Donald Trump stupňuje své úsilí přitáhnout do Spojených států výrobu moderních technologií a snížit v tomto strategickém odvětví závislost na dovozech. Americký prezident ve středu oznámil, že na dovozce čipů uvalí celní sazbu 100 procent – s výjimkou firem, které už v USA investují nebo se k tomu zavážou. 

„Zavedeme velmi vysoké clo na čipy a polovodiče. Dobrou zprávou pro společnosti jako Apple ale je, že pokud stavíte (výrobní kapacity) ve Spojených státech nebo jste se k tomu jednoznačně zavázali ..., žádný poplatek nebude,“ řekl Trump ve středu novinářům v Bílém domě.

Prezident svůj záměr ohlásil společně se šéfem Applu Timem Cookem, který při této příležitosti přislíbil investovat dalších 100 miliard dolarů (2,1 bilionu korun) do výroby v USA. Už dříve se k rozsáhlému rozšíření výroby ve Spojených státech zavázali také tchajwanský výrobce čipových technologií TSMC a lídr na trhu moderních čipů Nvidia. Cla nebudou díky investičním závazkům platit ani přední jihokorejští výrobci Samsung Electronics a SK Hynix, uvedly agentury s odvoláním na zástupce firem.

Podle agentury Bloomberg se tak největší hráči v odvětví zavázali od Trumpova nástupu do funkce k investicím v hodnotě jednoho bilionu dolarů. Přestože část těchto peněz zahrnuje už dříve oznámené projekty, zdá se, že nátlak na výrobce, včetně těch domácích, funguje.

Investoři sice s tak vysokou celní sazbou na čipy nepočítali, ale Trumpova výjimka ve výsledku zapůsobila na trh spíš pozitivně. Akcie Applu, TSMC či Samsungu posílily o jednotky procent.

Více much jednou ranou

Trump tímto tlakem současně sleduje několik cílů. Soustředěním výroby vyspělých technologií získají Spojené státy nezávislost na dodávkách klíčových součástek pro mnoho odvětví včetně výroby supermoderních zbraní. Důrazem na domácí produkci chce americký prezident snížit dovoz a narovnat zápornou obchodní bilanci USA. A vybíraná cla i odvody z rostoucí výroby zvyšují rozpočtové příjmy a vynahrazují rozsáhlé daňové úlevy, jež Trump prosadil ve svém „velkém krásném zákonu“.      

Podobnou donucovací metodu k přesunu výroby na americké půdě Trump uplatňuje v dalším strategickém oboru – farmacii. Výrobcům léků opakovaně pohrozil více než 200procentními cly. Současně na velké firmy tlačí, aby zlevnily a srovnaly vysoké americké ceny se zahraničím. Tímto způsobem už dosáhl příslibů investic v USA od několika velkých hráčů, jako je například AstraZeneca nebo GlaxoSmithKline.

Trumpovo překvapivé prohlášení může být předzvěstí změn v globálních dodávkách elektronických komponentů. Mnoho technologických firem ve skutečnosti nevlastní výrobní továrny a kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu v USA si nechávají dodávat výrobky od smluvních dodavatelů, třeba od TSMC.

Řada velkých firem naskočila na Trumpovu byznysovou logiku „něco za něco“ ještě před začátkem jeho celního tažení. Už po loňském vítězství v prezidentských volbách se v Trumpově sídle ve floridském Mar-a-Lago střídali šéfové velkých firem a slibovali objemné investice na americké půdě. Podle výpočtů agentury Bloomberg tyto přísliby přesahují sumu 1,5 bilionu dolarů. Například Apple se už dříve zavázal investovat do výstavby továrny na výrobu serverů v Houstonu a do dalších projektů v příštích čtyřech letech 500 miliard dolarů, což je mírné navýšení oproti dříve oznámeným plánům.

Švýcarsko prosí, Brazílie se nechce ponižovat

Právě dnes začínají platit takzvaná reciproční cla na téměř sedm desítek zemí, která Trump původně ohlásil na začátku dubna a pak je různě oddaloval a měnil. Zatímco například Evropská unie dokázala vyjednat snížení tarifu o polovinu na 15 procent, Švýcarsko Trump zaskočil sazbou 39 procent a tvrdě tak postihl průmyslové výrobce, výrobce hodinek a dalšího luxusního zboží v jedné z nejvyspělejších evropských ekonomik. Švýcarská prezidentka se pokusila Američany ve středu obměkčit osobně ve Washingtonu, podle dostupných zpráv ale neuspěla.

Některé země se místo doprošování u Trumpa rozhodly složitou situaci s vysokými cly ustát. Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že se nehodlá před americkým protějškem „ponižovat“ a nevidí prostor pro přímé rozhovory. Brazílii přitom Trump zvýšil dovozní cla na většinu druhů zboží až na 50 procent a otevřeně tímto způsobem tlačí na tamní justici, aby přestala stíhat jeho politického spojence, bývalého prezidenta Jaira Bolsonara.