Už skoro týden trvající válka v Íránu přerůstá v regionální konflikt a skokový růst cen ropy a plynu ohrožuje globální ekonomiku. S každým dalším dnem začíná být jasné, že riskantní sázka Donalda Trumpa na okamžité zhroucení íránského režimu nevyšla a pro amerického prezidenta bude nyní těžké ze situace vyjít bez politických ztrát.

Již od sobotního začátku vzdušných útoků Spojených států a Izraele dává Trump najevo, že by pro Írán preferoval podobné rozuzlení jako při lednovém zásahu ve Venezuele. Američané tam zatkli prezidenta Nicoláse Madura a jeho nástupkyni přinutili, aby s USA spolupracovala. Pro časopis The Atlantic hned po útoku na Írán řekl: „Myslím, že to, co jsme udělali ve Venezuele, je perfektní, perfektní scénář.“

Na dotazy novinářů ohledně nástupnictví v islámské republice i teď připomíná venezuelské řešení. Zopakoval to například ve čtvrtek v rozhovoru pro agenturu Reuters, kde zdůraznil, že Spojené státy musejí být součástí debaty o výběru nového vůdce země. „Chceme se zapojit do procesu výběru osoby, která povede Írán, abychom se nemuseli vracet každých pět let a dělat to znovu a znovu. Chceme někoho, kdo bude skvělý pro lid, skvělý pro zemi,“ uvedl.

Trump hned na začátku války vyzval íránské vůdce, aby předali moc lidu. Íránským ozbrojeným složkám nabídl, aby se vzdaly výměnou „za plnou imunitu“. Nic ale nenaznačuje tomu, že by se režim hroutil, nebo že by současné vedení země mělo zájem s Američany vyjednávat. Trump sice podle Financial Times tvrdí, že Teherán už chce uzavřít dohodu o ukončení války, íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ovšem ve čtvrtek prohlásil, že Írán žádné příměří nepožaduje.

Ve snaze zvýšit tlak na režim zasahují v posledních hodinách islámskou republiku vlny amerických a izraelských úderů. Trump také vybídl íránské kurdské síly se základnami v Iráku, aby překročily hranice a do bojů se zapojily.

Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily kromě desítek představitelů režimu i nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Trump v rozhovoru řekl, že si myslí, že dalším vůdcem země nebude favorit zmiňovaný v médiích – Chameneího syn Modžtaba.

Paralýza v Hormuzu

Mezitím se oblast Perského zálivu potýká s důsledky americko-izraelských vzdušných útoků a íránské odvety. I ve čtvrtek dopadaly íránské drony a rakety na vojenské cíle a infrastrukturu v řadě zemí v regionu. 

Agentury Reuters a Bloomberg informují, že se prakticky zcela zastavila mezinárodní doprava přes Hormuzský průliv. Jde o důležitou námořní cestu, z níž producenti z Blízkého východu vyvážejí ropu a zkapalněný zemní plyn (LNG) do celého světa. Touto cestou prochází zhruba pětina světových dodávek energetických komodit. Uzavření průlivu je podle Reuters jedním z hlavních cílů íránské odvety. Írán tam v posledních hodinách zaútočil přibližně na šest plavidel.

Paralýza transportu ropy a výpadky LNG terminálů kvůli poškození raketami rovněž způsobuje problémy pro výrobu plastů a dalších petrochemických produktů. To může vyvolat energetickou krizi a vlnu zdražování, mimo jiné i v Evropě. Investoři budou nyní velmi pečlivě sledovat, jak na situaci zareagují hlavní světové centrální banky, jež by kvůli hrozbě inflace mohly případně zvyšovat úrokové sazby.

Ceny ropy jsou stále vysoko, ropa typu Brent se obchoduje nad 85 dolary za barel. Evropské akcie po otevření v pátek mírně vzrostly.

Trump také v rozhovoru pro Reuters uvedl, že se neobává rostoucích cen benzinu ve Spojených státech. „Až to skončí, velmi rychle klesnou. A pokud porostou, tak porostou. Ale tohle je mnohem důležitější než to, že ceny benzinu trochu stoupnou,“ řekl.

Vstřícný krok vůči Indii (a Rusku) 

Aby se zmírnily dopady problémů s váznoucími dodávkami ropy, udělily Spojené státy Indii dočasnou 30denní výjimku, jež umožňuje tamním rafineriím znovu nakupovat ropu z Ruska. Na síti X to napsal americký ministr financí Scott Bessent. „Toto záměrně krátkodobé opatření neposkytne ruské vládě významný finanční přínos, protože povoluje pouze transakce zahrnující ropu, která už uvázla na moři,“ dodal Bessent. 

Dočasná výjimka, jež zmírňuje sankce vůči Rusku, představuje podle agentur zásadní posun v politice Washingtonu. Po začátku války na Ukrajině v roce 2022 se Indie stala největším odběratelem ruské ropy přepravované po moři a s Trumpem se kvůli tomu pořád střetávala. Washington pak na indické dovozy uvalil vysoká cla. V únoru se Trump uvolil zrušit cla s tím, že indická vláda souhlasila, že s nákupy ruské ropy skončí.

Zatímco si Trump pochvaluje, že íránské námořnictvo bylo údajně kompletně zničeno, Írán dál útočí drony. Podle Reuters útoky nově směřovaly i do Ázerbájdžánu, další země s důležitou produkcí ropy. 

Izrael mezitím útočí na infrastrukturu Hizballáhu v jižním Bejrútu a Írán provedl další raketové útoky na Izrael. Katar podle Financial Times hlásí, že zlikvidoval dron, který mířil na největší americkou základnu na Blízkém východě. Letecká doprava v oblasti se podle Financial Times na některých místech pomalu obnovuje, ale rozhodně ne všude. Letiště v Abú Dhabí například nařídilo cestujícím, aby se kvůli hrozbě útoku schovali do úkrytu. 

Spojené státy a Izrael chtějí zabránit Íránu získat jadernou zbraň a snaží se tamní režim přinutit, aby se vzdal programu na obohacování uranu a ukončil vývoj některých typů raket. S tímto záměrem provedl Izrael s podporou Američanů loni v červnu i 12denní útoky na íránská klíčová jaderná a vojenská zařízení a na řadu vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců.

Šéf Bílého domu potřebuje rychlé vyřešení války o to víc, že před zvolením sliboval svým podporovatelům, že Ameriku nezatáhne do dalších vleklých válek. Jeho voliči teď požadují, aby tento slib plnil a věnoval se především domácím problémům. Udržení podpory příznivců je o to důležitější, že se blíží podzimní průběžné volby do amerického Kongresu, takzvané midterms.