich podmínky míru, není velká. Několik zdrojů agentury Reuters minulý týden označilo květnový termín za fantaskní. Podle ukrajinských úřadů by příprava hlasování za současných podmínek trvala šest měsíců.

Ukrajinci by navíc v referendu s největší pravděpodobností hlasovali o faktické ztrátě okupovaného Donbasu, průmyslově vyspělých oblastí na východě země, jež Rusové z větší části obsadili. Moskva si jejich odstoupení klade jako podmínku pro uzavření míru, velká většina Ukrajinců se ale se ztrátou tohoto území odmítá smířit, a to i za cenu pokračování války. O mírové dohodě navíc chtějí hlasovat až po jejím uzavření, i když podíl lidí s tímto názorem postupně slábne.

Pochybnosti, že volby a referendum budou za nynějších podmínek férové, zazněly už před měsícem, když Zelenskyj začal veřejně mluvit o jejich vyhlášení, ale až po případném uzavření mírové dohody. „Je to velmi nebezpečná záležitost a klíčovou otázkou je, jak velkou důvěru budou občané Ukrajiny vkládat do výsledků takových voleb,“ řekl v lednu deníku The Kyiv Independent poslanec opoziční strany Holos Jaroslav Jurčišin.