Americký prezident dal podle závěrů agentury Bloomberg včera znovu najevo, že zastavil úsilí sjednat na Ukrajině mír. Ve svém prohlášení na síti Truth Social ohledně telefonátu s ruským protějškem pouze reprodukoval slova Vladimira Putina o tom, že Rusko „bude muset odpovědět“ na nedávný dronový útok Ukrajiny na svá letiště. Nezmínil přitom, že by se ruského prezidenta nějak snažil dotlačit k jednání o příměří, ani možnost tvrdších amerických sankcí.

Spojené státy také podle anonymních zdrojů Bloombergu odmítají poskytnout vzdušnou obranu jako pojistku mírových sil, které západní spojenci v čele s Velkou Británií a Francií plánují rozmístit na Ukrajině. Tyto síly by měly po ukončení války garantovat, že Rusko na svého západního souseda znovu nezaútočí.

„Byl to dobrý rozhovor, ale ne rozhovor, který povede k okamžitému míru,“ uvedl Trump ve svém příspěvku. „Prezident Putin řekl, a to velmi důrazně, že bude muset odpovědět na nedávný útok na letiště.“

Ukrajina v neděli uštědřila Rusku ponižující ránu – propašovala na ruské území drony a těmi pak závažně poničila ruské bombardéry schopné nést jaderné hlavice.

Kreml ve svém výčtu podrobností hovoru s Trumpem odplatu za ukrajinské útoky nezmínil. Podle Putinova poradce Jurije Ušakova, který o obsahu telefonátu informoval ruská média, prezidenti během více než hodinového telefonátu vůbec nemluvili o podmínkách příměří, jež si vyměnily delegace Ruska a Ukrajiny při jednání v Turecku.

Velikost škod nejasná

Kyjev uvedl, že dálkově řízené drony po vzletu z úkrytů v nákladních autech v neděli poničily na čtyřech letištích v různých ruských regionech 41 vojenských letounů. Podle agentury Reuters, která se odvolala na dva nejmenované zástupce administrativy USA, je však podle Američanů bilance zhruba poloviční – až 20 zasažených strojů a deset zničených. Přesto Spojené státy považují výsledky náletu za významné. Podle expertů se Ukrajincům podařilo zasáhnout těžké bombardéry Tu-95 či nadzvukové strategické bombardéry s dlouhým doletem Tu-22M, jež Rusko používá k náletům na Ukrajinu.

Trump ve své loňské prezidentské kampani a ještě týdny po jmenování do funkce tvrdil, že díky svým dobrým vztahům s ruským vládcem bude umět válku na Ukrajině, která se táhne už čtvrtým rokem, rychle ukončit. Když se mu to nepodařilo ani za pět měsíců v úřadu, začali zástupci jeho administrativy naznačovat, že se Spojené státy z jednání možná stáhnou. Trump následně řekl, že se znepřátelené země mají domluvit samy.

Spojené státy se také nepřipojily k Evropě a neuvalily na Rusko další sankce, přestože nový balík amerických sankcí, včetně 500procentního sekundárního cla na dovozy ze zemí, které nakupují ruské energie, je připravený a má silnou podporu jak republikánů, tak demokratů. Trumpova ochota se z vyjednávání stáhnout a naopak neochota přijít garancemi příměří otřásají důvěrou evropských spojenců.

Agentura AP upozornila, že na středečním jednání kontaktní skupiny ministrů obrany členských zemí NATO na pomoc Ukrajině v Bruselu poprvé chyběl americký zástupce. Šéf Pentagonu Pete Hegseth nepřiletěl.

Přímá jednání nikam nevedou

Ruská a ukrajinská delegace se v pondělí podruhé sešly v Istanbulu k přímým jednáním o podmínkách příměří. Znovu se však dokázaly shodnout jen na další výměně zajatců. Překážkou k dojednání příměří jsou hlavně tvrdošíjné požadavky Moskvy: uznání okupovaných východoukrajinských území jako součást Ruska, redukce ukrajinských obranných kapacit či závazek, že země nevstoupí do obranné aliance NATO.

Vyhlídky na příměří oddaluje také vyostřený vztah prezidentů Ukrajiny a Ruska. Putin ve středu znovu odmítl možnost přímého rozhovoru se Zelenským, který ho opakovaně vyzývá k osobnímu jednání. „O čem bychom měli mluvit? Kdo vůbec jedná s těmi, kdo se spoléhají na teror, s teroristy?“ řekl Putin během schůze s vládou. Narážel při tom na víkendové výbuchy na západoruských železničních tratích, při nichž zemřelo několik civilistů a desítky se zranily.

Zelenskyj ve středu před novináři prohlásil, že další jednání na úrovni nynějších delegací „nemají smysl“, ruský návrh na podmínky příměří označil za ultimátum a o Putinovi později řekl, že každým ruským útokem na Ukrajinu ukazuje celému světu prostředníček.

Kim stojí pevně za Ruskem

Rusko může dál počítat s tím, že má na své straně severokorejského komunistického vůdce Kim Čong-una, který ve čtvrtek zopakoval svůj slib bezpodmínečné podpory Putina, informoval Bloomberg s odvoláním na státní média totalitní komunistické země.

Na setkání s Putinovým bezpečnostním poradcem, bývalým ministrem obrany Sergejem Šojguem v Pchjongjangu Kim prohlásil, že Severní Korea bude „bezpodmínečně podporovat“ Rusko a „jeho zahraniční politiku ve všech klíčových mezinárodních politických otázkách“.

Ujištění o pevných vazbách mezi Ruskem a silně vyzbrojenou Severní Koreou přichází v době, kdy se po měsících politické nestability ujal funkce nově zvolený jihokorejský prezident I Če-mjong. Umírněný politik se chce zasazovat o obnovení dialogu s Pchjongjangem, ve svém vítězném projevu slíbil, že „co nejrychleji stabilizuje situaci na Korejském poloostrově“.

Kreml má pomoci v Íránu

Trump po středečním telefonátu s Putinem také uvedl, že Rusko by se mohlo zapojit do jednání s Íránem, tedy v dalším konfliktním vztahu, kde se americký prezident potýká s nenaplněnými ambicemi.

„Prezident Putin naznačil, že se zúčastní diskusí s Íránem a že by mohl být nápomocný k rychlému uzavření této záležitosti,“ řekl Trump. „Domnívám se, že Írán v této velmi důležité záležitosti pomalu rozhoduje, a budeme potřebovat definitivní odpověď ve velmi krátkém čase,“ dodal.

Kreml však podle Bloombergu interpretoval pasáž rozhovoru o Íránu tak, že Trump měl říct, že si myslí, že by Rusko v tomto ohledu mohlo pomoci a že by to on ocenil.

Americký prezident naléhá na Írán, aby se zřekl obohacování uranu a vzdal se tak plánu na vlastní jadernou zbraň. Íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí ve středu prohlásil, že se Teherán obohacování uranu nevzdá. USA podle něj nemohou jeho zemi diktovat, jaký má mít jaderný program.