Americký prezident Donald Trump znovu stupňuje tlak na obchodní partnery Spojených států a snaží se je pod pohrůžkou jednostranně uvalených cel přimět k ústupkům. Také naznačil, že se už jednou prodloužený termín pro vyjednání obchodních dohod může dál posunout. Protahuje se tak již měsíce trvající období, kdy není jasné, jaká bude konečná výše cel a jaký bude jejich dopad na světovou ekonomiku. Tato nejistota drží v šachu výrobce, trhy, centrální banky i spotřebitele.
Trump v pondělí rozeslal dopisy hlavám 14 zemí, ve kterých jim oznámil nové celní sazby na dovoz do USA s platností od 1. srpna. Mezi obeslanými jsou i významní exportéři do USA jako Japonsko a Jižní Korea, kterým šéf Bílého domu určil cla ve výši 25 procent. Písemná oznámení o tarifech prezident postupně zveřejňuje na své sociální síti.
První vlnu recipročních cel oznámil Trump v dubnu, vzápětí ale jejich platnost odložil do středy 9. července. Během této tříměsíční lhůty však USA uzavřely pouze několik rámcových dohod – s Velkou Británií, Čínou a podle Bílého domu také s Vietnamem. V pondělí americký prezident podepsal exekutivní příkaz, kterým účinnost cel znovu posunul na srpen a současně začal rozesílat dopisy. V praxi to znamená, že dává obchodním partnerům nejméně další tři týdny na to, aby udělali ústupky a s USA dosáhli dohody na nových pravidlech vzájemného obchodu.
„Uzavřeli jsme dohodu se Spojeným královstvím, uzavřeli jsme dohodu s Čínou“ a „jsme blízko uzavření dohody s Indií,“ řekl Trump. „S ostatními, s nimiž jsme se setkali, si nemyslíme, že budeme schopni dohodu uzavřít. Takže jim prostě pošleme dopis.“
Série oznámení s novými celními sazbami je další z Trumpových nátlakových prostředků k prosazení výhodnějších obchodních podmínek pro Spojené státy. Od příklonu k ochranářství si prezident slibuje vymazání obchodního schodku, který loni dosáhl rekordních 918 miliard dolarů (19,3 bilionu korun), a strategické snížení závislosti americké ekonomiky na dovozu. Radikální ústup nejsilnější světové ekonomiky od politiky volného obchodu, doprovázený Trumpovým agresivním stylem, ale vyvolává obavy z dopadů na hospodářství Spojených států i ostatních zemí.
Novou vlnou nadiktovaných tarifů proto Trump opět znervóznil část investorů. V pondělí prudce klesl akciový index S&P 500 a dolar vůči koši hlavních měn oslabil o 0,2 procenta.
Později prezident řekl, že je „z větší části“ spokojen s pouhým zavedením cel a v uzavření dohod už nedoufá. Zároveň naznačil možnost dalších jednání, když uvedl, že termín 1. srpna „není stoprocentně pevný“. „Pokud zavolají a řeknou, že by chtěli udělat něco jinak, tak budeme vstřícní,“ citovala Trumpa agentura Bloomberg.
EU má nabídku na deset procent
Kromě Japonska a Jižní Koreje předepsal Trump stejnou, 25procentní celní sazbu také na zboží z Tuniska, Malajsie a Kazachstánu. Jihoafrické republice a Bosně a Hercegovině určil cla ve výši 30 procent, vývozci z Indonésie mají platit 32 procent, ze Srbska a Bangladéše 35 procent a z Kambodže a Thajska 36 procent. Nejvyšší sazbu z první vlny obeslaných zemí – 40 procent – dostaly od amerického prezidenta Laos a Myanmar. Cla se liší oproti těm, která Trump oznámil 2. dubna, aby je po několika dnech pozastavil a vytvořil prostor pro vyjednávání. Většinou došlo k jejich zvýšení.
Trump obeslaným zemím pohrozil, že pokud odpovědí nasazením vlastních cel na dovoz z USA, přičte jim tuto sazbu nad tarif stanovený Spojenými státy. „Pokud se z jakéhokoli důvodu rozhodnete zvýšit cla, ať už je zvýšíte jakkoli, bude to připočteno ke stanoveným 25 procentům,“ uvedl Trump v dopisech pro Japonsko a Koreu. Nová cla nebudou navyšovat ani nahrazovat už platné tarify pro určitá odvětví, které Spojené státy uvalily na dovoz automobilů, oceli nebo hliníku.
Japonský premiér Šigeru Išiba reagoval na oznámená cla pokorně. Připomenul, že významnému vývozci aut a elektroniky Trump původně hrozil cly 35 procent. „Obdrželi jsme od Spojených států návrh na rychlé pokračování v jednáních o nově stanoveném termínu 1. srpna s tím, že v závislosti na reakci Japonska by mohl být obsah dopisu revidován,“ citovala Išibu agentura Reuters. Další jednání s USA plánuje také Jižní Korea.
Proti novému předepisování cel Spojenými státy se v úterý ohradila Čína, se kterou Spojené státy uzavřely minulý měsíc obchodní příměří po vyhrocených sporech kolem zablokování vývozu některých produktů. Komentář deníku People’s Daily, jejž Peking používá pro tlumočení svých oficiálních postojů, označuje Trumpova nová cla za „šikanu“. „Jeden závěr je zcela jasný: jedinou správnou cestou jsou dialog a spolupráce,“ cituje agentura Reuters z textu podepsaného jako „Hlas Číny“.
Mezi velkými obchodními partnery Spojených států, kteří zatím nedostali od Trumpa dopis a horečně pokračují v jednáních, je i Evropská unie. Podle zdrojů serveru Politico Spojené státy nabídly EU dohodu, která by zachovala současné desetiprocentní základní clo na veškeré zboží z unie s některými výjimkami pro citlivé sektory, jako jsou letadla nebo lihoviny. V reakci na tuto zprávu posílilo euro.
Obavy z inflace
Analytici Bloombergu odhadují, že pokud by se všechna reciproční cla zvýšila na úrovně, které Trump původně avizoval od 9. července, průměrné vážené clo Spojených států by se vyšplhalo na přibližně 20 procent. Před Trumpovým lednovým nástupem do prezidentské funkce přitom cla nedosahovala v průměru ani tří procent. Takový nárůst by zvýšil rizika růstu inflace a zpomalení americké ekonomiky v závislosti na tom, v jakém poměru by celní přirážku absorbovali jednotliví účastníci řetězce vývozce, dovozce a spotřebitel.
Trumpova cla mohou pomoci plnit americkou státní pokladnu v době, kdy investoři poukazují na rostoucí veřejný dluh USA. Obavy z nekontrolovatelného zadlužení podnítilo nedávné schválení velkého daňového a výdajového zákona v Kongresu, který v následujících deseti letech podle nezávislých odhadů prohloubí americký dluh o biliony dolarů. Analytici však upozorňují, že cla dopadají také na americké dovozce, kteří jsou pod tlakem, aby zvyšovali ceny.
Nejistotu zesilují i probíhající soudní spory. Americký soud pro mezinárodní obchod na konci května rozhodl, že Trump většinu cel uvalil nezákonně, a nařídil jejich zrušení. Odvolací soud následně toto rozhodnutí odložil a nechal cla prozatím v platnosti. Další jednání soudu je naplánováno na 31. července.