Americký prezident Donald Trump naplnil svá slova z pátečního projevu k dělníkům v pittsburských železárnách a podepsal zvýšení cel na dovoz oceli a hliníku. Opatření má ochránit domácí výrobce. Další vystupňování obchodní války přichází v době, kdy Spojené státy jednají s ostatními zeměmi o snížení obchodních překážek a americké soudy rozhodují, zda jsou vůbec některé Trumpovy zásahy do cel legální.
Zvýšení dovozních sazeb na ocel a hliník na 50 procent z dosavadních 25 procent platí okamžitě, tedy od středy. Trump zvýšení sazeb na ocel avizoval už ve svém pátečním projevu při oslavách vstupu japonského výrobce Nippon Steel do společnosti U.S. Steel.
Předchozí cla Trump uvalil od 12. března s odvoláním na ochranu národní bezpečnosti Spojených států. Podle aktuálního prezidentského výnosu, který Bílý dům zveřejnil na svém webu, však původní sazba stále neměla požadovaný tlumící účinek na dovozy a americké firmy tak nemohly vyrábět v požadované míře.
„Došel jsem k závěru, že zvýšení dříve uložených cel poskytne větší podporu těmto odvětvím a sníží nebo eliminuje hrozbu pro národní bezpečnost, kterou představuje dovoz ocelových a hliníkových výrobků a odvozeného zboží,“ zdůvodnil Trump své opatření. USA podle agentury Reuters dovážejí asi čtvrtinu oceli a polovinu hliníku, jež tamní výrobci zpracovávají.
Zdvojnásobením cel na dovoz stěžejních kovových produktů Trump znovu rozdmýchává napětí ve světovém obchodu. Mezitím se američtí vyjednavači snaží s desítkami obchodních partnerů, včetně EU a Číny, najít kompromis a nastavit přijatelné parametry vzájemného obchodu před tím, než začnou 9. července platit odložená „reciproční“ cla. Nejistota ohledně těchto celních sazeb pramení také z očekávaného jednání amerického odvolacího federálního soudu v příštích dnech. Ten má projednávat žalobu na zrušení podstatné části Trumpových cel, o kterém v květnu rozhodl newyorský soud pro mezinárodní obchod.
Na cla uvalená na kovy však toto soudní řízení nemá dopad. Trump je vyhlásil s odkazem na zákon o rozšíření obchodu z roku 1962, který opravňuje prezidenta k nasazení cel, pokud to vyžaduje národní bezpečnost. Soudy řeší plošná americká cla na většinu zemí světa a tarify vyhlášené proti Číně, Kanadě a Mexiku kvůli omezení dovozu drogy fentanyl, jež vycházejí ze zákona o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA) a opírají se o vyhlášení mimořádné situace.
Postižené Mexiko i Kanada
Trump se rozhodl ulevit vývozcům oceli a hliníku z Velké Británie, se kterou USA minulý měsíc uzavřely rámcovou obchodní dohodu. Britové budou podle nařízení dál platit 25procentní clo, aby se obě země mohly do 9. července dohodnout na upřesňujících obchodních podmínkách.
O vlastní výjimku podle agentury Bloomberg požádá Mexiko, jehož ministr hospodářství Marcelo Ebrard označil zvýšení cel za „neudržitelné“. Další výrazně postiženou zemí je Kanada, která patří mezi tři největší vývozce oceli do USA, a navíc je zdaleka největším exportérem hliníku. Do Spojených států ho vyváží zhruba dvojnásobek než deset ostatních největších vývozců dohromady. Úřad kanadského premiéra Marka Carneyho podle Reuters uvedl, že země „vede intenzivní a živá jednání o odstranění těchto a dalších cel“.
Neočekávané zvýšení cel tento týden povzbudilo trh s oběma kovy, zejména s hliníkem, jehož cenové prémie se letos více než zdvojnásobily.
Právě dnešek si Bílý dům stanovil jako datum, kdy mají ostatní země předložit návrhy dohod, aby se od července vyhnuly vysokým americkým clům. Jedinou dohodu Američané zatím uzavřeli s Británií, u ní navíc ještě musejí obě strany doladit detaily.
USA se také v květnu dohodly s Čínou na přechodném snížení cel nad úrovní 100 procent, od závěru minulého týdne se ale Washington a Peking vzájemně obviňují z porušování dohody. Evropské unii zase Trump koncem května pohrozil uvalením 50procentních cel. Po telefonátu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou nakonec svolil s odkladem zvýšení do 9. července a ponechání současné celní sazby na deseti procentech.
Agentura Reuters v pondělí informovala, že zástupci USA písemně požádali vybrané země o návrhy obchodních dohod v klíčových oblastech, včetně cel na nákup amerických průmyslových a zemědělských produktů a plánů na odstranění veškerých necelních bariér. Dopis slibuje odpovědi „během několika dnů“ s uvedením „zóny přistání“, včetně toho, jaké celní sazby mohou postižené země od USA očekávat. Předpokládá se, že v platnosti i po začátku července zůstane minimálně plošné desetiprocentní clo.