Razie proti nelegálním imigrantům ve Spojených státech začínají paralyzovat některá odvětví tamní ekonomiky včetně zemědělství, stavebnictví a sociálních služeb. Donald Trump proto začal nabízet výjimky. Například slibuje farmářům, že budou moci některé tyto pracovníky dál využívat, pokud se za ně zaručí. Výjimky však zatím narážejí na odpor jeho pravicových voličů.

Role takzvaných ilegálů neboli „illegal aliens“, jak je označuje Trump, se ukazuje být pro americké hospodářství tak zásadní, že jejich odchod postupně ochromuje fungování mnoha firem. Ty pak musejí omezit provoz, což vede ke ztrátě pracovních míst i pro rodilé Američany. Nekompromisní přístup k přistěhovalectví tak začíná doléhat na voličskou základnu samotného prezidenta.

Americká imigrační politika se od ledna výrazně zpřísnila, neboť Trump po svém nástupu do funkce začal – jak před volbami slíbil – razit politiku nulové tolerance přistěhovalců bez dokladů. Cílem měl být nárůst pracovních příležitostí pro rodilé Američany. Reálně se však bude dít opak.

Po příchodu Trumpa do úřadu přestalo ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) zveřejňovat podrobné statistické zprávy o prosazování imigrační politiky, což ztěžuje nezávislé hodnocení rozsahu zásahů a dopadů na pracovní trh. Některá data však lze dohledat z jiných zdrojů. Podle analýzy agentury Reuters z počátku července zatkla Imigrační a celní služba (ICE) od 20. ledna do prvního červnového týdne více než 100 tisíc osob „podezřelých z porušení imigračního zákona“, což představuje v průměru 750 zatčení denně a dvojnásobek desetiletého průměru. ICE měla v polovině června ve vazbě přes 56 tisíc lidí, což dokonce přesahovalo současné detenční kapacity.

Aby bylo reálné dosáhnout cíle milionu vyhoštěných za letošní rok, stanovil Stephen Miller, strůjce Trumpova imigračního programu, kvótu alespoň tři tisíce zatčení denně. A vyzval agenturu, aby se zaměřila na všechny osoby bez legálního statusu. I přesto deportovala vláda za období od února do května přibližně jen 200 tisíc lidí, méně než ve stejném období loni, kdy se vláda Joea Bidena vypořádávala s výrazně vyšším přílivem nelegální migrace.

Zpřísnění imigrační politiky bylo jedním z nosných Trumpových volebních témat a rezonuje s požadavky radikálů republikánského hnutí MAGA. Tito radikálové volají po deportacích a vidí v nich nástroj pro obnovení pořádku. Děje se to ovšem v době, kdy se Spojené státy budou muset vypořádávat s velmi nepříznivým demografickým výhledem a budoucí populační růst v podstatě závisí na přistěhovalectví. Imigranti, včetně mnoha těch bez dokladů, jsou nedílnou součástí amerického trhu práce, zaplňují jeho zásadní mezery, a mnohé sektory, zejména zemědělství, stavebnictví a pohostinství, jsou už nyní na jejich pracovní síle závislé.

Přistěhovalci jako řešení populační krize

Zmíněná zásadní demografická proměna významně ovlivní hospodářskou budoucnost země. Úhrnná plodnost již více než půlstoletí zůstává pod úrovní prosté reprodukce, v posledních dvou desetiletích ještě dále klesla na současných 1,7, hluboko pod úroveň 2,1, která je potřeba pro přirozenou populační obnovu. Podobný demografický vývoj lze pozorovat i v dalších západních zemích. Podle prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) poroste počet obyvatel USA průměrným tempem 0,2 procenta ročně, což je méně než čtvrtina průměrného tempa růstu v letech 1975–2024 (0,9 procenta ročně). A bude to výhradně díky imigraci, jež stěží vykompenzuje úbytek obyvatelstva kvůli převaze úmrtí nad narozeními.

V této situaci představují přistěhovalci – zejména ti v produktivním věku – významný zdroj pracovní síly, daňových příjmů a udržení ekonomické dynamiky. Pensylvánská univerzita odhaduje, že aby se americká ekonomika vyhnula hospodářským dopadům poklesu populace a jejího stárnutí, musí se imigrace zrychlit několikanásobně. Jinak se populace začne ve druhé polovině třicátých let zmenšovat.

Zdrojem růstu americké populace bude od roku 2032 čistá migrace, která nyní představuje přibližně 0,3 procenta populace ročně. Přistěhovalci v současnosti tvoří zhruba 15 procent obyvatelstva. Z toho polovina jsou naturalizovaní občané, více než čtvrtina legální přistěhovalci a přibližně tři procenta obyvatelstva jsou v USA bez oprávnění k pobytu.

Plánované deportace milionů ilegálů proto ohrožují plynulý chod řady podniků. Pracovníci jsou zadržováni nebo se kvůli strachu z razií neobjeví v práci a to vše způsobuje zpoždění zemědělských prací a sklizní, brzdí dodávky, narušuje stavby i výrobu.

Farmáři a provozovatelé v pohostinství, mnozí z nich tradiční voliči Donalda Trumpa, už tyto problémy hlásí. V některých regionech byla ICE přítomna denně, což vyvolává atmosféru strachu a ještě víc narušuje chod firem. Zaměstnavatelé varují, že při současném tempu zásahů může dojít ke kolapsu sklizně, nedostatku personálu v turistických oblastech a zvyšování cen.

Trumpova konfrontace s realitou

V reakci na rostoucí tlak voličské základny začal prezident Trump zmírňovat některé aspekty toho, jak chce právo prosazovat. Jeho administrativa připravuje nový program, který by umožnil zemědělcům „ručit“ za pracovníky bez dokladů s dlouhou pracovní historií, čímž by je fakticky osvobodil od deportace. Ačkoli je tento krok formulován jako pragmatické opatření na ochranu dodávek potravin a ekonomické produkce, vyvolal zatím odpor zastánců tvrdé imigrační linie. Trump však v posledních dnech vysílá rozporuplné signály: nejprve pozastavil razie v zemědělství a pohostinství, pak zase slíbil, že je zesílí ve vybraných městech. Následně ustoupil i z původního zmírnění.

Významným negativním vedlejším účinkem razií a deportací bude dopad na domácí zaměstnance. Přistěhovalci, ať nelegální, či legální, často obsazují pozice náročné na pracovní sílu nebo místa špatně placená, jež ale jsou důležitá pro ostatní ekonomickou aktivitu. Domácí pracovníci pak mohou zastávat kvalifikovanější práce s vyšší přidanou hodnotou.

Když velké množství přistěhovalců zmizí, tyto funkční celky se začnou rozpadat. Zemědělské podniky bez lidí na polích omezí výrobu a tím sníží poptávku po pracovních místech v dopravě a zpracování. Staveniště se mohou zastavit bez montážních čet a nebudou už třeba elektrikáři, inspektoři či koordinátoři dodavatelského řetězce.

„Ekonomická autosabotáž“

Pokud administrativa naplní svůj cíl deportovat během čtyř let čtyři miliony osob, dopady na zaměstnanost budou výrazné a dalekosáhlé. Podle odhadů amerického think-tanku Economic Policy Institute (EPI) to povede ke ztrátě 3,3 milionu pracovních míst obsazených přistěhovalci a zároveň k úbytku 2,6 milionu pracovních míst, jež nyní zastávají američtí občané.

Výrazně bude zasaženo zejména stavebnictví: zaměstnanost imigrantů v tomto odvětví klesne o 1,4 milionu osob, zatímco mezi americkými pracovníky ubude dalších více než 800 tisíc míst. Deportace navíc zruší přibližně půl milionu pracovních míst v oblasti péče o děti, což může mít dopad na ekonomickou aktivitu rodičů a další navazující služby. Největší ztráty se očekávají ve státech s vysokým podílem přistěhovalců – zejména v Kalifornii, na Floridě, v New Yorku a Texasu.

Ekonomové napříč ideologickým spektrem varují, že Trumpův přístup hrozí ekonomickou autosabotáží. Výzkumná nezisková organizace Brookings ještě před nástupem nové Trumpovy administrativy vypočítala, že omezení migrace sníží růst HDP v roce 2025 o 0,1–0,4 procentního bodu, tedy o 30–110 miliard dolarů. Že současná imigrační politika snižuje letošní růst, připustil v nedávném slyšení v Kongresu i předseda americké centrální banky (Fed) Jerome Powell.

Podle jiné studie Pensylvánské univerzity přijde americká státní pokladna v důsledku deportací nelegálních pracovníků během deseti let o 133 miliard dolarů na příjmech sociálního zabezpečení, během 30 let dokonce v souhrnu o 884 miliard dolarů. Neoprávnění přistěhovalci totiž v roce 2024 zaplatili na sociálním zabezpečení přibližně 24 miliard dolarů, přestože nemají nárok na budoucí dávky.

Collateral damage

Dopady mohou být ještě výraznější, pokud současné postupy Trumpovy administrativy znejistí také legální přistěhovalce. Američtí zemědělští dělníci bez dokladů se cítí „loveni jako zvířata“ a raziím za oběť občas padnou i ti, kdo mají papíry v pořádku. To se totiž už nyní děje a americké úřady to nazývají nezamýšlenými dopady (collateral damage).

Stírají se hranice mezi neoprávněným vstupem a dříve povolenou přítomností. V posledních měsících se například administrativa rozhodla zrušit dočasný ochranný status (TPS) pro statisíce Haiťanů s odůvodněním, že podmínky na Haiti už neodůvodňují humanitární ochranu, ačkoli federální soud toto rozhodnutí dočasně zablokoval. Rovněž zrušila humanitární podmínky pro více než půl milionu migrantů z Venezuely, Kuby či Nikaraguy, kteří legálně vstoupili do země v rámci programů z Bidenovy éry, čímž jim odebrala pracovní povolení a vystavila je deportaci. Tato opatření fakticky způsobila, že velké množství osob, které dříve pobývaly v zemi legálně, se přes noc stalo osobami bez dokladů.

Trumpova administrativa zároveň experimentuje s deportacemi do třetích zemí, jako je Mexiko, Salvador či Panama. Naposledy podle serveru Politico použila deportace do Jižního Súdánu a malého Svazijska v jižní Africe.

Že Trump nemůže dosáhnout svých ekonomických cílů bez akceptování přistěhovalců, potvrzuje v článku pro The Washington Post i jeho dřívější ekonomický poradce Stephen Moore. Aby Trumpova vláda dovedla Spojené státy ke kýženému tříprocentnímu růstu, je podle něj rostoucí počet pracovních sil ze zahraničí nezbytný.