Americký prezident Donald Trump přednesl v úterý večer výroční Zprávu o stavu Unie, v níž Američanům vzkázal: Naší ekonomice se daří skvěle, naše země je na tom nejlépe v historii, a pokud máte pocit, že tomu tak není, je to vina „šílených“ demokratů, kteří vám lžou. V projevu, jenž trval hodinu a 47 minut a byl nejdelším v novodobé historii Spojených států, se tak snažil obejít narůstající problém, se kterým se jeho Republikánská strana potýká před nadcházejícími volbami do Kongresu.
„Inflace prudce klesá. Příjmy rychle rostou. Ekonomika šlape jako nikdy předtím,“ chlubil se Trump v projevu před oběma komorami Kongresu. Jeho prohlášení oscilovala mezi oslavami úspěchů amerického týmu na nedávno skončených zimních olympijských hrách a temnými varováními před kriminalitou nelegálních migrantů či bojovnou rétorikou na adresu Íránu. Na závěr řekl, že pod jeho vedením je země „větší, lepší, bohatší a silnější než kdykoli předtím“.
Ani bombastická slova ovšem nedokázala zakrýt nervozitu prezidenta a jeho strany z blížících se listopadových „midterms“ – průběžných voleb do Sněmovny reprezentantů a zhruba třetiny křesel v Senátu. Ty by totiž kvůli rostoucí nespokojenosti obyvatel s Trumpovou administrativou mohli republikáni prohrát a ztratit tak většinu v jedné či obou komorách. To by podstatně omezilo možnosti prezidenta prosazovat svou politiku a otevřelo demokratům dveře k novým pokusům o ústavní žalobu a Trumpovu odvolání.
Trumpova optimistická vize americké ekonomiky totiž ostře kontrastuje s názorem čím dál skeptičtější veřejnosti: většina Američanů vyjadřuje nespokojenost s rostoucími cenami například u bydlení a zdravotní péče. Z nedávného společného průzkumu listu The Washington Post, ABC News a agentury Ipsos vyplývá, že 57 procent Američanů nesouhlasí s Trumpovým přístupem k ekonomice a 65 procent nesouhlasí s jeho přístupem k inflaci. Celková míra nesouhlasu s jeho politikou dosáhla 60 procent.
Průzkum byl navíc proveden ještě před tím, než Nejvyšší soud USA 20. února zrušil platnost dovozních cel, jež Washington loni na jaře uvalil na většinu zemí světa. Trump sice okamžitě vyhlásil novou 15procentní sazbu, ta ale bude platit pouze 150 dní. Pak ji bude muset potvrdit Kongres, kde mají tarify odpůrce i mezi republikány. Nová sazba navíc podstatně snižuje zátěž pro zboží z Číny a Indie – zemí, které se přitom americký prezident snažil zasáhnout nejvíce.
Trumpova administrativa se navíc potýká s negativními reakcemi na násilí ze strany imigračních úředníků a na skandály spojené se spisy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina.
Neposmívejte se Američanům
Nic z toho ovšem americkému prezidentovi nebránilo v tom, aby si nepoblahopřál ke vzkříšení americké ekonomiky poté, co prý zdědil „národ v krizi“. Vinu za jakékoli případné ekonomické problémy v projevu svaloval na přítomné demokraty, kteří podle něj způsobili růst cen za předchozí vlády prezidenta Joea Bidena a nyní se prý ohánějí termínem „cenové dostupnosti“ (affordability), aby republikány vykreslili jako neschopné.
„Najednou používají výraz cenová dostupnost (...). Přitom oni mohou za nárůst cen, který naši obyvatelé teď musejí snášet,“ uvedl Trump. Pak se otočil přímo k demokratům a řekl: „Vy jste ten problém způsobili.“ Kritiku vládních ekonomických opatření nazval „špinavou, shnilou lží“.
Podle některých odpůrců Trumpovy hospodářské politiky se však prezidentovi může tato bagatelizace ekonomických potíží Američanů vymstít. „Vysmívat se výrazu ‚cenová dostupnost‘ v momentě, kdy mají Američané hluboko do kapsy, je chyba. Neposmívejte se Američanům,“ napsal americký politický konzultant Frank Luntz na síti X.
Demokraté podle očekávání Trumpův projev zkritizovali a snažili se upozornit voliče hlavně na ekonomické problémy.
Trump „se snaží odvést pozornost všech od toho, že pokaždé když musí skutečně vládnout, jeho politika ztroskotá,“ uvedl na prezidentovu adresu demokratický expert na strategii Kelly Dietrich pro deník The Washington Post. „Raději nás rozdělí a rozptýlí, než aby mluvil o tom, že ceny potravin a energií jsou stále závratné,“ dodal.